Jak je důležité mít přátele v pravou chvíli

Článek o tom, že když máte přátele a ty v pravý čas poprosíte o pomoc, tak se můžete dostat k životní šanci a posunout se někam dál.

Dobrý den. Již několik článků dozadu, se věnuji jednomu projektu, případně můžeme říkat komunitě. O této komunitě jsem napsal již mnoho informací, aby jste si udělaly ucelený obrázek, o co v tomto případě jde a jak a kde si ji najít. Zmiňuji se zde o tomto proto, že bylo z jejich strany na začátku září umožněno již registrovaným členům si pozvat do systému další nové členy z řad svých přátel a kamarádů. Tito noví členové nebudou mít pochopitelně hned od začátku takové možnosti a výsady využívat celý systém jako my stávající uživatelé, nicméně už jenom se do systému dostat a mít možnost být uvnitř je opravdu velká výhra. Mluvím z vlastní zkušenosti, která není vzhledem k trvání celého projektu až tak krátká. Tímto krokem se naše základna rozroste o několik set nových členů a nabírání skončí. Tento projekt nefunguje na vžité myšlence čím více členů, tím lépe. To vůbec ne, naopak. Počet klientů je třeba hlídat, korigovat a všechny členy prověřovat aby nedocházelo ke zneužívání celé platformy, na které je projekt postaven. Všude se najdou černé ovce, ale systém je postaven tak, že tito „nepoctivci“ jsou velice rychle odhaleni a po právu „odměněni“. Chci tímto jenom říct, že momentálně probíhá akce, která se již nikdy nebude opakovat a Vy, které jsem tímto oslovil a zaujalo Vás to, musíte najít někoho kdo Vám zašle do mejlu systémovou pozvánku. Jinak se k nám prostě nedá dostat.
Celý projekt, který se dlouho připravoval a delší dobu žil v tak zvaném cibulovém webu (tento výraz používám asi jenom já), je přístupný na volném internetu, který všichni známe pouze něco málo přes rok. Chápu, že si teď o mě milí čtenáři myslíte, že jsem se zbláznil když  tady kecám něco o cibuli. Ale ti, co jsou zasvěceni vědí své a Vy ostatní si zkuste zapátrat na webu a schválně kam Vás „cibule“ zavede. Možná budete překvapeni.
Každopádně vše co jsem na svém blogu zatím napsal o tomto projektu výborně funguje, a přináší to velký profit všem, co jsou uvnitř a mají tu možnost ho využívat.
Pro mne je strašně důležité, že je vše postaveno na pevných základech, že vím jakým, podotýkám zákonným způsobem, dochází k profitu a že to celé vedou mladí lidé, kteří moc dobře vědí, co dělají, proč to dělají a že to mohou dělat.
Ano obchoduje se v bitcoinech, ale to dnes není zakázané i když zatím žádný stát neuznal bitcoin jako měnu ale pouze jako něco, čím se dá platit za něco jiného. Čili něco jako výměnný obchod z dob, kdy ještě nebyly vynalezeny peníze. To je někdy před  dobou bronzovou, jestli se nemýlím, a to je již hodně dávno. To není podstatné, podstatné je to, že se mílovými kroky blíží doba, kdy přestanou peníze jako  takové existovat. Ani papírové ani kovové, pouze a jenom elektronické. A to potom začnou být žně pro dnes neuznané měny jako bitcoin, a jemu podobné freecoiny. Dnes je jich několik desítek.
Každý člověk bude mít někde kolem zápěstí integrovaný mikročip s dálkově samonabíjecím prvkem, pomocí kterého dokáže čip vyslat čtečce signál a tím bude celá transakce ukončena. Čili jak dnes drtivá většina z nás mává nad čtečkou kartou, mobilem, či jen peněženkou a do pětikila ani nezadává pin, tak bude takto v budoucnu pouze oskenováno jeho zápěstí a bude mít vystaráno.
Tyto mikročipy budou moct obsahovat i naší kompletní lékařskou kartu, informace o účtech, hypotékách, půjčkách, exekucích, prostě celou naší životní anamnézu. Jó to bude krásná doba. Ne ne, to už trochu přeháním, nicméně v knize o které jsem psal v jednom ze svých předchozích článcích takové pokusy na lidech v USA již prováděly.
Nechci končit tento článek takto pesimisticky. Je polovina září, období burčáku, který mimochodem právě u počítače popíjím, a vysloveně si na něm pochutnávám. Jeden známý vinař tady od nás, vozí vinnou révu z Mikulovské oblasti od svých příbuzných a dělá si ho pro sebe a pro svoje známé. Já naštěstí patřím do skupiny jeho známých, takže se ke mně informace, že dnes v podvečer je již k pití a zítra kolem poledne bude mít vrchol, dostala včas. Díky tomu se mi doma již chladí osm litrů (to není jenom pro mne) s tím, že se zítra na poledne těším jako malý kluk. Uděláme si doma takové malé rodinné burčákobraní.
Jenom jsem chtěl tímto říci, že vše je o těch známých. A jestli někoho, kdo Vám může poslat pozvánku do našeho projektu máte, tak neváhejte ani vteřinu. Věřte mi, že nebudete litovat.
Další šance již nebudou.