Vypadá to tak, že příslušné orgány vyšetřující havárii malajsijského letadla nad Ukrajinou trpí jedním zásadním problémem. Scházejí jim ti správní vyšetřovatelé. Kde je vzít?
Každá situace, každý problém má však řešení. I ti nejlepší vyšetřovatelé se najdou. Například mezi blogery na iDnes. Nechce se mně prohrabávat staré články, ale mám takový dojem, že první článek s označením jasného viníka se objevil tak dvě hodiny poté, co byl oznámen pád letadla. Kam se hrabou tajné služby všech světových mocností na naše udatné blogery! Mluvím v množném čísle, neboť za tímto prvním rekordmanem se jich objevil celý zástup. A podle svého proruského či protiruského zaměření dštili oheň a síru na své protivníky, sázeli své „naprosto jasné“ argumenty jeden za druhým a blahosklonně přehlíželi argumenty strany druhé. Klobouk dolů, páni blogeři, kam se na Vás hrabou všechny světové špionážní služby se svojí kosmickou technikou, kam se hrabou všichni světoví státníci dosud se vyjadřující velmi opatrně. Naši (někteří) blogeři mají zcela jasno. Někteří své argumenty stihli od čtvrtečního večera zrecyklovat mnohokrát.
Dnes je neděle. A mně se hlavou honí zcela bláznivá myšlenka. Co takhle v tento den sváteční odložit svá pera, podle své minulosti v Junáku či Pionýru si uložit bobříka či jiný způsob mlčení a takto ušetřený čas věnovat klidné procházce a uctění památky těch tři set nevinných lidí a zejména těch desítek mrtvých dětí. Ty opravdu, opravdu za nic nemohly. A zemřely kvůli lidské zášti a touze po moci. V tuto chvíli je zcela jedno, čí. Nechme, kolegové blogeři, vyšetřování alespoň pro dnešek těm, kteří jsou k tomu povoláni. A novinářům, aby o nás o dalším vývoji informovali. Nebo jsou ty mrtvé děti pro vás jenom kanonenfuter pro vaše ideologické kanóny? Bez ohledu na to, zda orientované prorusky nebo protirusky.
Ale pravděpodobně jsem jenom blázen a velký snílek. Uvidíme.
