POZDĚ, ALE PŘECE, ALE NE POPRVÉ (ANI NAPOSLEDY)

Česká politická vířivka nabrala včerejším datem opět pořádně na obrátkách. Opět oním zdrojem víření jsou, jak jinak lidé z nejmenší vládní strany Věci veřejné. Snad podle pravidla čím menší, tím více se musíme snažit a zviditelňovat. Snaha o zviditelnění nepatrného subjektu zahnaného do politického kouta by byla i vcelku pochopitelná, neřku-li sympatická. Kdyby to však nebyla taková ta pohádka o oblečené - neoblečené chytré horákyni, rovnající se opravdu skoku z letadla bez padáku.

Podíváme-li se na důvody stojící za současnou výzvou bleděmodrého grémia k opuštění bran Strakovky, můžeme konstatovat, že vým způsobem mají svou logiku a smysl. Ty základní důvody lze shrnout takto:

1. Kauza České lesy. O tunelování tohoto státního molochu se vedou spory už velmi dlouho a ředitelé se třídají v tomto podniku poměrně rychle, stejně jako žaloby na jejich činnost a kontroly NKÚ. Pravdou je, že žádná valná změna nikdy nenanstala. Naštěstí je matka příroda asi přece poněkud silnější a moudřejší a je schopna si s plundrováním alespoň trochu púoradit sama. Pikantní na této kritice ze strany Věcí veřejných je fakt, že za jedním z těch tunýlků je i předesda veverek Radek John. Kuchařka Evy Pilarové za rovné 4.000 koruny české snbad musí umět i sama vařit.

2. Kauza vyplácení sociálních dávek a počítačového systému ministra Drábka. I zde je kritika na svém místě. A těžko může platiot pořekadlo, že vše nové se prosazuje těžko a každý nový systém má své mouchy, které je třeba polapat. Krédem tohot systému byly gigantické úspory (od vlády rozpočtové zodpovědnosti nelze ani jiínak). Jenže zatím nic, úspory se zatím topií v črvených číslech, výběrové řízení na sytém žádné a opět mlčení, mlčení, zatloukání a zatloukání.

3. Kauza státního zastupitelství. Co k tomu dodat. Zpackáno od korunního prince ODS od začátku do konce. Možná je problémem obtížná odvolatelnost jednou dosazených vedoucích úředdníků, zvláště pak těch, kteří mají zametat stopy. A to zcela bez pochyby po všech, bez rozdílu barvy dresu. Kritika zcela jistě bohumilá, zvláště pak pošilháváme-li sami po minsterské židližce.

4. Kauzy Promopro a ministr obrany Vondra. Stará písnička, jejíž slova stejně už všichni raději zapoměli. Ministr oděný v dokanale neprůstřelné vestě je trvalou ikonou "hospodárnosti a zodpovědnosti za úspory" rozpočtu. Zvlášť když to poplatník zaplatí.

Možná by těch kauz, které by bylo nutno řešit, našli pánové z Věcí veřejných více. K popsání vlastního obranného štítu však zatím zcela bezpečně stačí. Všechno by bylo opravdu hezké, kdyby z toho jak sláma z bot nečouhala snaha zastřít vlastní problémy, problémy z konzumací francouzkého vína, problémy s manipulací s mobilními telefony a diktafony (či jiným nahrávacími instrumenty) a především s oněmi podivnými a hlavně tučně plnými obálkami a předobrým srdcem svého guru Víta Bárty.

Podíváme-li se na tváře stojící za VV, nevidíme žádné nezkušené zajíčky, ale lidi úspěšné ve svých profesích, majících patřičné zkušenosti a vzdělání. Pak už jen překvapuje taková snaha spáchat svými činy sebevraždu. Snad až příliš se podobají Járovi Cimrmanovi - sopce, které zasypává sama sebe.

S takovým přírodním úkazem nelze opravdu dosáhnout jakéhokoliv jiného, než fatálního konce. Nelze se tedy divit pánům Nečasovi a Kalouskovi, že ztratili trpělivost i glanc. Navíc stoupne-li jim někdo na kuří oko. Oba se opravdu nemusí bát jakýchkoliv voleb. I těch předčasných. Předvolební preference oba vládní spořitele odkazují někam za komunisty.

Jásavé tančiti tak může opozice. Sama se zatuchlým máslem kmotrovství na hlavě, a bez jasného dalšího programu. Potencionální koaliční partner - KSČM byl už ohlášen, otázkou je zda-li bude přímý, či jen rádoby tichý.

A tak zamtíco se lídři nebojí, může se volič opět obávat. Dalších zbytečně vyhozených peněz a za zbytečné a drahé volby. Nekonečné řady obstrukcí pro obstrukce, dalších a dalších hádek, rušení zákonů a slibování růžových zítřků za další dluhy.

P. S. Tak právě dle rozhlasu oznámil Radek John, že na přání předsedy vlády se demise podávat nebudou. Pouze si je zatím ponechává u sebe. A minstr Dobeš o tom ani neuvažuje (tak je dobrý a nepostradatelný). Co kdyby ... . Jo, kdeže slovo chlapa. A s tou nebojácností to asi není také tak žhavé. Jediné co zůstává je drzé čelo ve vousaté tváři. To je za všech režimů lepší než polplužní dvůr.