Kde se vzala demokracie a její slušná sestra monarchije. 2011

Demokracie je na koleně a na obou je ekonomika jednotlivých států, které preferují sociální stát. Sociální stát je vlastně socialismus - v podání národně lidově demokratického státu (fašismus). Který poznala na vlastní krk i Milada Horáková a další. Diktát státu ,,MOCI" je vždy veden snahou oslabit, utlumit občanská i lidská práva a to jen proto, aby se politický byznys spojil s byznysem ,,KAPITÁLU". Tohle spojení je pro demokracii smrtelné, stát je nefunkční. Každý takový stát se dřiv, nebo později dostane na cestu dluhu, nesplácení úroků a samotné jistiny. To má pak velmi negativní důsledek na lid a jeho prosperitu uvnitř zkorumpovaného,,STÁTU."  

                           Monarchije  versus ,,demokracie“ braň se !!

Demokracie ponížila monarchii, vlastně ji z vůle prostého lidu znárodnila. Majetek byl šlechtě většinou vyvlastněn v horším případě ukraden a příslušná rodina vyvražděna. Taková je tedy demokracie.

Z vůle lidu, proti vlastnímu lidu. Již od dob vzniku ,,ŘÍMA“ začal  jeho pozvolný, ale organizovaný rozpad na základě demokracie. V zájmu senátu i lidu… (plebejců).

Oblíbená to věta diktátorů…..revolucionářů…patriciů  

Kteří se neštítí schovávat za zájmy svého lidu, ale ve svém důsledku konají proti lidu. Když obrovská moc césara byla okleštěna plebejci (lumpen –proletariátem venkova) dostalo se demokracii volné cesty ke správě států. 

Demokracie je tedy vynález těch, co chtěli jen něco ukrást, ale potřebovali určité krytí v zájmu ,,MOCI.“  Moc ve svém důsledku korumpuje a tak se nesmíme divit, že zde máme opět Brežněvy….Staliny….Hitlery…Ahmaždineřády….a další nepřátele demokracie. Kterým je dnes, taktéž i  islámské právo šária. Které neváhá, tuhle useknout ruku, či vyloupnout oko.

Ano je to tak.

Islámské právo šária je z jiné náboženské kultury z jiného světského kulturního prostředí. Ale jedno máme společné. A tím je přece myšlenka:  univerzálních občanských i lidských práv. Které se pomalu, ale jistě přetvářejí ve vyspělou demokracii. ,,Demokracie“ honbou za těmito právy velmi trpí, neboť dokolečka - dokola musí (demokracie) připomínat vztah mezi ,,STÁTEM“ a jeho silovými složkami. A občanskými i lidskými právy. Vztah státu k lidu je  hlavně na sprosté (prosté) demokracii sobecký.

Neustále takový ,,stát“ zvyšuje daně ve všech oblastech, neustále se prohlubuje dluhová past. Neustále politici mluví o bezpráví a zločinnosti i korupci. Je to už i jejich ,,MANTRA“ a přesto, když mají vytvořit hodnotnou ústavu vyspělé demokracie tak lid naráží na absolutní neschopnost, maskovanou jen ,,JALOVÝMI KECY“

Stanek František Fanuel