Často se stává, že nás okolí nutí učinit rozhodnutí, která se nám podvědomě příčí. Člověk se ale nikdy nesmí nechat zmanipulovat, i když to s ním jeho blízcí myslí dobře. Proto mě fascinují příběhy lidí, kteří měli odvahu - vzepřeli se tlaku okolí a rozhodli se sami napsat svůj osud.
Moje dlouholetá kolegyně Marie mi nedávno svěřila svoji trnitou cestu k úspěchu. Všechno, co vyprávěla, jen potvrdilo moje životní přesvědčení: Každý je zodpovědný za své štěstí a nikdo jiný mu nepomůže. Marie mi navíc dovolila, abych celý příběh jejím jménem převyprávěl.
Mariin úspěch začal pádem na úplné dno. Ještě před pár lety bojovala s depresemi a pocity beznaděje. Smířila se s tím, že její sny nelze realizovat. Její profesní i partnerský život byl v troskách. Dostala se do stavu, kdy si říkala: „Na smrtelné posteli budu nešťastná. Ne z toho, že vše končí, ale jak zoufalý život jsem tu prožila.“
Postupem času zjistila, že je obklopena samými zaslepenými lidmi, kteří ji akorát shazují a využívají. Proto se začala od svých blízkých odvracet: od rodiny i kolegů v práci. „Jestli mají odejít všichni, ať odejdou,“ říkala si, „jestli ale zůstane aspoň někdo stát při mě, budu za to ráda.“ Rozvedla se a nakonec opustila i svou práci. Byla zaměstnaná jako vědecký pracovník s titulem doktor přírodních věd, její nekompetentní šéf ji ovšem pouze zneužíval. Marie si uvědomila: „Neplatí mě ti všichni šéfové nade mnou, platí mě daňoví poplatníci. Ne proto, abych slepě poslouchala svého šéfa, ale abych jako vědec přivedla na svět nové myšlenky“. Tak se vzbouřila - a výsledkem byla výpověď.
Marie přestala shánět nové zaměstnání. Než aby někomu znovu sloužila, rozhodla se raději postavit na vlastní nohy. Našla si také nového šikovného partnera a přestěhovala se za ním na jižní Moravu – ačkoliv to její blízcí nedokázali pochopit. Kdyby v té době Marie bývala poslechla rady svých kamarádů, zůstala by nešťastná a zlomená. Poslechla však sama sebe: svoji intuici a své sny. Ona sama byla vlastním průvodcem v ohromně těžké životní situaci.
Po sérii útrap se nakonec vše v dobré obrátilo. Spolu s novým partnerem si koupili loď, se kterou vozí turisty. Od roku 2013 podnikají a jsou si sami vlastními pány. „První rok jsme přežili a druhý rok už jsme byli tak na vzestupu, že jsme si dovolili letos vyměnit motor v lodi,“ vypráví Marie. „Práce nás oba baví, dáváme lidem krásné zážitky a oni jsou plni nadšení. Pořád vymýšlíme nové a nové věci, aby se to lidem líbilo. Na lodi také dělám přednášky o ochraně přírody.“ Marii se tak splnil sen: pracuje v přírodě a její práce dělá lidem radost.
Je hrozně těžké, když se vás okolí snaží vmanipulovat do pozice, se kterou vnitřně nesouhlasíte. Ale člověk se nikdy nesmí nechat vydírat. Marie už ví, že její blízcí jí nepřáli opravdové štěstí – a proto se osamostatnila. Mariin příběh je pro mě úžasnou životní inspirací. Je to příběh odvážné ženy, která se nebála bojovat za své sny.
