Státní vlastnictví nebo soukromé?

Většina lidí na tuto otázku asi odpoví - soukromé se zdůvodněním, že tam, kde jsou lidé motivování vlastními zisky, je lepší prosperita. Soukromník si ohlídá produktivitu práce, aby se zbytečně neplýtvalo, rozkrádání majetku apod.

O. Formánek

A někteří se jistě odvolají na železnou lady M. Thatcherovou,  která privatizací některých státních podniků, zabránila jejich ztrátovosti a možná i krachu.

Jenomže doba jde dál a byli jsme to my, kdo světu ukázal, že ani soukromé vlastnictví tedy privatizace nezabrání rozkrádání, špatnému hospodaření či krachu. Podle přísloví košile je bližší než kabát, se ukázalo, že lidské ego myslí především samo na sebe, a tak jeho touha po zisku, přinesla v českém podání nový fenomén rychlého zisku pro jednotlivce - tunelování. A nakonec i americká finanční krize ukázala, že i tam je v soukromém vlastnictví bližší košile než kabát.

Tváří v tvář osobnímu zisku dostává zisk a prosperita firmy na frak. Více než stoupající zisky firmy, zajímá managery a vlastníky prosperita vlastního konta. Doba, kdy soukromé vlastnictví bylo oproti státnímu symbolem kladných čísel, minula. Zvláště pak ve velkých firmách se zájem o zisky podniku vytrácí a kouká se jen na vlastní kapsu. A finanční krize ukázala, že na chyby soukromého velkopodnikání stejně doplácí stát, aby firmy zachránil před krachem. Soukromý sektor se tak blíží k tomu státnímu, kde nikdo za nic nezpovídá a každý kouká, jen co si urvat.

Státní nebo soukromé?

Ono vůbec nezáleží na faktu, jestli je vlastnictví státní či soukromé, protože systém je špatně nastaven. Dokud bude motivací jen zisk a manageři, politici ani státní úředníci neponesou hmotnou zodpovědnost za své chyby, nebude uchráněn před rozkradením žádný majetek.  

Nejčtenější články a nejvyšší karma:

Záchodová štětka do vagíny nepatří

http://formankova.blog.idnes.cz/c/35716/Zachodova-stetka-do-vaginy-nepatri.html  

Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta  

http://formankova.blog.idnes.cz/c/12270/Vem-si-me-aneb-jak-slepice-bojuji-kohouta.html#t2