Když se na blogu probírala kauza s dopravní nehodou jedné celebrity, která byla lynčována v diskuzích čtenáři, začali rádobymravokárci v článcích i v diskuzích pro změnu lynčovat Český národ za jeho malost a závist. Přitom se chovali stejně jako ti, kteří lynčovali celebritu – používali účelové realitě neodpovídající argumenty, z nichž čišela nenávist vůči určité skupině obyvatel.
O. Formánek
Podle 100 x omleté účelové fráze je totiž česká malost, závist i nenávist jen vlastností chudých, protože jsou hloupí a neschopní dosáhnout úspěchu tedy bohatství, a proto závidí bohatým jejich úspěch – bohatství, jejich schopnosti a jejich inteligenci.
A tak tu máte opět ten účelový světonázor, který je projevem "vysoké inteligence" – úspěch jsou jenom peníze. A člověk může být úspěšný jenom když je bohatý a když dosáhl bohatství musí být schopný a inteligentnější než chudý, protože kdo je chudej je zákonitě blbej a neschopnej.
Tato účelová teorie o bohatých jako o těch schopných se ozývala z úst politiků nejprve v souvislosti s vyšším zdaněním nejvyšších příjmových skupin. Jak je vidět postupně nabývá na zhoubnosti. Ti schopnější jsou rázem i inteligentnější a dokonce i charakterní, protože netrpí závistí ani nenávistí, prostě jsou to lepší lidi. Tato povýšenost – nadřazenost, vrací společnost zpět do doby, kdy bohatí byli ti lepší lidé. Ale jak se nadřazenost byť jedné skupiny obyvatel nad druhými může zvrhnout nám ukázal nacismus. Když k tomu připojíme další rozhodující historický fakt, který platí i v dnešní době, že moc jsou peníze, může se tato na první pohled absurdní teorie zcela pomíjející realitu zvrhnout ve zhoubnou ideologii amorálního boje proti chudé nevzdělané lůze.
Už nyní tvrzením, že chudý je neschopný dosáhnout úspěchu tedy bohatství, legalizuje všechny podvodné praktiky, jimiž získali své bohatství lidé, kteří okradli jiné. Krádež a podvod tak označuje za inteligentnější cestu k úspěchu
A naopak. Jestliže chudé označuje jako skupinu lidí, jejichž automatickou vlastností je neschopnost, z níž vychází nenávist vůči těm úspěšnějším, bohatším a inteligentnějším, pak devalvuje všechny poctivé na méně inteligentnější, protože si nedokázali nakrást jako ti inteligentnější podvodníci. Pojetí inteligence tak dostává rozměr: poctivec hlupák, zloděj chytrák. Vyznává tak amorální hodnoty, díky kterým podvodníci rozkradli státní ale i soukromý majetek a z mnoha občanů nadělali chudáky.
Kolik velikánů žilo v chudobě po celý život a uznání se jim dostalo až po smrti, byli snad proto neschopní nebo hloupí? Naopak naráželi na maloměšťáckou malost a omezenou nadutost těch bohatých, kteří vládli světu.
Povýšenecká teorie také zcela účelově ignoruje fakta, že závistí i nenávistí netrpí jen chudí, ale postihuje všechny lidi nezávisle na majetku. I bohatí včetně celebrit trpí závistí. Závidí si větší zisky, větší úspěchy, lepší fáro, lepší image, získání solventního klienta a výčet by mohl pokračovat do nekonečna. Závidět se dá všechno, nejenom peníze. A bohatí dokonce závidí i chudým. Např. spokojené manželství a rodinu, skutečné přátele, kteří se s nimi nekamarádi kvůli osobními prospěchu, nebo celkovou pohodu.
On i chudý může být totiž ve skromném životě spokojený a šťastný a vůbec nemusí trpět ani mindráky, ani malosti ani závistí ani nenávistí. A už vůbec nemusí být neschopný, naopak i ve svém zaměstnání může být úspěšný a spokojený A označovat jej za neschopného jenom proto, že jeho práce nepatří mezi ty lukrativní a nezařadí ho mezi bohaté je jen účelová nadřazenost.
Závist i nenávist, nižší inteligence, mindráky nejsou výsadou určité majetkové skupiny lidí, ale postihují všechny lidi. Zrovna tak jako jsou mezi bohatými hloupí, jsou i mezi chudými a zrovna tak jsou mezi bohatými moudří jsou i mezi chudými a dají se v obou případech jasně poznat, nikoliv však podle výše majetku.
Nejčtenější články a nejvyšší karma:
Záchodová štětka do vagíny nepatří
Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta
