Pro někoho jsou vánoční dárky jen nepříjemná povinnost, pro jiného předvádění svých finančních možností. A tudíž se stává z obdarovávání otravné nakupování nějakých věcí pro blízké, příbuzné a kamarády, nebo se zvrhává ve snobské soutěžení o počet a cenu dárků.
Naštěstí pořád existují lidé, kteří chtějí vánočními dárky druhé potěšit, ovšem jejich dobrý úmysl končí někdy hromadným zklamáním.
Tatínek si přál nový holicí strojek, Pepíček auto na dálkové ovládání, Mařenka kočárek jako má její kamarádka Anička.
Maminka s tatínkem koupili Pepíčkovi auto na dálkové ovládání, Mařence kočárek podobný jako má Anička, protože ten a samý už neměli. Maminka tatínkovi koupila nový holicí strojek. Ona si přála novou kabelku. Raději ji však šla s tatínkem koupit, aby si vybrala sama. Ovšem dostane ji až po stromeček.
A všichni se těšili nejen na dárky, které dostanou ale také na radost obdarovaných. Štědrý večer nastal, pod stromeček radost nachystal a rodinka svorně zpívala koledy u rozzářeného stromečku. Všichni se usmívali a těšili, však jen do chvíle než rozbalil Pepíček auto a Mařenka sundala velký papír, jímž byl přikryt kočárek.
Místo úsměvu - zklamané tváře, místo radostného jééééééééééééé - smutný povzdech. „Ale to není ten kočárek, co má Anička,“ „to není to auto, co jsem chtěl,“ ozvalo se skoro dvojhlasně zklamaným tónem. Situaci nezachránila ani čůrací, brečící panenka ani nové brusle pro Pepíčka. Naopak vánoční pohodu dobil tatínek, když si rozbalil holicí strojek: „Vždyť jsem říkal, že chci ten se čtyřmi břity.“
A tak se neradovala ani maminka ze své nové kabelky, kterou si vybrala sama, protože celá vánoční pohoda byla v tahu díky dětské a tatínkovy upřímnosti.
Ano za všechno může upřímnost spojená se sobectvím, myslící jen na sebe - jestli já mám radost z dárků a vůbec mě nezajímá, že když se mi dárek nelíbí, zkazím radost darujícímu.
A existují ještě tací upřímně sobečtí borci, že sotva dárek rozbalí, už na něm hledají chyby, nebo na něj koukají, jako kdyby se v něm skrývala časovaná bomba či jed.
U dětí se se sobeckou upřímností musí počítat, ovšem dospělí by si svou nejapnou upřímnost mohli schovat na pozdějc, aby aspoň na Štědrý den nezkazili vánoční pohodu.
Vezměme si příklad z naších předků, kteří se těšili na Vánoce pro jejich atmosféru sounáležitosti a vánoční pohody. K radosti jim stačily společně strávené chvíle a skromné symbolické dárky: červená jablíčka pro zdraví, sílu a dlouhověkost, sladké perníky pro radost či ořechy pro moudrost a zralost, které dostávali každý rok.
Dnešní doba konzumu zapomíná, že posláním Vánoc je vzájemná radost a pohoda nikoli počet, cena dárků či určitý dárek.
Články o vánočních tradicích zde:
http://formankova.blog.idnes.cz/r/7792/Vanoce.html
Nejčtenější články a nejvyšší karma:
Záchodová štětka do vagíny nepatří
http://formankova.blog.idnes.cz/c/35716/Zachodova-stetka-do-vaginy-nepatri.html
Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta
http://formankova.blog.idnes.cz/c/12270/Vem-si-me-aneb-jak-slepice-bojuji-kohouta.html#t2
