Pro koho jsou kostelíky? Nevoďte sem psy, koně, netahejte sem zbraně, drogy a nekuřte nám tady. A my? My jsme po jedné procházce vzali našeho autistu do kostela. Já proto, že vlastně proč ne, moje drahá zas proto, že by ho snad mohl osvítit Duch Svatý. Lidé chodí do kostelů z různých pohnutek. Některé tlačí víra jako malé boty, jiní zase mají dluh. Jsou spanilé i přízemní důvody, druhů důvodů je jako druhů hub, důvodů samých pak jako hub po dešti. Na cedulce, jíž my jsme potkali, byl zapovězen vstup psům a zmrzlinám, nikoli andělům, a tak jsme šli dovnitř.
3.8.2012 Vítek v kostelePetr Forejtek
Smočil jsem špičky Vítečkových prstů v kropence, potom se jimi mimoděk dotkl čela a potom nejspíš dříve než čehokoli jiného země; neboť autisté se svým chováním vymykají zvyklostem všech druhů ostatních lidí, jejich zvykům a pohybům je těžké porozumět, je těžké se s nimi ztotožnit i je popírat, stejně tak jako zvyklostem uznaných druhů ostatních homo sapiens ve víře. Existují pobožní pohané, bezbožní křesťané, uchvatitelší budhisté, taktéž věřící ateisté či vědeční teologové.
Homo sapiens autisticus nás provází výkrutami své bez či více dimenzionální duše, a čím více se snažíme ji pochopit, tím k těžším a složitějším otázkám se probojováváme, které už není možné uchopovat rozumem, a potom je nutné hledat odpovědi v citu či víře či jiných nástrojích člověka, které se vymykají logice alespoň v něčem, když už ta svou schopnost výpovědi ztratila. A tehdy já říkám, proč ne, a má drahá zase pojď andílku, tady vládne svatý pokoj.
Autista si pobrukuje, občas hýkne. Chce se taky podělit o svoje prožitky. To se ale nelíbí pohůnkům moderní doby. Zotročovatelům historie, kteří si osobují právo na to, aby lidem osvětlovali dějiny a provázeli je jejich křižovatkami. Každá víra si klade za cíl zodpovídat dopředu nezodpověditelné otázky a šokovat tím ty, kteří hledají racio. Chcete-li mít všechno jasné, kupte si průvodce dějinami. Chcete-li více dobrodružství, čtěte si v nich sami. Pobavte se třeba s Komenského Truchlivým.
Bohužel odcházíme v nepokoji a nepochopení. Autisté, ačkoli nejsou na piktogramech zakázaných druhů u dveří kostelů vyobrazeni, nejsou tam vítáni. Neumí se totiž chovat. Tím se odlišují od vychovaných psů. Ale i těm je vstup do kostelů zapovězen, kdo ví proč. Autisté se neumí chovat, neboť to je součástí jejich diagnózy. Autisty nejde naučit se chovat prostou vírou. A proto se před vraty kostelů autisté rovnají psům. Psům a zmrzlinám vstup zakázán.
Takže napříště nepočítejte ani se mnou. Jsem sice anděl, ale zároveň i tak trochu pes a zmrzlina.
