Ronov

/ zříceniny Máchova kraje /.                                                                  .

Jedenáct kilometrů na jihozápad od České Lípy, mezi obcemi Stvolínky a Blíževedly, se tyčí čedičová homole vulkanického původu Ronov (552 m n.m.). Na tomto kopci se nachází zřícenina hradu stejného jména.

Kdy přesně byl hrad Ronov založen nevíme. Dle historiků ho nechal vystavět některý z Ronovců někdy ve druhé polovině 14. století a hrad byl snad původně tvořen pouze obytnou věží na čedičovém suku na vrcholu kopce. Přesnější informace o hradu máme až od první poloviny následujícího století. První písemná zpráva pochází z roku 1427, kdy Ronov vlastnili Berkové z Dubé, kteří byli jednou z pokračovacích rodových linií Ronovců.

Stavební rozvoj Ronova nastal v době pohusitské. Roku 1437 ho získal rytíř Vilém z Illburka, který nechal hrad rozšířit a opevnit. O rozsahu těchto stavebních činností vypovídají dochované zbytky hradu. Přibližně za sto let, kdy měla na hradě sídlit vdova po Vilému II, jediném synovi Viléma z Illburka, byl hrad opuštěn, neboť svou polohou na strmém kopci, kam mimochodem nebylo možné zavést koňskou dopravu, již neodpovídal ubytovacím požadavkům postarší dámy. V roce 1608 je hrad písemně udáván jako pustý. Přesto ho ještě za třicetileté války v roce 1643 vypálili Švédové, když se za jeho zdmi ukryli obyvatelé okolních vesnic.

:

.

budovou

Vlhošť