Íránka uplatňuje náboženské právo

Iránka Amené Bahrámiová by měla uplatnit jejich místní náboženské právo tzv. Šáría. Někdo jí chrstnul do obličeje kyselinu a tím ji znetvořil a oslepil. To právo se uplatní v tom, že mu teď bude ona moci za to nakapat kyselinu do očí.

Může vypadat zajímavě skutečnost jak se v jiných koutech světa společnosti staví proti různým přečinům. Právo Šaría by mohlo sloužit jako příklad cesty, kterou bychom se taky mohli vydat, protože zní určitě spravedlivě, že se trestný čin nakonec obrátí proti jeho strůjci.

Potom můžou být ale všechny potenciální oběti příliš fixovány na nějaké společenské právo. Budou chodit bezstarostně po ulici, v případě ohrožení  hned pomyslí na to jak to viník odnese, a nadobro přestanou uvažovat o tom jak se bránit sami.

Tohle by nebyl žádný problém, kdyby se podobné pocity nepřenášely i do mezilidských vztahů. Nebýt třetího světa, mohli bychom dávno zapomenout na to jak náboženská společnost od jednotlivce neustále něco očekává.  Na oplátku za své služby subjektům totiž od nich vyžadují permanentní emocionální spoluúčast (tradice, pověry, přehlídky, chování, morálka), a ta dokáže být dlouhodobě nesnesitelná pro někoho, kdo si zvykne na to mít nad svým životem vlastní kontrolu.

http://www.southparkstudios.com/full-episodes/s08e10-pre-school