Ani si nedokážete představit jak strašně je namáhavé být mámou dvou kloučků ve věku pěti a dvou let.
Vstávat musím už před obědem. A to ho nikdo neuvaří, chůva, která chodí už před šestou, se jen stará o děti. Mě se nechce stát dvě hodiny u plotny, tak zavolám do nejbližší restaurace s donáškou.
A jé prádlo a pořádná hromada. Ach jo, to zase budu muset roztřídit, dát do pračky, otočit kolečkem a zmáčknout čudlík.
Nebudu! Zavolám paní na úklid a ona to udělá za mě.
Musím sebou plácnout na gauč, to pozorování jak tu kmitá mě tááák zmohlo.
Do tří si dám šlofíka.
Chůva by mohla vzít děti na písek. Asi půjdu taky. Svítí tam slunce a třeba se trochu opálím. Hlavně ať mě nikdo neotravuje, potřebuju si přečíst nové číslo lifestylového časopisu a rozmyslet si jaké butiky navštívím. Ale to až načerpán energii (jsem nějaká utahaná z té péče o děti a domácnost) a na účet mi přijde rodičovský příspěvek (abych měla, co utrácet – přece musím vypadat dobře).
Večer chůva děti vykoupe, přečte jim pohádku a uloží je. Paní na úklid poklidí celý byt, včetně zamáčené koupelny. Divím se jí, že pro těch pár šestáků tak dře. Já bych to nedělala ani za milion, ještě bych se u toho rozcuchala, nebo bych si mohla setřít make-up. A navléknou se do tepláků? Ani omylem.
Večer přijde manžel a pochválí mě, jak je tu vzorně uklizeno. Jsem prostě šikovná.
A tááák strašně unavená, že sebou raději ladně pohodím do postele a nechám si zdát krásné sny. Třeba o nových lodičkách od nějakého slavného návrháře, nebo o plném butiku luxusních šatiček, jen a jen pro mě.
Ach jo. Zítra paní na úklid čeká žehlení. To bude zase námaha…..
Tak takhle probíhá den téměř každé matky v české republice.
…..
Máme chůvy, paní na úklid, bohaté muže, tučná bankovní konta, děti půlku dne ve školkách a jeslích, restaurace s donáškou.....a děti jsou jen módním doplňkem.
…..
Doufám, že všichni pochopili, že takhle to vypadá maximálně v představách nezúčastněných. Realita je poněkud odlišná. Vlastně docela dost odlišná.
…..
