Sledoval jsem včera a dnes na NASA TV start kosmické lodi Dragon vizionáře Elona Muska a uvědomil jsem si ta pradávná fakta, která chce dnes kdekdo popírat - pouze iniciativa jednotlivce, jeho tvořivost, vede lidstvo vpřed.
Tentokrát žádný Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, žádná státní agentura, ale soukromá firma opět zdolala další milník a velmi se přiblížila k pilotovaným letům do vesmíru. A není poslední. Ještě tento rok mají následovat dva konkurenti. Snad poprvé jsem se na to vše díval v přímém přenosu a chápu pocity lidí, když jim běhal mráz po zádech, když sledovali koncem šedesátých let první lidské kroky po Měsíci. Bohužel bylo lidstvo ochuzeno o vůbec první let člověka do vesmíru. Sovětská propaganda se tak bála možného neúspěchu, že radši vše utajila. Co kdyby... .
V přímém přenosu jsem viděl futuristický můstek, kterým budou v budoucnu nastupovat lidé do rakety Dragon. Díky momentálně velkým obrazovkám a rozlišení FullHD, dokonalým barvám, je to zážitek již sám pro sebe.
Dnešní televizní technika vám nabídne nejen nějaký pohled na startující raketu, ale i pohled z té rakety krátce po startu, a grafika vás v každém okamžiku informuje o rychlosti, čase, výšce. Dá se na to koukat jak na nějaký film.
A vy se zatajeným dechem sledujete oddělení prvního stupně, a to i zevnitř rakety a následně jeho přistání na plošinu v oceánu. Tak nějak vám to připadá samozřejmé, vše šlape jak má. Ale když pak slyšíte potlesk přihlížejících a jejich jásot, tak vám dojde že to asi tak samozřejmé není. Co je za tím, úsilí, času, peněz, pokusů a nakonec vítězství člověka.
Počkáte si den a pustíte si televizi na přímý přenos připojení k mezinárodní vesmírné stanici ISS. To není jak v akčním filmu, jak jste na to zvyklí. Loď se přibližuje řádově v centimetrech za sekundu. Trysky automaticky korigují pohyb ve všech osách i rotaci. Jde to pomalu, jde to ztuha. Až by se člověk nudil. Ale dokonalost a neomylnost z toho přímo tryská. Vše podle plánu.
A zase máte vše v nádherné barvě, rozlišení, bez rušení, z různých úhlů a pohledů. A nakonec dojde k tomu kontaktu. Vše automatika, bez zásahu člověka. To je na tom tentokrát to nové. A tomu nasvědčuje i pohled do vnitřku Dragonu.
Tady si uvědomíte ten rozdíl. Žádné stísněné sezení. Žádné desítky spínačů a tlačítek. Astronauti mají nad hlavou pouze pár dotykových monitorů, ale stejně asi spíše jen aby měli pocit, že něco mohou ovlivnit. Jinak vzdušný prostor, možnost se protáhnout, prostě volně dýchat. Teoreticky se sem vejde až sedm lidí.
Při tomto zkušebním letu byla do jednoho z křesel umístěna figurína. V sobě nese hromadu čidel, aby se už příště vědělo co přesně čeká člověka. Lidé z projektu jí dali vtipné jméno - Ripleyová. Snad nemusím připomínat dnes již kultovní film Vetřelec z konce sedmdesátých let minulého století.
Obrovský prostor kabiny s ní sdílel ještě malý plyšáček ve formě zeměkoule s ručičkami. Elon Musk ho označil, že je to jedinečný a levný přístroj, který bude dokonale měřit a ukazovat stav beztíže. Povedlo se. Úsměv musí vždy být.
A pak už došlo k propojení a posádka ISS vynesla náklad a provedla uvítací ceremoniál, jakoby přiletěl živý člověk. Vše v přímém přenosu v nejlepší kvalitě.
Příště tedy už naostro s lidmi. Určitě zase v přímém přenosu. A takoví lidé, jako Elon Musk, ženou lidstvo dopředu. Díky jim!
