Teče vám do bot hošánci. Teď jde jen o to, jak to nenápadně přiznat a neztratit tvář. Tady bych se snad jedině přimlouval za to vám podat pomocnou ruku.
Měnící se rétorika ruských pohlavárů v posledních týdnech znamená jen jediné, začíná jim být horko. Po zabrání Krymu a pokusu o totéž na východě Ukrajiny mělo demokratické společenství na výběr jen tři možnosti:
1. Nedělat nic a smířit se s tím.
2. Začít válečně harašit.
3. Zavést sankce.
Sám si v minikvízu odpovím, že 3. je správně. Sankce měly podle předpokladů přinést ovoce až někdy v roce 2015. Když se k tomu ale přidala dramaticky klesající cena ropy, tak zde máme výsledky již dnes. A tak z Kremlu znělo od: "Sankce nás jen posílí" přes "Sankce poškozují hlavně jejich původce" až po současné "Donbas je součástí Ukrajiny". Bohužel nabubřelá rétorika stále přetrvává a tak k tomu ministr zahraničí Ruska dodal, že musí dojít ke změně ústavy, úpravě státních svátků, autonomii a já nevím k čemu ještě. Neřekl, že by bylo vhodné, nebo že by bylo v zájmu doněcké menšiny, nebo že Rusko by přivítalo. Prostě to opět nadiktoval naplno. Ale především co mu je do toho? Ukrajina je svrchovaný stát.
Ale zde se již nabízí cesta ke kompromisu, kdy Rusko upustí od svých imperiálních choutek rozšířit se nadále o východní části Ukrajiny a tyto části nějakou autonomii získají. To už je dobrý základ k jednání. Jenom doufejme, že se při tom nezapomene na Krym a nesmíříme se se současným stavem.
Co k těmto obratům Ruské politiky vedlo? Rubl několikrát prolomil psychologické bariéry ve svém kurzu vůči dolaru a ztratil vůči němu od začátku roku 45 procent. Představme si, že by česká koruna vůči Euru (ale i Dolaru) loni nedevalvovala o nějaké 2 koruny, ale o 11. Euro by tak dnes nestálo asi 27,50, nýbrž 36 korun. Dokážete si představit co by stál benzín (přes 45 určitě), technika, zahraniční dovolená?
Ruská centrální banka zvýšila úrokové míry postupně až na 10,5 %, aby je jen o týden později zvýšila skokově na 17%. Uvědomme si, že tyto sazby zhruba kopírují inflaci. Spořit si něco začíná být velmi riskantním podnikem. A již uspořené peníze se stejně rychle znehodnocují. Pokud by toto tempo nárůstu klíčové úrokové sazby pokračovalo, můžeme již mluvit o hyperinflaci známé z některých jihoamerických zemí. Vezmete si v práci výplatu a než dojdete domů, má již o několik procent nižší hodnotu.
A tak již lidé vzali směnárny útokem, stojí dlouhé fronty a skupují Dolary a Eura. Co s nimi udělají? Nechají je doma ležet ve slamníku, do banky se je uložit neodváží. Velmi neefektivní systém úspor. Rusko je fatálně závislé na dovozu spotřebního zboží a potravin. To vše skokově podraží. Mně by těch lidí bylo líto. Ale bohužel to nemohu říci. Pokud si skoro 90% národa myslí, že za to může spiknutí západu a zbožňuje svého báťušku Putina, tak s nimi mít soucit nemohu. Mají sice vymyté mozky, ale zase jen díky ruské propagandě. Ostatně jak taková propaganda vypadá vidíme u některých autorů i na tomto blogu. Nejlepší je, že Ruský ministr zahraničí Lavrov i nadále tvrdí, že sankce mají na Rusko minimální dopad.
Ruský človíček si opasek utáhnout dokáže. Ale ruští oligarchové? Tady je asi zakopaný pes. Nevěřím, že Putin a spol. by byli ochotni jen tak nějak ustupovat. Ale někdo na ně přeci jen asi ty páky má.
A tak ty tolik vysmívané a zpochybňované sankce nesou své plody. Připomenu slova našeho pana prezidenta ze září tohoto roku: "Je třeba odstranit sankce, které jsou nejen zbytečné, ale i rozporuplné. Vyvolávají opačný efekt, než jejich autoři očekávají". Nevím co teď z Hradu přijde, zda mlčení (nejpravděpodobnější), sebereflexe, či dokonce přiznání omylu.
Určitě dění v Rusku napomohl i pád ceny ropy. Nyní by stačilo málo. Dát ruce pryč od Ukrajiny a to včetně Krymu. Bohužel události posledních měsíců ukazují, že v momentě, kdy je Rusku dobře, tak začne být nebezpečné. Dobrých dvacet let mělo Rusko šanci se rozvinout jak politicky tak demokraticky. Byly zde podávané ruce ze Západu, mnoho společných programů jak ve vojenství, tak v hospodářství. Nevyužilo ani jednu z možností. Stále je to jen země, která umí jen vyvážet suroviny a světu dokáže z výrobků nabídnout možná nějaké zbraně. Místo toho Rusko sklouzlo zpět tam, kde bylo celé 20. století. Jenom když mu teče do bot, dá se udržet na uzdě.
Až toto vše pomine a vše se zastabilizuje, tak jsem bohužel přesvědčen o tom, že Rusko zase začne expanzně harašit. Nevím kolika bude potřeba generací lidí, než se stane standardní demokratickou zemí. V těch hlavách mají tu svou nadřazenost prostě zažranou. Je to vidět i na maličkostech, když ruští sportovci po vyhraném(!) zápase odmítnou podat přezíravě soupeři ruku, jejich úrovně přeci nedosahuje. Ty detaily vypovídají o mnohém.
