Už asi dva měsíce jsme skoro v lockdownu, lidi doslova padají na hubu, ať už psychicky, materiálně a mnozí i zdravotně. A co se změnilo? Nic!
Zatímco Itálie, Řecko i Bulharsko začínají zase otevírat obchody a restaurace, my se pořád potácíme tam, kde jsme byli na začátku prosince. Křivka nakažených je plochá, tedy nikoliv sestupná. Je tedy jasné, že opatření naší vlády nepřináší nic. Tedy kromě zmatku, zoufalství a zmaru.
Za krátkou dobu již třetí ministr zdravotnictví zatím dokázal to, že mu odešlo asi pět špičkových odborníků ať už přímo z ministerstva, nebo z významných zdravotních ústavů. Papaláši se tváří, že jich se nic netýká a schází se po restauracích na Vyšehradě nebo Teplicích a už dokonce ani nezastírají, že pracovně. Jenomže pod tím pojmem „pracovně“ rozumí každý něco jiného. Pokud jde o nějaká ta procenta ze státních zakázek, tak to samozřejmě někdo považuje za pracovní setkání. O čem pak jste hovořili na Vyšehradě?
Náš nešťastný pan premiér by asi nejraději řídil ministerstvo zdravotnictví sám. Ale když se podíváme, jak to dopadá s očkováním, které také začal řídit sám osobně, tak proboha to snad ne, to bychom si už nezasloužili.
Je tu snaha se vymlouvat na to, že lidé opatření naší moudré vlády nedodržují. A proč asi? Protože jí nedůvěřují? Nebo proto, že jim to vláda neumí vysvětlit? Oboje vyjde nastejno a vláda prostě důvěru lidí nemá. A nářky na tom nic nezmění. To je jako když ve 20. století jeden východoněmecký pohlavár po několika stávkách proti vládnoucímu komunistickému režimu prohlásil: „Lid zklamal svou vládu“. V dnešní situaci by tedy asi naše vláda měla vyměnit ten svůj lid, když jí tak zlobí.
Ale snad už každý chápe, že když něco nefunguje, tak to nelze protahovat do nekonečna. Co takhle pustit děti do škol a 2x týdně jim ráno dělat testy, když už to hradí pojišťovny? A v případě pozitivity prostě nepustit na vyučování. A máme po prvním problému – děti doma.
A co totéž zavést ve velkých, ale i středních, nebo dokonce malých firmách a na úřadech?
Určitě by se našlo mnoho dalších nápadů, které je potřeba aspoň zkusit. Ale určitě netrvat na tom, že to prostě musíme ještě nějaký čas vydržet a ono to (možná) zabere. Zatím to dva měsíce nezabralo. Tak nechápu proč by to mělo zabrat zrovna teď.
Tohle je už zoufalství vládnoucích, kteří neumí a neví (a nezazlívám jim to), ale pak by měli přenechat své místo jiným. Hlavně ten, co to řídí jako firmu. Ale jako firmu směřující k řízenému úpadku.
