Je nám těmi správnými vlasteneckými silami vštěpováno, že se pořád před někým hrbíme a že to není nutné. Sklapli jsme podpatky v roce 1939 před Němci a pak v roce 1968 před Rusy.
A nyní se jen hrbíme před Bruselem, Washingtonem a NATO. Ti správní vlastenci vědí, že je to špatně. A i náš prezident se chytil za nos a rozhodl se s tím něco udělat. Něco nezávislého, bez vědomí a souhlasu našich pánů. A tak rozjel iniciativu.
Objel nějaké ty země, s někým si zatelefonoval a sehnal pro Ukrajinu tolik chybějící munici. Plán to byl docela dokonalý. Skloubení naší diplomacie a západních peněz. A možnost třetích zemí zbavit se nepotřebné munice, protože současný konflikt na Ukrajině jasně ukazuje, že ruské zbraně za moc nestojí.
Českou iniciativu samozřejmě ocenil opakovaně Kyjev. Někdejší ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis vzkázal, že česká pomoc zasluhuje úctu, vděk a obdiv. „Zatímco ostatní debatovali, Češi nejenom našli zdroj, ale přesvědčili mnoho zemí, aby projekt financovaly. Anglicky se tomu říká leadership. Díky a klobouk dolů,“ uvedl na sociální síti X.
To se dalo čekat, že budou rádi. Jenže ono se to rozjelo do docela velkých rozměrů.
Belgický premiér Alexander de Croo: "Nikdy se nemůžeme vyrovnat oběti, kterou Ukrajina přináší každý den. Ale můžeme dát prezidentovi Zelenskému to, oč žádal - další munici na odražení ruského agresora," uvedl na síti X a dodal: "Belgie bude financovat českou iniciativu částkou 200 milionů eur. Další munice přijde v příštích týdnech."
Poměrně významný britský list The Telegraph uvedl: „Ukrajinské jednotky už nemusejí šetřit s dělostřeleckými granáty. Česká iniciativa přišla včas. S granáty na cestě Ukrajinci přestali na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájili palbu. Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzivy. Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní Česká republika,“ píše na závěr.
Mezi státy, které nejnověji přislíbily pomoc, patří Norsko, které oznámilo svou účast na sbírce a přislíbilo poměrně vysokou částku. Chce poskytnout až 1,6 miliardy norských korun (asi 3,6 miliardy Kč). Podle norského listu Verdens Gang to uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe.
Estonská premiérka Kaja Kallasová, estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna a parlamentní tajemník lotyšského ministerstva zahraničních věcí Reinis Brusbardis pro Novinky uvedli, že česká iniciativa, díky níž se na Ukrajinu dostanu až 800 tisíc dělostřeleckých granátů, je důležitým nástrojem k poražení Ruské federace v její válce proti Ukrajině. Vysoce postavení představitelé nešetřili superlativy a Lotyšsko Novinkám potvrdilo, že se iniciativy zúčastní.
Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu, řekl ve středu novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Konkrétní výši příspěvku nechtěl uvést, z jeho vyjádření však podle agentury AFP vyplývá, že by se mělo jednat nejméně o 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun).
Připojilo se i zámoří. Podle kanadské stanice se podrobnosti mezi Českou republikou a Kanadou mají stále ladit, zdroje z oblasti obrany ale uvedly, že kanadská vláda měla při zahájení Mnichovské bezpečnostní konference navrhnout prezidentovi Pavlovi, že přispěje až 30 milionů dolarů (téměř 700 milionů korun).
Mluví se o nás. To určitě někomu ve Washingtonu prasknou žilky, jak jsme se utrhli ze řetězu, bez jejich přímého rozkazu, nebo dokonce svolení. A EU na nás uvalí sankce. Spíše ale dle mě moskevským jestřábům poněkud zhořkne káva. Co si to ten malý národ dovoluje?
Ale teď bez legrace – je o nás slyšet, jsme známí, svět o nás ví a jsme oceňováni. Mluví se o nás a je to jednoznačný úspěch naší diplomacie. A ať si ten, co chce sbírat kompro na děti našeho ministra zahraničí, co nemůže prezidentovi a premiérovi přijít na jméno, trhne nohou.
