Rande s panem Cinanem aneb Bevar Christiania

Vcerejsi noc byla v Kodani tzv. dnem otevrenych dveri. Probihala totiz Culture night. Veskere instituce jak kulturni i komercni zvaly na kavu ci dortik a kazdy mel tak moznost poznat jak se veci maji z druhe strany.

I my studenti IPC jsme vyrazili za dobrodruzstvim, protoze Kulturni noc, nebyla jen prilezistost, jak se dostat kamkoliv za velice nizky poplatek, ale navic jsme mohli prozkoumavat nocni Kodan, coz se napriklad me zdalo nadmiru dobrodruzne. V cene vstupenky pouhych 75 DKR byla navic veskera doprava po Kodani i Helsingoru vcetne spojovaciho vlaku mezi mesty.

Ze zacatku jsem ale pocitila ponekud zklamani, kdy Culture night probihala hlavne ve znameni nekonecnych davu na ulicich, opilych teenageru a dlouhych front na radu programu.

Nejprve jsme coby skupina zavitali na koncert naseho ucitele Sorena, ktery prezentoval IPC v jedne kavarne, kde byly zastoupeny i dalsi hojskole. Nebylo to spatne, ale stale jsem si pokladala otazku, proc uz asi poste posloucham ty same pisne jako ve skole, kdyz mohu objevovat mesto. Jako dalsi zastavku mela skupina IPC studentu v planu vystavu ucitele Rolanda. No a to uz jsem odmitla. Prece nebudu plytvat drahoceny cas na neco, co uz znam. Nastesti Cinan Hao mel stejny nazor, a tak jsme se spolecne odpojili a vydali tak vstric dobrodruzstvi.

Protoze Hao zna Dansko a Kodan celkem dobre, stal se mym pruvodcem. Nase kroky se propletaly ulickami a ulicemi nocni Kodane az nas zavedly ke Kulate vezi, kde byla moznost videt nocni Kodan zvrchu. Obvykle je tam vstup myslim kolem 50 DKR. Cekali jsme sice pul hodiny ve fronte, ponevadz na vrchol se samozrejme vejde jen par lidi, ale nakonec vyhlidka stala za to. Hao se ke me choval jako pravy gentleman az jsem se nekdy stydela. Nejen, ze me stale chranil svym telem od neprijemnych narazu davu lidi, ale stale se staral, zda nemam zizen ci hlad. Pozdeji mi koupil prazene mandle v cukru a kavu, kdy mi opet vysvetloval, ze v Cine je proste normalni delat sve kamaradce radost.

Od ceskych chlapcu nejsem na podobnou starost muze o zenu zvykla, zvlast pokud se jedna pouze o kamaradsky vztah, proto me to ponekud prekvapovalo. Kdybych nepotkala sveho nadnarodniho pritele, ktery svatosvate slibil, ze se o me postara, opravdu nezarucuji, ze bych se neprovdala treba zrovna do Ciny.

Na vrcholu veze mi Hao, ktery velmi rad a celkem dobre foti ukazal, jak dobre nastavit zaber nocni krajiny s tak jednoduchym fotakem jako mam ja. Doposud, kdyz jsem fotila v noci, bylo vse rozmazane a nevzhledne. Ted uz vim, jak na to.

Pozdeji jsme s Haem pokracovali dal a premysleli, kam se vydame nyni. Na ulicich vonely ruzne druhy danskych parku, barbecue, palacinky, popcorn, rozdavala se tepla polevka.

Potom Hao navrhl, ze bychom mohli navstivit Christianii. Zazarily mi oci a uz jsme mirili smer Christianshavn.

Christiania vznikla v roce 1971, kdy danska armada opustila objekt kasaren, ktery mel byt puvodne srovnan se zemi. Nez se stavebni demolicni prace stacily zorganizovat, usadila se na zhruba 41 hektarech skupina lidi s alternativnim zpusobem zivota.

Komunita zde vyhlasila nezavisly stat zalozeny na principech komuny a realizovala sve idealisticke predstavy o zivote ve spolecnosti. Podarilo se jim take zabranit demolici kasarenskych objektů. Na uzemi Christianie postupne vyrostly drevene domky a policka, kde jejich obyvatele hospodarili.Dnes je stat Christiania znamy hlavne radou happeningu, nezavsilych kulturnich akci v podobe koncertu, divadelnich predstaveni, vystav apod. Toto misto je velmi oblibene mezi mladymi lidmi, co chteji zit jinak. Jednoduse Woodstock po Dansku.Musim tedy rict, ze kdyz jsme se s Haem priblizovali do celkem temne ctvrti, kde budovy byly pomalovane grafiti a vyzdobene plakaty visicimi na pul zerdi, mela jsem takovy divny pocit v zaludku. Povazte, je navic rijen a vse vypada jeste temneji nez se zda, zvlast v noci. Za par kroku jsme stanuli pred branou s napisem Christiania. Pobavilo me, ze kdyz se z tohoto uzemi vracite zpet, je na brane z druhe strany napsano, vstup do Evropske unie. Za hranicemi Kodane jsem se citila ponekud rozpacite, zvlast kdyz jsme se s Haem ponorili do mist, kde ze zeleznych kotlu plal ohen a na kazdem kroku byly rucne vyrobene obrovske cedule zakaz fotografovani. Jakmile jsme dorazili ke stanku s potrebami pro kuraky marihuany, pochopila jsem situaci. No pripadala jsem si trochu jako na predmesti New Yorku, jak to tak znam z tech ruznych filmu. Drogy mi nastesti nikdo nenabizel. Nevim, na co bych se vymluvila. Musim ale nakonec rict, ze kdyz jsme dorazili do hlavni putyky s priznacnym jmenem Woodstock, ulevilo se mi a zaroven jsem pocitila ponekud zklamani. Christiania se ukazala ponekud v absurdnim svetle. Na miste kde steny byly pocmarane vsim moznym od grafiti az po absurdni detske kresbicky, kde na drevenych stolech svitili jednoduche svicky a pivo Christiania teklo proudem, se z reprobeden linul  komercni stredni proud. Kdyz jsem videla, jak nezavisli hippieci s dredami a travou za uchem zbesile tanci na americkou pisen Happy Birthday, prislo mi to vsechno najednou velmi smesne. Predstavovala jsem si danskeho Mejlu Hlavsu ci Zavise a ono zatim tohle. Naprosto se to sem nehodilo. Musim tedy hrde priznat, ze na nas cesky underground 80. let nedam dopustit a doporucuji vsem lidem z nezavisleho statu Christiania, aby nekdy navstivili Balbinovu poetickou hospudku v Praze.Horsi zazitek pro me ovsem byl, kdyz se jedna z mistnich velmi druznych hippie v letech ke me nejak prilis mela a zacala me objimat jako svou vlastni sestru. Zeny mi bylo lito, ponevadz mi docvaklo, ze zpusob zivota v Christianii je pro ni spise takova berlicka, aby mohla byt dal legalne zavisla na alkoholu a drogach. V ocich mela vyhasle plaminky lasky 60. a 70. let. Uprimne? Misty jsem si pripadala jako jeste pred nedavnem na Hlavnim nadrazi v Praze v tzv. Sharewoodu.Nastesti jelo o pulnoci posledni metro, a tak jsme se se zbytkem lidi z IPC, na ktere jsme narazili na Woodstocku, vypravili zpet do Helsingoru.  

Pokud chcete o Christianii vedet vice  >>http://www.blisty.cz/art/15209.html<< 

http://www.youtube.com/watch?v=u9M9MVCkDzs&feature=related 

Mily Hamlete, 

tak to vidis. Nekdy me musis vic hlidat. Obcas me proste prilaka tzv. nezavislost. Ja vim, ja vim... Teprve az po tvem boku jsem se stala skutecne NEZAVISLOU. Kafe nakonec nebylo tak spatny. At zije 7/11. Diky za fajn vecer. 

Dobrou noc.

tvoje Ofelie