Podzimní poesie

Však už byl podzim. Světla ubývalo a zimy přibývalo, a tak broučci, že už nikam nepoletí. Jen že se ještě sejdou pod jalovcem, protože Brouček nemohl dosud na krok z domu. A sešli se, kmotřička a kmotříček, Beruška a Janinka. Pak tatínek ještě pozval toho broučka z roští, který Broučka tenkrát nesl na nosidélkách domů, i jeho tatínka. A tak si sedli kolem kamen, však už bylo zima, a povídali si. (J. Karafiát, Broučci)

 

TY PLÁČEŠ?

 

Byls oknem v bouři,

co prosí kapky deště o pomoc, když sněží…

 

Byls dýmem stoupajícím z dětských obrázků o podzimu,

co kreslí zbytkem léta oltář na moři…

 

Byls modří dýmu, deště, vody širé,

co v srdci námořníka dříme…

 

Byls láskou zavařenou do sklenic,

co směje se v poli slunečnic, když běžím…

 

Byls polotvarem v srdci mladých mužů

a krásou ňader mladých žen…

 

Byls protkán hanbou tajných milenců

a snůžkou lží, co spřádá v nočních hlavách sen…

 

Žeň melodií bez zábran,

kdy tě bez okolků prosím o záchranu…

 

Denně a dnes na miskách vah,

Kdy doufám, že to s láskou zase nepřeženu…

 

Ty pláčeš?

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Lucie Flajšmanová | pátek 5.11.2010 13:36 | karma článku: 7,42 | přečteno: 847x
  • Další články autora

Lucie Flajšmanová

Tady je Papalovo

19.4.2016 v 0:00 | Karma: 7,31

Lucie Flajšmanová

Vánoční bohoslužba

24.12.2013 v 17:59 | Karma: 8,98