Dalsi velky zazitek, ktery vam chci priblizit je tzv. Feature Wednesday. Vzdy ve stredu neni vyucovani, ale je zvoleno jedno tema, kteremu se venujeme. Tema spojuje vsechny kultury a zaroven charakterizuje kazdou zemi zvlast. Tentokrat to bylo jidlo. Cele dopoledne se skladalo z prezentaci, scenek, filmovych ukazek a prednasek na tema stravovani ci stolovani a vse bylo zavrseno spolecnym obedem ala Indie.
Na uvod reditel skoly Christoph, ktery uci danske realie, prednasel ryze statisticky o tom, co delat se stale rozsirujici se populaci, ze je to jeden z velkych globalnich problemu. Sel trochu do historie a zminil, ze Napoleon prisel s myslenkou, ze na to, aby nas na zemekouli nebylo moc jsou prece smrtelne nemoci a ze to neni vlastne nase starost. Dale nam predstavil tabulku, kde dominovaly potraviny, diky kterym bychom prezili, kdybychom konzumovali jenom je. Zaujalo me, ze kdyz jite cely zivot jen brambory, prezijete a ani neonemocnite, ale pokud byste se stravovali jenom pomoci obilnin, za chvili vazne onemocnite. Vzhledem k tomu, jak jsou cerealie dnes tolik propagovane, tak me to prekvapilo.
Nasledovala prezentace o polskem kefiru, ktery je u nas ve stredni a vychodni Evrope neco specifickeho. Tady v Dansku ho napriklad vubec nemaji. Dale bylo prezentovano africke a vietnamske jidlo. Potom jsme se presunuli dolu do Party roomu, kde byla pripravena scenka o rozdilnych zvycich u stolu. Bylo to opravdu vtipne, jak si to studenti pripravili. Z divadelniho vystupu jsme mohli pochopit, ze Indove konzumuji pouze pravou rukou a behem obeda si neustale myji ruce v misce, kterou si nechaji donest na stul, pribory tedy nepotrebuji. Prekvapilo me, ze Japonci a Cinane sice vetsinou pouzivaji hulky, ale kazdy narod je drzi trochu jinak. Cinani navic u toho vseho krkaji a srkaji, cimz naznacuji, ze je jidlo vyborne, zatimco Japoncum se tyto projevy zdaji nechutne. Mexicane zase radi prendavaji lzici z ruky do ruky. Pry je narocne jist stale jednou rukou. Evropani specialne Danove a Cesi by se zase vsude nalivali alkoholem, zatimco Asiati maji alkoholicke napoje spojene ryze s vecirky.
Scenky a prezentace byly okoreneny filmovymi ukazkami napr. ze Zhavych vystrelu ci Monty Pythnu. Uryvek z Monty Pythnu byl zvlast nechutny. Velmi specificky smysl pro humor.
Z prezentaci nas vsechny asi nejvice zaujala Filipinka Cha, ktera tady na Hojskole uci Management neziskovych organizaci, ktery mam mimochodem take zapsany. Je neskutecne, jak to maji se stolovanim a jidlem vsechno tak dokonale promyslene. Kdyz si vzpomenu na dansky uklizeci system po obede, musim se tomu filipinskemu smat. Na Filipinach maji domy na kulech, coz znamena, ze mezi zemi a bambusovou podlahou domu je prostor. Kdyz obedvaji, vsechny drobky a zrnicka ryze, propadnou diky mezeram v podlaze do tohoto prostoru, takze nemusi zametat. Aby bylo dilo dokonano, maji dole slepice, ktere neporadek sezobaji, tudiz nemusi ani krmit drubez. Misto taliru pouzivaji bananove listy a vodu piji casto z kokosovych orechu. Jedi samozrejme rukama. Po obede tedy nemaji zadne nadobi. Bananove listy a orechy vyhodi do organickeho odpadu a zameteno je diky slepicim vlastne neustale. Asi se prestehuju na Filipiny.
Potom nam Cha predstavovala jejich lahudky. Nejvic me asi znechutilo, ze se u nich na ulici prodavaji varena vejce, v kterych jsou jeste nevyvinuta ziva kachnatka. Cha prislo jako nejvetsi vtip na svete, kdyz nam rikala, ze kdyz vejce jite, tak tam jsou kachnatku jeste videt mala pericka coby vlasky. Hruza. Velmi me pobavilo, kdyz popisovala, ze Filipinane chteji zuzitkovat naprosto vsechno, a tak na grilovaci spejle napichuji napriklad praseci usi ci slepici drapy. Nevim, co na tom konzumuji, ale kazdopadne, aby se vse zpestrilo, davaji tomuto zvlastnimu druhu Barbecue originalni nazvy. Slepicim drapum rikaji napriklad Adidas a prasecim usim na spejli Walkman. Smysl pro humor tedy maji.
Potom jsme jeste absolvovali prezentaci o knedlicich a japonskem Okonomyaki. Tyto specialni japonske palacinky byly dokonce i s degustaci, tudiz jsme mohli vse ihned ohodnotit. Musim rict, ze to bylo kupodivu dobre narozdil od japonskych merunek ci kreker.
A jak jsem jiz v uvodu zminila, dopoledne vyvrcholilo indickym obedem se vsim vsudy. V telocvicne byly rozlozeny dlouhe pasy karimatek, na kterych jsme meli usednout, mezi tim svicky a vonne tycinky. Kdyz jsme vesli dovnitr, museli jsme si pochopitelne zout boty a pripravit se na to, ze budeme jist pravou rukou. Levou v Indii pouzivaji k ponekud jinym ucelum. Reknu vam, ze chapu, ze Indove nikam nespechaji. Nez do sebe tou jednou rukou nasoukate vsechnu ryzi a fazolove pyre, chvili to trva. K obedu byla tedy ryze, ktera byla jemne ochucena pomerancovymi slupkami, k tomu okorenene fazolove pyre, restovana zelenina a k tomu vsemu trochu bileho jogurtu. V kombinaci s indickym korenim opravdu vynikajici. Mexicane davaji k salse smetanu a Indove k fazolim jogurt. Toto maji tyto dva narody podobne.
Abychom si pripadali opravdu jako v Indii, v pozadi bezela prezentace s fotkami a z repraku se linula indicka hudba. Jinak zde mame jednu studentku z Indie a kluka z Bangladese, tudiz jsme se u nich mohli inspirovat, jak se pri obede prilis nezaspinit. Ryze byla stejne nakonec vsude a filipinske slepice ne a ne priletet.
Mily Hamlete,
Vcera jsem se opet byla podivat na tvem hrade. Diky za pozvani na divadelni slavnost. Je od tebe velmi mile, ze jsi v Kralovske danske opere zaridil, aby jenom pro me operni diva zapela ceskou arii z Rusalky. Jeji dansky akcent me dojimal. Moc si vazim, ze si ke me tak zdvorily. Na Cronborgu dokonce svitilo i slunce a vitr od more prilis nefoukal. Zaridil si to dokonale. Diky za hezky vecer.
Tvoje Ofelie
