Sýrie – epizoda o šílenství.

Zlom v boji proti ISIL je již faktem. Turecko s USA v zádech realizují nový plán. Analýza současného stavu v Sýrii je vážná. Dopadne to výborně (alespoň zde, na konci článku).

I když naše zpravodajství tradičně mlčí, další média ve světě začínají pomalu vybalovat skutečný stav věcí.  Podle analýzy zdrojů z agentury Al Jazeera, Iran news, Jemenské Al-Masirah TV, agentury SANA a kurdských zdrojů, nastává začátek útěku vedení ISIL a jejich žoldáků. Ruské bombardování se stává čím dál tím tvrdší a začíná potápět celý projekt ISIL.  Markantní je změna v Allepu a okolí, které bylo tři roky pod kontrolou ISIL. Když se podíváme na mapu, tak lze vidět, proč je Aleppo tak důležité.

Bylo totiž hlavní spojnicí do Turecka, odkud přicházely zásoby a zbraně, a zároveň cestou kradené ropy do Turecka.  Strategický význam Allepa je umocněn tím, že je cestou ke spojení s dalšími skupinami provládních milicí na severu k tureckým hranicím, kde spolupracují se Syřany v okolí měst  Nubul, Zahraa a Maarsteh al-Khan. Ovládnutí tohoto prostoru se uzavře západní hranice Turecka. ISIL zůstane již jen cesta na severní tureckou hranici. Ta je bohužel velmi nestabilní, protože zde operují kurdské milice PKK, se kterými Turecko tvrdě bojuje. Vojenská situace značně irituje Turecko a výsledkem je shromažďování těžké techniky na hranici se Sýrií. Je zde reálné očekávat minimálně lokální konflikt. Prozatím Turecko vypouští zprávy o tom, že Rusko narušuje jejich hranice – tentokrát bez toho, aby ukázalo, kdy a kde se tak stalo. Zároveň se snaží zatáhnout do této diskuze NATO.

USA si už vyhodnotily, že situace ISIL je víceméně v loji a začíná rozvíjet plán na spojení s Kurdy, kde je hlavní silou strana KDP. Tím se vytvoří na území Iráku a Sýrie území, které bude pod jejich kontrolou.  Platit by za to měla Irácká vláda, která se nechává stále více ovlivňovat Iránem. Irák má ztratit úplně kontrolu nad oblastí Kirkúku, která je podle dohod s iráckou vládou ve správě Kurdského nezávislého regionu (KRG), ve skutečnosti plně pod jejich kontrolou. Mimo jiné KRG postavilo nové ropovody do Turecka a prodává zde vytěženou ropu (jedno z nejbohatších nalezišť v Iráku). Prudí tam však Masoud Barzáni, prezident KRG, který vyzývá k referendu o samostatnosti. Chce tak ukončit traumatický vztah mezi KRG a zbytkem Iráku. Irák reagoval pozastavením financování regionu KRG, což vyvolalo přímou závislost financování platů státního aparátu v KRG na prodeji ropy. Po poklesu cen ropy je tak KRG ve velmi špatné finanční situaci a napětí v KRG sílí. Zpočátku pokojné protesty v Sulaimanii a Halabji, které „hledaly“ peníze z prodané ropy – se nakonec zvrhly v násilí.

Bude tak důležité, zda se USA podaří nějakým způsobem zainteresovat další silnou politickou stranu PKK, která je úhlavním nepřítelem Turecka, a se kterou Turecko vede regulérní válku. Ta mimo jiné našim médiím také uniká – naposled turecké stíhačky rozmlátily vesnice u kurdského Dohúku a sousedícího tureckého Diyarbakiru. Z dosavadních kroků USA, které ukázaly, že diplomacii v tomto regionu moc neumí, lze očekávat, že se celý proces zvrhne v další násilí nepřátelských skupin. Těžké to bude tak především pro Turecko, které bude muset volit mezi kopáním do Sýrie nebo zničením kurdské PKK.

Zvýšenou roli v regionu potvrzuje Irán. Minulý čtvrtek podepsal s Ruskem dohodu za 40 miliard dolarů na projekty a infrastrukturu. V konečné fázi je jednání o výrobě modernizovaných tanků T-90 a nákup další vojenské techniky včetně moderních protiletadlových systémů. Oproti tomu dodání dvou stíhaček F-16 z USA do Iráku (tím se zvýší jejich počet na celých 6 ks, nejsou totiž iráčtí piloti) je jen náplastí pro Irák. Irán tak ještě sehraje významnou úlohu při podpoře Assada, a v případě, že se bude Kurdistán snažit osamostatnit na Iráku, tak to vyvolá ostré reakce Iránu, protože z Iráku se může stát bojiště, které zasáhne i Irán.

U akcí Ruska nelze očekávat, že by zmenšilo intenzitu nasazení. Z historie známe, že pokud se dostanou „do bojového laufu“ tak semelou, co jim pod letadlo přijde. Faktem je, že při takovém množství leteckých úderů a akcí, se významně posiluje hodnota syrské armády, která musí provést pozemní očistu od ISIL. Oběti zde nehrají roli. Lidé už otupěli a jednostranný tisk a média si povedou dále svou. Ať udělají Rusové cokoliv, vše bude mediálně zneužito.Každá oběť ruského náletu bude hlasitě připomínána a bude se pracovat na dalším oslabení vlivu Ruska v tomto regionu. Z vojenského hlediska se ale podařilo provázat leteckou sílu Ruska s pozemními operacemi. O totéž se zřejmě pokusí právě USA s částí kurdských Pešmergů, s cílem zachránit, co se dá.

Z krátké analýzy situace tak plyne možný vývoj zainteresovaných stran.

1) Nastává výrazná změna poměru sil v Sýrii. ISIL. Její pozemní síla je na ústupu poté, co začaly skutečné letecké útoky Ruska. Na bojištích zanechá jen „pěšáky“ a hlavní velitelé se přesunou zřejmě do Afriky, či Afghanistánu.  Není rovněž vyloučen přesun některých velitelů do Evropy a propojení s některými imigranty. Bude muset snížit žold a tím i jejich řady prořídnou. V Sýrii tak zůstanou zbytky ISIL, které se budou bránit velmi urputně v gerilové válce, a jejich snahou bude používat co nejvíce drastické postupy.Nic jiného jim totiž nezbyde, míra odplaty po prohře bude vysoká.

2) Sýrie zkonsoliduje své síly na menším území a významnou roli při dalším politickém vývoji získá armáda. Zde se jistě najde několik generálů, kteří s Assadem, či bez něj, vrátí Sýrii do předválečného stavu – jenže menší, rozmlácenou a chudší. Případná další opozice, která by chtěla kopírovat demokracii se zbraní v ruce, si takové konání rozmyslí. Platí totiž, že je lepší mít dvě kulky u zadku, než jednu v hlavě.

3) Turecko má našlápnuto do velkých problémů. Jejich snahou bude namočit do této žumpy NATO (tedy i nás). Erdogan se pokusí nahnat tureckou armádu do Iráku tak, aby izoloval a eliminoval tu část Iráku a Sýrie, kde hrozí sjednocení Kurdů. Přitom na vnitřní scéně bude lavírovat na hraně ostří – turecká armáda může snadno jeho fanatismus eliminovat – i s ním a jeho rodinu a kámoši. Což je Erdoganovi známo a proto se bude snažit konflikt internacionalizovat (Rusko, Irák, NATO, Saudi). V každém případě je Turecko odsouzeno opustit svoje otomanské choutky, nebo se stát dalším hitlerovským Německem, které rozpoutá světovou válku.

4) Irák bude bojovat o přežití své státnosti. Bez důvěry USA, protože stále více naslouchá Iránu a Rusku. Velkou část bojové kapacitu ztratil tím, že po "osvobození" Iráku armádou USA řada důstojníků a vojáků přešla do služeb ISIL Takže v regionu bude hledat spíše kompromisy. Po deklarované ztrátě Kurdistánu (fakticky je již ztracený) mu nezbyde nic jiného, než se spoléhat, že ho Irán a Rusko ochrání od dalšího drobení.

5) Saudská Arábie a Katar budou nadále cpát peníze islámským bojovníkům a představitelům v EU. Budou si těžit ropu za 8 dolarů a prodávat za 50 nebo i za 100. Zároveň si budou dále budovat pozici ve světových médiích. Jen tak totiž dosáhnou toho, že při válce s Jemenem svět ani necekne, když vybombardují celou rodinu Šejka Saleha Hadi Hermana, nebo rodinu jemenského soudce v jeho domě v Saná (což se stalo nedávno). Od března loňského roku je v Jemenu na jejich pažbě potvrzeno 8300 zářezů, převážně civilních (a svět stále mlčí). Pod deštníkem USA tak budou dále popichovat islámské státy tak, aby neztratili tu pravou víru a každý den několikrát nahlíželi směrem do Meky.

6) Rusko si vybere svoji první cenu v Sýrii, kterou bude zachování vlivu v regionu. Na dohled od Bosporu a Dardanel bude očekávat posílení ceny ropy a plynu.  A když Turecko neprozřetelně zmáčkne ten špatný knoflík, tak si do Dardanel a Bosporu dojedou na dočasný pobyt. Rusko zároveň ukáže, že své kamarády ve štychu nenechají, a že je ochotno i za ně ztratit pár kapek krve. V současném konfliktu si cvičí svoji armádu, letecké a kosmické síly. Putin doma ukáže, že je správný hoch, který, když se schyluje ke rvačce, tak udeří první. Rovněž zbrojní kontrakty budou vítané.

7) USA si vyberou svoji druhou cenu, i když média v USA a v ČR budou řvát, že je to cena první. Případně, že první cena ruská byla demokraticky zrušena, protože byla nedemokratická. Zachovají si téměř stejný vliv v regionu. Budou mlčet, když Saudi  jako jejich vrchní spojenci, budou nadále sekat ruce a budou nás společně poučovat v OSN o lidských právech. Pokud se USA podaří udržet Turky na uzdě, tak si vytvoří nového spojence Kurdistán, který bude permanentně Turky, Irák a Sýrii dloubat do oka, aby se moc necukali. Což pochopitelně vyvolá chuť nakupovat zbraně v celém regionu. Pro své občany zase rozvinou osvědčenou mantru o ruském nebezpečí, a o tom, že je potřeba více investovat do armády a odposlouchávání občanů. Volby prezidenta vyhraje třeba hispánský kandidát, kterého schválí mocní, a případně obrátí jeho pozornost na Jižní Ameriku či Kubu, kde jsou nějaké zárodky, které by mohly narušit jejich demokratické zájmy.

No, a nakonec zbývá EU, kde můžeme volně fabulovat. Ta se probudí ze snů a začne hledat viníky, které stejně nenajde. Pokud ano, tak za to bude moci stejně ta východní holota, která nedržela basu. Postupně na svém území bude mít asi tak tři miliony a padesát tisíc nových spoluobčanů.  Evropská komise bude dva roky diskutovat, jak se jich kulturně zbaví. Nakonec jich 50000 převezou do jejich domovin. Předtím jim tam řada neziskovek postaví nové stany a přiveze kozy a velbloudy. Zbylé tři miliony probere podle toho, zda umí číst a psát, a zbytek se přerozdělí na východ. Ten stát, který nejvíc v minulosti držkoval, dostane samé inženýry a doktory.  Zbylé tři miliony nových muslimů se spojí se svou evropskou diasporou, která čítala v roce 2010 cca 43 milionů muslimů. V rámci multikulturní tolerance jim zcelíme rodiny do třetího kolena,  čímž jejich počet 10x vzroste. Mohou následně lépe genově obohatit evropské sémě a nastolit tu správnou společnost bez chlastu a vepřového. Děti ve vysoké mešitské škole na Hradčanech budou mít přestávky na modlení, a konečně bude ve školství mnoho mužů, čímž se výrazně zvýší kázeň, která se dá lehce udržet bičováním. Na Ukrajině vznikne nárazníkové pásmo, které oddělí muslimskou Evropu od pravoslavného Sovětského svazu, kam evropští muži budou jezdit na Krym odpočinout si od svých čtyřech manželek a pěti švédských konkubín. Spojené americké národy budou podrobeny za 200 let a jejich prezidentem se stane Sven Josef Abdullah Rockefeler.