Kdo, nebo co, nás kope do propasti.

Začíná finiš v cílové rovince. Zde se uplatní jen silné lokty a kopance. Dojde i na kousání a plivance. Vše „investované“ do  Ruska se začíná v nějaké formě vracet EU a USA. Začíná se to nějak smolit.

Proč došlo k pádu cen ropy lze jen spekulovat, že je to dítětem spekulace samotné. Skutečností je, že hluboký propad příjmů Ruska z ropy přinesl této zemi problémy. Z počátku se ekonomičtí věštci radovali, jak to letí dolů, a očekávali pád režimu v Rusku. Drželi se hesla, že v době nouze tlustý zhubne, a hubený zhebne. Opak se stal pravdou – hubený jen běží rychleji. Situace je komplikovanější a propad zasáhl téměř všechny země.

V současné době světový finanční trh žere silná deflace. Začínají se s něho vypařovat finanční aktiva a kupci hledají záchranu v nákupu komodit – rozuměj, něčeho reálného, co jim zůstane v ruce, když se čísla z bankovek změní na čísla na nepoužitelném papíru.  I když komoditní trhy umožňují nakupovat a prodávat něco, co ještě není vyrobeno (vypěstováno), je to pořád jistější než držení finanční hotovosti či nejisté a nekryté státní dluhopisy.

Ukazuje se, že strůjce světového finančního pořádku  - tlustý FED, vydával přání za fakta. Je otázkou času, kdy FED nastartuje opět svoje rotačky, a začne chrlit další zdroje pro spirálu zadlužení. Krizi z roku 2008 řešil tím, že založil dluhy, které byly sice úrokově levnější, ale situaci neřešily. Přispělo k tomu i politické šílenství s Ukrajinou, Sýrií, Libyí a dalšími. Východní státy, především Čína a Rusko, začaly v předstihu likvidovat svoje dolarové dluhopisy a mohutně nakupovaly cenné komodity – především zlato. Jen ekonomický sebevrah bude v současné době nakupovat dolarové dluhopisy s větší splatností než pouhé měsíce.

To, co bylo vládami nazýváno ozdravěním ekonomiky, je jen jedna zatáčka ze spirály deflace. Mezitím se obrovským způsobem zmenšila suma peněz z finančních aktiv – tedy laicky řečeno- nižší objem aktiv kryje stále stejný, či rostoucí globální dluh. Tato zatáčka smrti je vydávána zaplacenými truhlíky v médiích za ozdravění ekonomiky – právě proto, aby ostatní truhlíci tleskali FEDu (USA). A celá EU je z toho na větvi, a aby nezlobila, tak jim tam pod strom naženeme miliony utečenců. Politicky a ekonomicky je to geniální – jen vrchní truhlík si může myslet, že nově příchozí budou tvořit hodnoty za současné ekonomické recese. Představy o tom, že “vzdělaný islamista“ nahradí neposlušného dělníka za poloviční plat, jsou šíleností nenažranců.  Jistě, mohou podpořit spotřebu – ale za co, soudruzi, za co! Jen za naše vydělané prachy ze sociálních dávek. Navyšování spotřeby má svoje meze, a spotřeba musí mít reálný ekonomický základ a ceny.  I záchranná brzda, dříve používaná západní ekonomikou –tj. Čína, je poslední půlrok ve výrazném poklesu poptávky (rozuměj komodity navázané na spotřebu). V posledních několika letech Čína tvořila cca 30% ze své ekonomické expanze do států, které teď výrazně „hubnou“. Rovněž vázala asi 50% globálního ekonomického růstu světa. Pokud bude dále hubnout, nejvíce to odnese svět.

V USA tak bojují dva způsoby řešení globálního trhu. Prvním je prosté řešení válkou – čím větší a mimo území USA, tím lepší. Dluhy se pro vítěze mažou. Druhý způsob je globální dluh znovu nakrmit dalším dluhem, a čekat až hubení zhebnou. Případně vytvářet další a další ohniska neklidu, které zaměstnají vlády a média vlastním přežitím. Stará pravda je, že pokud sháním něco k snědku pro svoji rodinu, tak vše ostatní jde stranou.

Ve skutečnosti tak o našem životě rozhodují záměry jiných. Jen pro příklad: 80% vlastnictví nejmocnějšího kata FEDu je ve vlastnictví New York Federal  Reserve. A tu zase ve spárech drží jen osm rodin, půlka z nich sídlí v USA – Goldman Sachs - New York, - Rockefellers - New York, - Lehmans and Kuhn Loebs - New York. Druhá půlka je z EU -  Rothschildové  z Paříže a Londýna, - Warburgové z Hamburku, Lazardovi z Paříže. A z Říma je to Israel Moses Seife.  To jen pro výčet, až budeme někteří tleskat, jak to ten západ s východem zkoulel, a zda někdo zhebnul.