'Já tě zabiju, ty česká kurvo..!', vykřikoval (česky) tento onehdá se sekerou v ruce na dalšího z mých sousedů,
což mě dost udivilo, neboť krátce předtím jsem byl synem tohoto hrubiána ujištěn, že 'tatík je teď docela v klidu'.. A co až nebude? Fakt tu sekerku použije? 'Hele neříkal jsi, že je otec teď nějak v klidu, nebo tak něco?', ptám se mladýho. 'No..něco ho asi rozrušilo..' Aha. Tak to bude 'asi' zajímavý.. Jak moc ho rozruší, až mi tu začne štěkat pes?
Před časem byly spolu s bývalým majitelem domu a zedníkem svědky jeho rozrušení i mé dvě dcery a to, co se ke mně doneslo, se mi pranic nelíbilo. I navštívil jsem toho dobrého muže v jeho dosavadním doupěti (vedle nás se přestěhovat teprve chystá) a ve svém spravedlivém rozhořčení jal se k němu plamenným jazykem promlouvati. Mimo jiné jsem pravil, že si zakazuji, aby případné problémy řešil způsobem a slovníkem sobě vlastním před mými dětmi, ať se v těchto záležitostech obrací výhradně na mě. A tak.. Můj vytříbený proslov plný barvitých přirovnání a výstižných metafor trval bratru pět minut aby byl korunován naprostým fiaskem. Když jsem totiž v jeho udiveném výrazu, který jsem původně připisoval překvapení nad mou opovážlivostí nezaznamenal delší dobu žádnou změnu, otázal jsem se pro jistotu: 'Rozumíte mi?' 'Ne', byl mi odebrán vítr z plachet. Povolán byl synek, kterému jsem vše zopakoval a odjížděl s pocitem, že aspoň on mi snad trochu rozumí a za svého tatíka se snad i stydí, nebo tak něco..
To je tak. Jsou to původem Maďaři. Proto ta 'česká' kurva, proto OBČAS trochu nerozuměj česky. No, údajně 'nerozuměj' vždy, když potřebují nerozumět - to se tu traduje.. Když se přišli domluvit, jestli bych jim nepůjčil kousek elektřiny, že jí ještě nemaj udělanou a přijdou jim dělat okna, rozuměli velice dobře.. Tomu jsem pro změnu moc nerozuměl já. Znepřátelej si celou ulici a já je mám tahat z bryndy? Nakonec na mě budou divně koukat ti ostatní.. Jelikož jsem ale nadprůměrně rozumný a uznalý člověk ( ;-) ), ještě tento vstřícný krok jsem se nakonec přemluvil učinit. Uvidíme, jak dlouho si to budou pamatovat, jak dlouho budou reagovat standardně na pozdrav (sousedka se na ten svůj dočkala jednoho vypláznutého jazyka a jednoho vystrčeného obnaženého pozadí..no unikum..), jak dlouho jim vydrží úsměv ve vzájemných stycích. Mění se to totiž každým okamžikem a přitom to začínalo tak nadějně..
Nepřál jsem si nic jiného, než se svými budoucími sousedy vycházet v rámci možností dobře, tím spíše, že je nepředcházela nejlepší pověst a všichni mi k jejich sousedství ironicky gratulovali. Všechno to mávání rukama, vzájemné prohlédnutí si čerstvě nabytých nemovitostí (jde původně o dvojdomek..) a klidné domluvy (rozuměli perfektně) ohledně postavení zdí na dvorku a prozatímní na půdě, vzalo rychle za své. Při svém prvním rozrušení začal pan soused vykřikovat něco o tom, jak stavíme zeď, protože jsou Maďaři. Za mého stále ještě klidného vysvětlování, že jsme se přece domluvili, souhlasili s tím a zeď bysme stavěli každopádně i kdyby tam bydleli Dánové, Češi, nebo Arméni, že to s jejich národností nesouvisí, přešel plynule do maďarštiny a myslím, že to tak bylo lepší.. Potom se mu nelíbilo, kde stavíme tu zeď na půdě, pak jak jsme postavili zeď na dvorku, potom něco s okapama, pak kdosi zaparkuje kouskem auta na jejich pozemku, oni za válečného pokřiku vyběhnou a bez jakýchkoliv pokusů řešit vše civilizovaným způsobem (když už vůbec), začnou do auta bušit, kopat. No, asi to po dobrém holt nepůjde. Škoda. Jak by tady mohlo bejt krásně...
No, třeba i někdy bude.. Sousedovi táhne na osmdesát a vždy, když se pár dní neobjeví, zaobírám se představou, kterak ochořel, ulehl a.. Mé iluze a bláhové představy však vzápětí berou za své, když stařík dorazí bujaře na kole, vyleze na strom a prořezává větve. Pak se mi vybavuje scéna z 'Na samotě u lesa': '..kamaráde, ten tady bude dýl, než my.'
Tak jsem se nakonec málem ani nedostal k tomu, abych prozradil, že tito moji sousedé jsou kromě svého maďarství také cikáni romské národnosti. (To se může zadařit jen mně..) Mám totiž dojem, že potíže, které s nimi jsou, s tím nijak nesouvisí, nejsou to ty známé 'cikánské problémy'. Soused je zkrátka magor zrovna tak, jak to s úspěchem zvládá i leckterý Čech necikán. Nekradou slepice, ani nic jinýho, celý život pracovali, na vše si vydělali prací, doma mají až úzkostlivě uklizeno. Tím spíš to vše zamrzí. Člověk by je jinak docela rád i ocenil - ale copak to jde?
