Má omluva DPD.

Ale taky by se to mohlo jmenovat třeba: 'Takhle jsem si tu svobodu slova teda nepředstavoval..'

Nevím, jestli už byl ten článek stažen. Pokud ano (a zřejmě je to jen otázka času), pak bude tento odkaz: http://fiser.blog.idnes.cz/c/159824/Ma-prace-u-DPD.html, nefunkční a blamáž dostoupí svého vrcholu.. Že prý jsem snad nějak porušil kodex blogera, nebo tak něco a jsem vyzýván, abych svá tvrzení doložil. Jsou prý neověřená a nepravdivá a nemohu je nikterak prokázat. A že prý jsem nikdy vůbec nebyl zaměstnancem DPD. Ano: nebyl. A nikdy jsem to ani netvrdil. V tomto ohledu uznávám, že byl název mého předposledního článku (jestliže ještě 'existuje') snad poněkud zavádějící.. Jak mám však prokázat to, čeho jsem byl svědkem? To mi příliš jasné není, prokazuje se to dost obtížně.. Nutno říci, že jsem celou věc jaksi podcenil a když jsem si tu - slovy mého bývalého 'zaměstnavatele' (takto smluvního dopravce DPD) - 'vyléval srdíčko', nepředpokládal jsem, jakých rozměrů mé 'vypovídávání se' nabyde, jaký to pro mě bude mít dopad a zejména to, že svým textem mohu způsobit potíže také někomu jinému, než sobě. To mě mrzí a za to jsem se již omluvil. Na svou obhajobu uvádím, že jsem se domníval, že si článek přečte 719 lidí (a ne 35 000) a to převážně z Moravy a přilehlých obcí, kterým bude nějaké depo DPD v Českých Budějovicích ukradené, tito pokývaj těma svýma hlavama, řeknou si: 'Nemaj to tihle kluci lehký..' a pojede se dál močálem černým kolem bílých skal. Když byl však článek oproti očekávání umístěn na titulní stranu a jeho čtenost alarmujícím způsobem stoupala, začal jsem větřit potíže a vizionářsky vtipkovat o tom, jak v pondělí ráno odevzdám skenovací pistoli a pojedu zpátky domů. To se ale vzápětí skutečně stalo a smích mě docela přešel. Byla to sice hodně blbá práce, ale byla 'zatím aspoň ňáká', teď není zatím žádná a to je ještě o něco blbější.. Inu tak: 'Každý je svého štěstí strůjcem.' Taky asi na názvu jednoho z mých předchozích blogů 'Já, magor.', něco bude.. Zadělal jsem si prostě na problém a následky si takříkajíc vyžírám do dna (nikdo to za mě neudělá..), skoro už ho vidím.. Člověk zkrátka asi má držet hubu a krok, podobně jako za časů minulých, dnes jen pod jinou značkou. Kdybych chtěl být méně adresný a více 'diplomat', nazval bych býval článek 'Má práce u přepravní společnosti.', plácnul tam jiný obrázek, než logo DPD a bylo.. Takhle je taky, ale něco jiného. Už sice nejsme projednáváni na závodních výborech stranické organizace a některé věci se už snad i smějí říkat (třeba, že komunisti jsou svině a tak..), ale jinak jsme si zase tak moc nepolepšili. Výplaty minimální mzdy dle smlouvy, zbytek na ruku bokem,.. Kdyby se věci nazývaly pravýni jmény, musely by na úřadech práce viset inzeráty hlásající: 'Hledá se nevolník, otrok..' Ovšem 'nemůže se to prokázat'.. A je to. Dříve to byli soudruzi versus ti druzí, dnes jsou to ti, kteří se nějakým způsobem proboxovali ke korytu a opět 'ti druzí'. Omlouvám se společnosti DPD za to, že jsem viděl to, co jsem viděl, slyšel to, co jsem slyšel, zažíval to, co jsem zažil a že jsem si to (já vůl!) nenechal pro sebe. Nic z toho, co jsem popisoval, jsem si nevymyslel, za to se také upřímně omlouvám. Domnívám se, že tento můj článek bude nejspíš muset být stažen, neboť upřímnost své omluvy nemohu bohužel nikterak prokázat. Nic (skoro) proti kapitalismu. Ale nějakej s lidskou tváří by tam nebyl? P.S.Pomůcka pro některé diskusní příspěvky: Autor zde demagogicky míchá hrušky s jabkama, nemaje pádných argumentů, uchyluje se k... A tak.. Vono to půjde...;-)