Game over.

Sundejte praporky, stáhněte vlaječky, je po všem. Národní uvědomění, vlastenectví a patriotismus si zopakujeme zase za rok..

Tak jsem si vždycky představoval, že až budu mít jednou dům, umístím na zahradu velký stožár, na kterém bude nepřetržitě viset a plápolat česká vlajka. Tu bych stahoval pouze při mimořádných našich českých ostudách. Třeba vždycky, když prezident něco ukradne, poslancové se nějak extra vytáhnou (myslím fakt EXTRA..jinak by si vlajka moc nezaplápolala..), nebo se prosákne to, že úplatky ve vrcholných kruzích už neprobíhají v milionových, ale v miliardových sumách. Vlajka by potom byla stažena tak dlouho, jak mocné bylo by mé rozhořčení. Počítám, že každému by to bylo asi šumák, nanejvýš by si sousedi ťukali na čelo ('Všimli jste si? Fišer včera stáhnul vlajku. Nevíte, co se stalo?'),ale to by mi nevadilo, já bych tomu rozuměl dobře.. Podezřívám se dokonce z toho, že na protest proti tomu jednorázovému, okázalému a rychlokvašnému vlajkovému běsnění lidí, kterým je po zbytek roku jejich češství ukradené, byla by v těchto dnech moje vlajka na půl žerdi. Vytáhnul bych jí až po prohraném zápase se Švédy a byl bych se sebou a svým přístupem k věci velice spokojen, zatímco moji čeští sousedé by si mohli ukroutit hlavy.. Neumíme to. Zatímco na každém americkém dvorku (a nejsou to zdaleka jen pozemky boháčů..) visí ty jejich pruhy s hvězdama po celý rok a není to jen gesto, myslej to vážně, tady se nám ten nacionalismus nějak neujal. My tak při hokeji. (Jakkoliv je to jen taková hra..game..a ta vždycky jednou, jak je známo jaksi 'over'..) A to je ještě nezbytným předpokladem samozřejmě ta okolnost, že se musí vyhrávat. V opačném případě kšefty s vlaječkama na benzínkách nepokvetou..jsme totiž Češi a máme to ložený trochu jinak. Takže balit, sundavat, odmontovávat. A zase za rok, vlastenci...u hokeje.