Ještě jednou o "Božím království"

Možná, že se ještě někteří křesťané dnes, ale i nevěřící v dobách krizí a problémů modlí: "Otče náš... a přijď tvé království, jako v nebi tak i na zemi." Co to může znamenat? Je to jen pouhá fráze, nebo se může i naplnit?

Zdá se, že tato prosba je velmi důležitá a klíčová pro náš osobní život, církev i společnost. Pokud se modlíme tuto modlitbu častěji, může se nám stát, že nám její obsah "zevšední" a zůstane jen docela hezká literární, nebo rituální forma, pro různé církevní příležitostí. Docela často přemýšlím, co to znamená, když přichází Boží, Kristovo "království" do našeho světa? Jinak můžeme říci, když se "vlévá" na naší zemi, jako jarní déšť. Mám několik zkušeností, že Bůh vyslýchává tuto prosbu, ne vždy podle našich představ a v našem čase, ale v pravý čas. Někdy si to ani hned neuvědomíme, ale časem zjistíme, že se něco děje, mění, narovnává, uzdravuje, smiřuje. Velmi často dochází ke změně našeho srdce především, a pak to vše kolem, již jde docela snadno. Vše se stává jiné a nové.

Jedná se taky o docela konkrétní působení Božího Ducha v církvi, a skrze církev na společnost. Jiný biblický text uvádí, že "Království Boží je spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém". Dovedete si to představit, že my sami a lidé kolem nás, budou spravedliví a budou i jednat spravedlivě a poctivě? Znesvářeni sousedé si odpustí a prožijí pokoj, nejen vůči sobě, ale i ve vztahu k Pánu Bohu. Bojující národy, nebo etnika vyhlásí příměří. Rozhádaní manželé před rozvodem uznají svůj díl zodpovědnosti, poprosí za odpuštění a zůstanou spolu i se svými dětmi. Lidé zlomení, opuštěni, osamocení, zklamáni, naleznou znovu smysl žít, a důvod k nové radosti a naději. Někteří nemocní fyzicky, nebo duchovně prožijí uzdravení a pokoj. Ustrašeni získají důvěru a naději. Měl jsem již tuto příležitost, občas se radovat s lidmi, jejichž život byl opravdu obnoven, naplněn "rosou z nebe". Nebyla zde potřeba něco vysvětlovat, obhajovat. Změna byla jasná a důvěryhodná.

Je zřejmě dobré se modlit "modlitbu Otče náš" s rozvahou a vírou, nejen v době krize, ale jako vyjádření vděčnosti a vztahu k Otci v nebi. Ale zároveň je skvělé, být připraven, stát se nástrojem pokoje, pomoci, smíření, uzdraveni a spravedlnosti ve společnosti, v rodině i v osobním životě.