Kapitola devětadvacátá. Dva měsíce utekly jako voda a nastal další složitý okamžik. Ukončování kurzů a loučení s lidmi, kteří nám během pobytu v Coatepecu a Jalcomulcu rychle přirostli k srdci.
Z pracovního hlediska byly uplynulé dva měsíce jednoznačně nejplodnější ze všech mých dosavadních dobrovolnických misí. Hlavní zásluhu na tom má organizačně velmi schopná Imelda, šéfka Mujeres Productivas, jež dokázala v Coatepecu vytvořit studijní skupinu, která během osmi týdnů neztratila ani jednu výukovou lekci. Mohli jsme proto vyučovat i na Štědrý den a Silvestra. A na dosaženém pokroku to bylo znát!Z původních přibližně 40ti studentů to k závěrečným zkouškám dotáhlo deset. Kurz byl velmi intenzivní, kdo ztratil týden výuky, jen těžko se doučoval zameškané. Většina "odpadlíků" se ovšem rekrutovala z řad adolescentů, kteří původně studovali s Lindou. Musel to být očistec. Křehká evropská duše se snažila přimět k dobrovolnému studiu angličtiny bandu nespolupracujících puberťáků. Víc než nezáviděníhodná pozice. Když jsme po měsíci udělali radikální řez a obě skupiny sloučili, k mým dospělým studentům se dokázali připojit pouze 3 z nich - Kanab, Jorge a beznadějný Pedro. Výsledky závěrečných testů byly ovšem - tak jako většinou - vynikající. Znovu se potvrdilo, že kdo může docházet na každou hodinu a dělat domácí úkoly, ten v našich kurzech uspěje. Věk ani "talent" na jazyky nehrají roli. Ať už je skupina zpočátku jakkoli nevyrovnaná, po dvou měsících společné práce se úroveň jednotlivých studentů značně přiblíží, a to směrem k těm nejlepším. O tom svědčí i fakt, že 8 studentů z 10 napsalo test na 84 a více procent. Hned šest z nich pokořilo devadesátiprocentní hranici úspěšnosti.
Na následujících videích můžete vidět ústní část zkoušky. Studenti dostali za úkol předvést nestrukturovaný dialog v angličtině. Po pouhých 2 měsících studia. Dvojice jsou seřazeny od nejlepší (Arturo a Humberto) po v písemném testu "nejslabší". video - arturo a humbertovideo - diana a kanabvideo - rosa a kassandravideo - carlos a jorgeJediní dva studenti, kteří v závěrečných testech neuspěli, byli Abigail a Pedro. Abi je naše kamarádka, o které jste se mohli dočíst mj. v Lindiných článcích o "návštěvě mexické zubařky" (zde). Tato sympatická čtyřicátnice, rozvedená matka a živitelka třech dospívajících dětí, nám během našeho pobytu hodně pomáhala. Nejvíc ve chvílích, kdy bylo Lindě nejhůř kvůli problémům s chrupem. O to víc mne mrzelo, že jsem právě jí musel oznámit: "30% z písemného testu je málo". video - zubařský zákrok v přímém přenosu ... Abi to naštěstí vzala sportovně. Vzhledem k pracovním povinnostem (je zubařkou, prodavačkou, učitelkou na universitě třetího věku a výrobcem mléčných výrobků) totiž mohla docházet pouze na každou druhou hodinu a v kurzu zůstávala hlavně proto, aby podpořila nás a naši práci. A to se cení!
Dvanáctiletý Pedro, který toho příliš nepochytil ani v kurzu Lindy, k našemu velkému překvapení dál poctivě a nadšeně docházel na každou vyučovací lekci s dospělými. V hodinách bylo téměř nemožné ho v konverzačních cvičeních s někým spárovat, a tak se stával jakýmsi "černým Petrem", kterého většinou vyfasoval někdo z těch nejlepších. Na kurz dospělých byl přeci jen příliš mladý. Pedro mne svými devatenácti procenty v písemném testu nepřekvapil. I přesto se mu ale rozzářily oči, když mohl s Abi předvést "ústní dialog" před tabulí. Byl na svůj pokrok hrdý a chtěl jej prezentovat ostatním. Nakonec si i on získal mé sympatie. Pro studium angličtiny se nám jej podařilo nadchnout, a to se počítá. U dětí dvojnásob. video - "dialog" mezi Abigail a Pedrem ... Po napsání testů a složení ústních zkoušek následoval proces, na který se všichni velmi těšili. Oficiální předávání diplomů. Ty nechala navrhnout a vytisknout partnerská organizace Mujeres Productivas a nutno říci, že se povedly. Studenti byli vděční. Pro mnohé z nich se graficky povedený certifikát potvrzující účast na intenzivním kurzu angličtiny pořádaný evropskou organizací může stát důležitým detailem při hledání zaměstnání. Mexičané se vyžívají v oficiálních ceremoniálech a proslovech. Slavnostní ukončení dvouměsíční pilotní spolupráce mezi United Vision, Mujeres Productivas a občany Coatepecu bylo spojeno s pohoštěním jak pro všechny zainteresované, tak pro jejich rodiny. Učebna se rychle zaplnila.
Ředitel školy Colégio México nám na slavnostní předávání certifikátů zapůjčil speciální aulu a sám se ceremoniálu účastnil. Mujeres Productivas pozvaly i další dvě zástupkyně místních neziskových organizací, se kterými jsme absolvovali několik pracovních výletů do odlehlých komunit. Dorazili i zástupci regionálního tisku a slavnostním aktem publikum provázela moderátorka rozhlasové stanice YO FM 103.3 z hlavního města státu Veracruz. Atmosféra tak byla opravdu sváteční.video - slavnostní předávání diplomů Když jsem se rozhlédl kolem, začal jsem si pomalu uvědomovat, čeho jsme během pouhých dvou měsíců společně s Mujeres Productivas dosáhli. Přišly se s námi rozloučit nejen zástupci mexických neziskových organizací a médií, ale také desítky lidí, kteří ještě před osmi týdny pravděpodobně ani nevěděly, že nějaká Česká republika existuje. Teď jsme tu byli za hlavní hvězdy, které pro všechny zhmotňovaly naději v pokračující spolupráci s veřejností z evropského kontinentu. Vzpomněl jsem si na boj s větrnými mlýny v Bacalaru a na malou chvilku mne přemohl sladký pocit zadostiučinění. Hned vzápětí mi ale došlo, že za pár dnů budeme na novém místě začínat opět úplně od nuly ...
---
www.UNITED-VISION.org
TEACH - LEARN - CREATE
