8) Nedochvilnost, fotbal v blátě

Dva dny jsem strávil s Evou v Rio Manso. Vydali jsme se do dvou sousedních komunit nabídnout služby CommUNITY inspiration. V Cerro Chango, kde funguje ekoturistický projekt, byl zájem ohromný. To jsem ovšem věděl již ze své předchozí návštěvy před sedmi měsíci. 

Eva, dobrovolnice CommUNITY inspirationfilippo

Přesně taková místa potřebujeme. Kulturně atraktivní, nádherná příroda, možnost přijet pozorovat opice, ptáky, divočáky, vlastní přímá zkušenost s realizací ekoturismu. V takovýchto oblastech je poptávka po angličtině vysoká. Dobrovolníkovi zajistí odvoz, učebnu, podílení se na nákladech spojených s jeho ubytováním. Nic není problém.

Do vesničky San Jacobo, kde jsem se naposledy od místní drobotiny učil základy jazyka chinanteco, jsme se dostali s padrem Isidrem. Vezl jsem ho, aby mohl odsloužit mši. Během ní jsme se šli s Evou projít a zastavili se v krámku pro vodu a sušenky. Když jsme pak na lavičce snídali, prodavač se s námi přišel dát do řeči. Jakmile se dozvěděl, že by byla možnost vyučovat i v jejich vsi, zavřel obchod a zmizel.

Po skončení bohoslužby se objevil v doprovodu padre Isidra. Kolem něho bylo několik dalších lidí, které nabídka výuky angličtiny zaujala. Kouzlo této vesničky spočívá především v tom, že místní spolu běžně mluví indiánským dialektem, čemuž málokterý Evropan může rozumět. Na pobídku, že by bylo fajn, kdyby nám dali vědět do dvou dnů, než odjedu, reagovali po svém. Do týdne by se prý mohli nějak dohodnout ... Mé srdce ovšem bije pro Rio Manso. Hned druhý den jsme jeli do sousední vesnice Monte Negro povzbudit dívčí fotbalový tým, jehož oporami jsou tři dcery Josefy. Do upraveného pick-upu se nás muselo naskládat šestnáct, ale zvládlo se to. Videa ze zápasu zde:

http://www.youtube.com/watch?v=vqx1ac3N_Dk

http://www.youtube.com/watch?v=GumtFSyz70Q

Již odjezd nás měl varovat. Přišli jsme přesně na čas. Ve tři. Hrát se mělo začít mezi půl 4. a čtvrtou. Nakonec se z Rio Manso odjíždělo ve tři čtvrtě, přičemž cesta trvala dalších 45 minut. Soupeřky nicméně počkaly a k našemu zklamání zvítězily 1:0.

Druhý den bylo konečně na programu setkání se zájemci o studium s CommUNITY inspiration. Josefa několikrát vyhlásila obecním rozhlasem, že schůze se bude konat od 18h. Sotva jsme s Evou stihli dorazit. Ale byli jsme jediní. Do půl hodiny dorazili asi 4 zájemci. Mezi nimi spolehlivý doktor Abel, který je naší rychlou spojkou. Tvrdil, že se mu o den dřív hlásilo pět vážných uchazečů. Kde byli dnes ovšem neměl ponětí. Vzhledem k tomu, že krom něho nedorazil ani nikdo další z mých ex-studentů, ačkoli mi to v předchozích dnech slíbili, cítil jsem se prachbídně. Měl jsem vztek. Proč se sem tahám s Evou, když tu mám sice hodně úžasných přátel, ale o angličtinu tu zájem není? Doktor Abel mé rozpoložení zcela jasně vycítil, neboť i on sám nervózně popocházel jako lev v kleci. S více než hodinovým zpožděním se přeci jen studenti začali scházet. V osm nás již bylo zhruba pětadvacet včetně několika ex-studentů z minula. Abel, Samuel, Anjela a samozřejmě Josefa. Cokoli začínat ale již nemělo cenu. Posunul jsem tedy schůzku o den později, na úterý od 18h. Všichni a včas. Druhý den v 19h jsem se konečně dostal ke slovu. Zorganizovaly se dva kurzy o 12ti, resp. 16ti žácích. Osvětlil jsem ideály občanské iniciativy CommUNITY inspiration, nikdo z přítomných ani nedutal. Následně před zúčastněné předstoupil doktor Abel, aby svým spoluobčanům promluvil do duše. Jeho chvála na naši adresu, na získané vědomosti z první fáze kurzu, slova o tom, že díky studiu s CommUNITY inspiration získal přátelé v lidech, které předtím znal pouze jako pacienty, se krásně poslouchala. Po něm již nastoupila Eva s výkladem první látky. Pomohl jsem se základními věcmi, konečně jsem se mohl postavit před tabuli. Jak moc mi to chybělo! Cítíte-li pozitivní zpětnou vazbu, lásku, zábavu a zápal, je to droga.

Užil jsem si to ale pouze krátce. Pár chvil nato mne již Abel odvážel s otcem Juanem Carlosem do hodiny vzdálené Playa Vicente, odkud mi jel noční bus do Mexico City. Z něho se po noční schůzce s Tomem a Helen ohledně rozjížděného projektu ekoturismu již konečně vydám sám učit. Za svými přáteli do Huasky de Ocampo. Bůh Evě pomáhej.