56) Stezka odvahy za bílého dne

Druhý den ráno jsem se nesměle vydal na průzkum okolního terénu. Za cíl jsem si předsevzal dosažení řeky. Zde životně důležité tepny přinášející vláhu, osvěžení i příležitost místním dostát svých hygienických závazků.

Indiánská krávafilippo

Kolem indiánského internátu Cecachi se rozprostírají ohraničené pastviny, jež jsou domovem kostnatému, až hranatě působícímu skotu s úsměvnými ušisky jen vzdáleně připomínající české strakaté sestřenice.

Když jsem na jejich půdu vstupoval, bylo mi úzko. Odhadem dvacetihlavé stádo mne neklidně pozorovalo. Vetřelec. Jak jen těmhle indiánskejm krávám vysvětlit, že přicházím v míru? Že mým jediným přáním je smočení rozpálených kotníků v řece podobné Ploučnici.

Postupoval jsem obezřetně vpřed. Šnečím tempem. V případě náznaku nebezpečí připraven vzít nohy na ramena. Pokud mne pozoroval někdo z místních, musel se dobře bavit. Indiáni žijí s dobytkem dnes a denně. Stejně jako nám nenahání hrůzu každodenně používaný automobil, ani nejmenší Chinantekové nemají strach z něčeho tak přirozeného jako je dobytek. Já ho měl.

Dušička ve mně byla malá, ale nechtěl jsem prohrát sám před sebou. Vzdát svůj hrdinský boj předčasně. A tak jsem váhavým krokem pokračoval vpřed. Děj se vůle Boží. To už se i poslední kusy přestaly pást a neklidně obracely své zraky mým směrem. Byly víc vyplašené ony ze mne či já z nich?

Krávy se i přes významně vyrušené pohledy držely v uctivé vzdálenosti. Do mé cesty za třpytivým, svěžím pokladem ale znenadání vstoupili dva dospělí hnědáci. Stáli přímo uprostřed cesty a civěli na vystrašeného bílého muže. Občas významně odfrkli. I on chvíli civěl.

Nakonec jim vykročil v ústrety. Snažil se k nim promlouvat prosebným, na oko klidným, hlasem, aby jej nechali projít. A tak se také stalo. Odvaha byla po zásluze odměněna a bílý muž měl radost. Ze třpytivě průzračné vody, z překonaného strachu i milosrdné matky přírody.

Měl pocit, že dnešní úspěch byl dobrým znamením toho, že udrží-li v sobě pokoru s níž do zdejší divočiny přijel, bude přijat. Lidmi i tím „ostatním“. A že přízeň toho „ostatního“ zde v pralese bude na rozdíl od situace v civilizovaném západním světě klíčová.

Když šel pak k řece podesáté, musel se při vzpomínce na svůj první pokus smát. Omlouval se tím, že za předchozích 26 let života ve vyspělé zemi kolem stáda skotu nikdy projít nemusel. A s lehkým mrazením v zátylku si již tenkrát byl schopen připustit, že až příště přijede po 6ti měsících strávených v Evropě, bude se muset vydat na svou první stezku odvahy nanovo.

-------------------------------------------------------------

Co je projekt CommUNITY inspiration ???

*rozhovor se spoluzakladatelem

http://www.i-lipa.cz/rozhovory/filip-sena

*článek o vzniku projektu

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/blog/co-je-community-inspiration

*pořady o CI v ČT a na ČRo

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/blog/community-inspiration-v-televizi-ci-on-tv 

Chcete se do další fáze zapojit i Vy ???

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/blog/chcete-se-zapojit-interested-in-taking-part

Více informací na:   

www.communityinspiration.com