Dne 5. února se v Mexiku slaví „San Felipe“, což byl vůbec
první mexický svatý. Co jsem se měl možnost dočíst, vyrazil tento mladý muž za
obchodem na Filipíny. Coby adolescent si totiž užíval hříšného života plnými
doušky, a tak jej jeho bohatý strýc raději poslal jako svého obchodního
zástupce do Manily.
Darek pro Marthu II. ...filippo
Během prvního roku tam uličník Felipe probendil všechny peníze a poté mu již nezbylo nic jiného než-li se s prosíkem obrátit o pomoc na tamní kláštery. V jednom z nich se napravil a stal se z něj misionář.
Jednoho dne se se skupinou kněžích vydal na cestu zpět do Mexika. V silné bouři ale loď ztroskotala a část posádky, jež se podařilo zachránit, moře vyplavilo na březích Japonska. Kněží začali pomáhat zdecimovanému obyvatelstvu, které se právě těžce vypořádávalo s hrozivými následky ničivého zemětřesení.
Rozzuřen silou přírodní katastrofy však japonský císař zakázal praktikování jakéhokoli náboženství. Pod hrozbou trestu smrti. Felipe ale ve svém pomáhání ve jménu Boha pokračoval, své ztroskotání vnímal jako znamení toho, že je na místě, na kterém je ho potřeba. U císaře se však s pochopením nesetkal a celá skupina kněžích byla brutálním způsobem ukřižována.
Tuto historku jsem si přečetl v knížce, jež mi půjčila „sestra“ Betty. Vzhledem k tomu, že příběh byl ve španělštině, mohlo to být celé i trochu jinak. To ale nic nemění na tom, že tato moc milá asi padesátiletá salesijánka, vyhlásila 5. února mým svátkem. Přišlo jí líto, že své narozeniny slavím až v červnu, kdy už budu zpět v Evropě.
Nebyla jediná, kdo mi blahopřál. Od dvou studentek – Doris a Marthy II. – jsem obdržel pečlivě vyvedená přáníčka. Jeden z jejich mnoha vzkazů zněl „dnes je první den zbytku Tvého života“ ... To se mi zdá podařené.
http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/showpic.dml?album=693472&picture=9406605
Stránka Doris (včetně videa z výuky)
Aby těch oslav a přání nebylo málo, proběhl před týdnem den Sv. Valentýna. Jak již jsem se zmínil v jednom z předchozích článků, dospělí studenti z Rio Manso mi přichystali valentýnskou oslavu a vám vyrobili obrázkové přání se vzkazem „we are your friends“ (=jsme vaši přátelé).
V malinké, právě vznikající vesničce za areálem Cecachi se 14. 2. slavnostně otevíral nový kostelíček. Přijel nějaký „monseňor“ s červenou čepičkou až bůhví odkud. Sláva to byla veliká. Dostavila se spousta lidí, hodovalo se, sloužily se první mše, pořádaly se sportovní klání a muzicírovalo se.
Já den lásky a přátelství strávil u počítače, vyráběje e-mailová valentýnská přání svým blízkým a příznivcům projektu CommUNITY inspiration. Bylo to hodně práce, chtěl jsem si v tento významný den vzpomenout opravdu na všechny své blízké, a proto vyráběl přání v několika různých jazycích a formách.
Když jsem konečně skončil a s úlevou, že jsem snad opravdu nezapomněl vůbec na nikoho, se ukládal ke spánku, zabušil na dveře mého pokoje malý klučina. A předal mi tři valentýnská přání. Všechny byly od jedné osoby. Od studentky, kterou mám navíc nejraději. Sympatické a věčně rozesmáté indiánky Marty II.
http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/showpic.dml?album=693472&picture=9406670
Stránka Marthy II. (včetně videa z výuky)
Nerozumím tomu, kde ona přání dokázala obstarat. Studenti vůbec neopouštějí areál Cecachi. Jedno z nich bylo dokonce „hrající“, po otevření samo spustí melodii a rozsvítí nápis „všechno nejlepší“. Určitě něco muselo stát. Její velkorysost mne dojala a v mžiku dala zapomenout na malé zklamání, že si na mne za oceánem o dnu přátelství a lásky nevzpomněla jediná duše.
Druhý den jsem si tedy vypůjčil pastelky a sám se pustil do díla. O celodenní program jsem měl postaráno. Když jsem pak před večerkou svůj výtvor Martě 2 s lehkých chvěním předával, vybavila se mi atmosféra letních táborů a prázdninových platonických lásek. Na její snědé tváři se zračil překvapený, nedočkavý úsměv a její rozzářené oči upřené na krabičku a přání prozrazovaly dojetí. Náznakem jsme se nemotorně bratrsky objaly a ona něžná indiánská duše kvapně odhopsala za svými kolegyněmi. Bez rozloučení, beze slov, bez odvahy byť jen jednou mi pohlédnout zpříma do očí, zato však s odzbrojujícím, dětsky rozzářeným úsměvem.
A mne zahřál ten pocit, že někomu dokáži vykouzlit úsměv na líci. Že někomu stojím za to, aby mi dal najevo, že pro něj něco znamenám. A musel jsem se smát vlastnímu „krásně smutnému“ pocitu, že mi není o deset let míň ...
-------------------------------------------------------------------------------------
NOVINKA:
Ponávratové přednášky a besedy pro veřejnost:
15.04., 22:30, University of Aveiro (Portugal)
04.05., 18:00, Klub Cestovatelů, Praha
05.05., 16:00, Karlova Universita FF, Praha
11.05., 19:30, Lidové Sady, Liberec
CI vydalo první publikaci: Bezpečnostní manuál pro oblast LATINSKÉ AMERIKY
http://www.communityinspiration.com/prirucka.htm
NOVINKY A FOTKY přímo z Mexika (galerie: studenti, čeští podporovatelé, příroda a okolí):
http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration
Všeobecné informace o projektu:
www.communityinspiration.com
VIDEA (nejen) z výuky
http://www.youtube.com/user/FILIPPOsenaCI
Starší články (chronologický vývoj projektu) lze nalézt na pravé straně pod kontaktem v „seznam rubrik“ ...
HLEDÁME:
- DOBROVOLNÍKY
- ČLENY VYSÍLAJÍCÍCH KOMUNIT
- SPONZORY a PARTNERY PROJEKTU
- příznivce a zájemce o spolupráci
INFO: http://www.communityinspiration.com/podporte.htm
