48) Historie se opakuje v cyklech. I u indiánů.

Chtělo by se říct „bohužel“. Po třech týdnech výuky musím řešit podobný problém, se kterým jsem se potýkal i na své předchozí dobrovolnické misi v Huasce de Ocampo. Několik studentů odpadlo, další nechodí pravidelně.

Abeluv ukol ... filippo

Na vině jsou buď školní, nebo pracovní povinnosti. Poslední dva týdny to za řekou v indiánské vesničce Rio Manso nebylo bůhvíjaké. Ve dvou kurzech jsme se scházeli ve třech, pěti lidech, pouze kurz dospělých běžel celkem bez problémů.
 

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/show.dml?id=637145

Odkaz na album z předchozí komunity (Huasca de Ocampo)

Ačkoli jsem se zařekl, že budu tvrdý, zopakoval jsem na začátku stejnou chybu. Přijal jsem do kurzu děti. Nedokázal jsem jim říct „ne“. Zvlášť když na první hodinu většinou přišly s maminkou, jež za ně orodovala, že jsou vážně chytré a že dělat úkoly a chodit pravidelně budou. I mámu toho desetiletého Einsteina jsem upozorňoval, že výuka je intensivní, a proto náročná. Že s dětmi nemám dobrou zkušenost.

Nikoho jsem nicméně odmítnout nedokázal. A teď se mi to vrací. Děti a pubertální mladíci zjistili, že úkoly jsou opravdu náročné. Aniž by mi cokoli oznámili, přestali chodit. Dvě tři hodiny jsem ještě čekal, že se objeví. Až pak mi došlo, že už ne. Že by to alespoň řekli, oznámili, to bych chtěl příliš. Naopak. Když je potkám a zeptám se, co že se jako děje, většinou odpoví, že z nějakých důvodů nemohli, ale že jestli teda ještě můžou, tak by zas přišli ... A samozřejmě nepřijdou. Jiná mentalita, člověk jim to snad ani nemůže mít za zlé. Nepříjemný věci se tady prostě neříkají. Jenže na to mne Mirek Dušín nepřipravil ...

Když si pak po 2 či 3 týdnech absentéry vyškrtnu ze seznamu, je už pozdě na to, abych na jejich místa přijal nováčky. Postupujeme příliš rychle, zdržení by bylo značné. A to přitom zájemců, na které se již nedostalo z kapacitních důvodů (dostavili se zkrátka pozdě, třeba až druhý týden výuky), bylo dost.

No, nic. S tím už nic nenadělám. Jen hlupák vstoupí do téže řeky dvakrát. Na potřetí už to musí vyjít i mně. Prostě bude limitní věk 15 let a hotovo. Maminky nemaminky.

Ve čtvrtek jsem tedy svolal studenty všech 3 kurzů. Oznámil, že povedu pouze kurz jediný, že pracovat s 5 lidmi ve skupině nemá cenu. A že místo dvakrát týdně se budeme scházet třikrát. Že podmínky budou tvrdé, ale já hodlám učit jen ty, co chtějí makat a o angličtinu mají zájem. A podmínky. Tedy volný čas. Poprosil jsem, ať odejde každý, kdo si myslí, že bude muset čas od času vynechat. Že kdo bude chybět 2x či 2x nepřinese úkol, chodit už nemusí. Končí.

Pohrozil jsem, že pokud docházka bude vypadat tak jako poslední dva týdny, stěhuji se do jiné komunity. To byla samozřejmě planá výhrůžka (v Cecachi mám rozučených 25 natěšených studentů), která však díkybohu zabrala. Znovu jsem připomněl, že zde nejsem pro srandu králíků, že mne sem za svoje společné finance poslali v dobré víře moji kamarádi z ČR. I ti dospělí, kterých se problém absence netýkal, zavrtávali své pohledy do země. Přístup jejich kolegů jim byl vůči všem aktérům CommUNITY inspiration trapný a nefér. 
 

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/show.dml?id=593271

Odkaz na album členů vysílající komunity

Nakonec nás v učebně zůstalo 14. Dva z mých největších favoritů (doktor a jeden příjemný mladík) navíc ještě nebyli přítomni. Pokud nás bude 16, bude to peklo. Navíc třikrát týdně. Ale pokud bych je znovu rozdělil na skupiny po osmi, riskoval bych, že dva lidé nepřijdou a jsme zase v šesti. Zkusím to tedy vydržet s jednou maxiskupinou. Když to nepůjde, rozdělíme se. Třeba ještě někdo odpadne. Vždyť třikrát týdně 2,5h to bude opravdu zápřah.

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration/albums/showpic.dml?album=693472&picture=9608239

Stránka doktora Abela

Cítím, že se pomalu stávám plnohodnotným členem vesnického života. V Cecachi jsem se jím stal ihned, tam žiji. Do komunity za řekou ale docházím pouze učit. Po necelém měsíci stojíme na prahu nových přátelství. Získal jsem si důvěru indiánů z džungle, obzvláště dospělí účastníci kurzu mne začínají skutečně brát. Všechny již znám jménem. Ve čtvrtek jsme společně zašli na internet, seznámit se s mým blogem a členy vysílající komunity. Jejich zájem o poznání mých přátel a sponzorů jejich kurzu potvrzuje, že moje pozice začíná být stabilní.

Na nedělní odpoledne jsem pozván do vesnice, mí studenti mne provedou a seznámí s tamním životem. Taková příležitost se mi pořádně nenaskytla ani v Huasce. A když mi navíc doktor Abel přinesl na třetí hodinu domácí úkol s českou vlajkou a slovy „děkuji kamarád“ (viz foto), zahřálo mne u srdíčka.

-------------------------------------------------------------------------------------

NOVINKA: CI vydalo první publikaci: Bezpečnostní manuál pro oblast LATINSKÉ AMERIKY

http://www.communityinspiration.com/prirucka.htm

NOVINKY A FOTKY přímo z Mexika (galerie: studenti, čeští podporovatelé, příroda a okolí):

http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration

Všeobecné informace o projektu:

www.communityinspiration.com

VIDEA (nejen) z výuky

http://www.youtube.com/user/FILIPPOsenaCI

Starší články (chronologický vývoj projektu) lze nalézt na pravé straně pod kontaktem v „seznam rubrik“ ...

HLEDÁME:

- DOBROVOLNÍKY

- ČLENY VYSÍLAJÍCÍCH KOMUNIT

- SPONZORY a PARTNERY PROJEKTU

- příznivce a zájemce o spolupráci

INFO: http://www.communityinspiration.com/podporte.htm

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Filip Šena | neděle 29.3.2009 6:24 | karma článku: 11,68 | přečteno: 2579x
  • Další články autora

Filip Šena

Přestřelka a velká zmrzlina

4.3.2012 v 20:55 | Karma: 10,03

Filip Šena

Boj o pozice, jednání s radnicí

26.2.2012 v 20:01 | Karma: 8,92

Filip Šena

Podpořme mexické ženy

12.2.2012 v 21:10 | Karma: 10,38