Znovu se hlásím z oázy klidu a míru. Příliš se toho zde od mého posledního
příspěvku nezměnilo. Jen práce s prvními odevzdanými úkoly rapidně přibylo.
Počítejte se mnou: 55 studentů, průměrně 100 vět každý na každou hodinu, 2x
týdně ... jsme u čísla 11000 vět k opravení za týden. Nápor.
S moji oblibenkyni Josefou ... Sam
Žáci nicméně vypadají velice dobře. Zde v CECACHI, internátu pro indiánské studenty ze sociálně slabých rodin, vedu dva kurzy po 12ti lidech (8 studentů, 4 dospělí - učitelé). Tempo je rychlejší než-li v Huasce. Je vidět, že se jedná o mladé lidi s trénovanými mozky. Za prvních pět hodin jsme toho stihli skoro tolik, co v předchozí komunitě za sedm a půl.
Ani ve vesnici za řekou není úroveň špatná. S indiány se pracuje dobře. Většinou se setkali se svým vlastním indiánským jazykem (ačkoliv jím aktivně mluví jen úzká skupina starších), který je vybavil schopností vyslovovat nejrůznější pazvuky. Z toho pohledu jsou na tom výslovnostně lépe než-li studenti vládnoucí pouze španělštinou.
Proces otevírání kurzu proběhl podobně jako při první zkušenosti v Huasce. Upozornění na můj příjezd a příležitost studovat zdarma angličtinu bylo vyhlašováno několik dnů veřejným rozhlasem. Na první hodiny se dostavilo kolem 10ti studentů. Optimální počet.
Začíná se ze mne stávat „ostřílený pedagog“. Kurz zahajuji krátkým náhledem do oblasti cílů našeho projektu. Chceme se všichni na světě domluvit, poněvadž nemožnost dorozumět se vede k předsudkům a konfliktním situacím. Chceme nabídnout angličtinu a odvézt si poznatky z komunitního způsobu života, utvořit mezikulturní přátelství a nabídnout alternativu mladým lidem z Evropy, kteří chtějí více než pro peníze pracovat pro dobrý pocit.
Po prvních pohledech jsem během několika minut schopen poměrně obstojně rozlišit dvě kategorie extrémně smýšlejících lidí. První jsou „hltači“. Během mého proslovu pokyvují souhlasně hlavou, usmívají se, oči jim září. Ještě jsem je nemusel nic naučit a přesto vím, že se o mne budou starat jako o vlastního. Už jen proto, že jsem přijel z daleka a s dobrým srdcem. Už to by jim stačilo.
Druhou skupinou jsou „nedůvěřivci“. Ty poznáte dle jejich pohledu „tak to jsme na tebe zvědaví, hošánku“. Když mluvím o tom, že naší metodou naučíme anglicky každého, kdo o to má opravdu zájem a je ochoten pro to něco udělat, ironicky se usmívají. „Nedůvěřivci“ by se nespokojili jen s tím, že jsem přijel s dobrými úmysly. Těm se musí opravdu nabídnout něco extra, aby se upřímně přidali na naši stranu.
Naštěstí metoda výuky CommUNITY inspiration přesně tím „extra“ prvkem je. Po deseti minutách roztají i „nedůvěřivci“ a na tvářích se jim objeví úsměvy. Nečekali v podstatě nic moc a najednou je to baví. O to větší efekt na ně toto milé překvapení má. Jako by si byli vědomi svých původně negativistických, nespravedlivých předsudků, ke konci hodiny se většinou sami nabízejí s jakoukoli pomocí.
Většina studentů je samozřejmě někde mezi těmito extrémy.
Na zahajovací hodiny docházeli studenti pozdě a ne v hojném počtu. Dorazilo jich kolem deseti. Druhý den jich přišel podobný počet. Třetí den jich ale přišlo víc, mnozí se rozhodli přijít až na základě kladné zkušenosti někoho, kdo již měl za sebou úvodní hodinu. Čtvrtý den již byl značný převis poptávky nad nabídkou. Musel jsem s těžkým srdcem odmítat.
Historie se opakuje v cyklech, prý. Vzpomněl jsem si na stejný proces v Huasce. Na základě tamních zkušeností jsem stanovil spodní věkovou hranici na 14 let. Mé srdce je ovšem měkké. Mám v kurzu opravdu chytrého desetiletého (!) klučinu a pár dvanáctiletých slečen, kterým jsem prostě nedokázal říct „ne“. Varoval jsem je ale, že pokud nebudou stíhat, skončí.
Pět vyučovacích skupin je už víceméně zformovaných. Máme za sebou 7,5h výuky. Je fajn zase učit! Vidět ty rozzářené obličeje, téměř dětskou radost na tvářích dospělých indiánů, když se jim podaří správně zformulovat anglickou větičku.
Velmi mne mrzí, že vám tu bezprostřední radost nemohu zprostředkovat. Internet je zde ale velmi pomalý a nestabilní, k umístění videa na youtube to bohužel zdaleka nestačí. Zkrátka džungle. Navíc mám pocit, že indiánské prostředí nemá zrovna dvakrát dobrý vliv na můj kompjůtr. Patrně dosluhuje. Natočená videa přehrává sekaně a beze zvuku. Musíme si tedy v této fázi vystačit s fotografiemi:
http://my.opera.com/filippo-communityinspiration
Fotoblog a aktuality
http://www.youtube.com/watch?v=pz5nZbqWZJk&feature=channel_page
Jediné video, jež se mi odsud povedlo stáhnout (Juliana)
Takže plnohodnotně snad až v květnu a červnu na ponávratových přednáškách a besedách, které již začínáme nabízet a domlouvat. Zatím se rýsují v Praze, Plzni, Liberci a na Českolipsku.
Je mi to vážně líto, ale alespoň se budeme mít na co těšit. Nebo ne?
-------------------------------------------------------------------------------------
NOVINKA: CI vydalo první publikaci: Bezpečnostní manuál pro oblast LATINSKÉ AMERIKY
http://www.communityinspiration.com/prirucka.htm
NOVINKY A FOTKY přímo z Mexika (galerie: studenti, čeští podporovatelé, příroda a okolí):
http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration
Všeobecné informace o projektu:
www.communityinspiration.com
VIDEA (nejen) z výuky
http://www.youtube.com/user/FILIPPOsenaCI
Starší články (chronologický vývoj projektu) lze nalézt na pravé straně pod kontaktem v „seznam rubrik“ ...
HLEDÁME:
- DOBROVOLNÍKY
- ČLENY VYSÍLAJÍCÍCH KOMUNIT
- SPONZORY a PARTNERY PROJEKTU
- příznivce a zájemce o spolupráci
INFO: http://www.communityinspiration.com/podporte.htm
