36) Pokus o výstup na 3. nejvyšší horu Mexika
Popocatepetl ... filippo
Relevantních informací jsme měli pomálu. Stejně jako vybavení. Já navíc úplně bez zkušeností. Zdolání Ještědu před pěti lety za průpravu na vysokohorskou turistiku nepočítám. Tím, že se ale Helen rozhodla této expedice nezúčastnit, trošku mi s výbavičkou pomohla. Půjčila mi druhý spacák, těžké boty do sněhu i pořádnou bundu. A vyrazilo se.
Dorazili jsme do městečka, ve kterém mělo být možno do 18h získat povolení ke vstupu do národního parku. V půl páté již bylo zavřeno. Inu Mexiko. Máme se dostat do hor a tam povolení dostaneme na nějaké boudě.
Ani jsme se nestačili zeptat, kterak se do 20km vzdáleného místa dostaneme, když u nás zastavil chlápek v bílém autě. A prý kam že máme namířeno. Že nás tam zaveze. Vzpomněl jsem si na varování Mirka Valeše, zcestovalého člověka, specialisty na Latinskou Ameriku: „Dávej si bacha na lidi, co nabízejí pomoc sami od sebe. Spíš si o pomoc vytipované lidi sám žádej“.
Potřebovali jsme si ještě nakoupit zásoby, což pro chlapíka nebyl problém. Prý počká. Když jsme se vrátili, do té doby docela sympatický týpek začal vypadat opile. Uklidňoval nás, že se vůbec nemáme čeho bát. A pak donekonečna opakoval, že nenávidí Američany. Ohledně ČR toho věděl docela dost. Jeho táta byl starý socialista.
Bylo nám záhadou, jak se mohl nacamrat během našeho čtvrthodinového nákupu. Když jsme míjeli jednu odbočku, překvapil nás informací, že ta vede tam, kam potřebujeme, ale že nás nejdříve zaveze k němu domů. Chce sdělit manželce, že se vrátí později. Prý by mohl i zavolat, ale to že se mu nechce. Přemýšlel jsem, kam nás asi tak může vézt a kdo tam na nás může čekat. Během našeho 15ti minutového nákupu se dalo zorganizovat cokoli. Tep se mi zrychloval.
Když nás zavezl na dvůr a z domu vyšla opravdu jakási žena, trošku se mi ulevilo. Vystoupil z auta a něco jí jakoby tajně vysvětloval. Když už jejich konverzace začala znatelně přesahovat časový rámec oznámení pozdějšího příjezdu, má chvilková úleva byla ta tam. Rozhodl jsem se vzít alespoň částečně náš osud do svých rukou a jednat. Pasivní čekání v autě mne naplňovalo bezmocí.
I já jsem k jejich překvapení vystoupil a zašel se jeho manželce představit a zeptat se, jestli je opravdu v pořádku, že nás její muž vyveze do 20km vzdáleného místa. Smutnýma očima jsem jí mezi řádky dával znát, že jsme slušní chlapíci a jestli je s námi zamýšleno něco nekalého, ať má slitování.
Rozjeli jsme se. Dvacet kilometrů zatáček lesem. Šofér už vypadal, že to nemá příliš pod kontrolou. Jel snad dvacítkou, v ruce držel kelímek s jakýmsi alkoholem, když za ním bylo auto, zastavoval a nechával ho předjet. Vymetal škarpy. Pak uprostřed lesa zastavil, že se musí vypísknout. Šel jsem raději s ním a dával si dobrý pozor, po čem že to šmátrá v přihrádce ve dveřích. Ještě že se nedívám na horory.
Nakonec nás opravdu dovezl až na místo, kam jsme potřebovali. Poděkovali jsme a měli se k odchodu. On ale že prý půjde s námi žádat o to povolení. Nakonec zmizel, ani nevím jak. Ulevilo se mi. To každopádně.
U okénka nám bylo vyhověno. Zaplatili jsme pár poplatků a optali se na informace. Jak to nahoře vypadá s počasím, se sněhem, s vulkanickou aktivitou Popocatepetlu. Sníh nahoře prý je, počasí se mění každou chvíli, předpověď na zítra není k dispozici a předpokládaná aktivita Popocatepetlu jakbysmet. Prý budeme potřebovat průvodce a vybavení.
Pronajali jsme si tedy na dva dny archaické mačky a cepíny. Odhadem tak ze 70. let. A v osm v noci vyrazili na noční pochod k prvnímu záchytnému bodu, jímž byla chata u televizního vysílače. Po dvou hodinách stoupání s plným báglem jsme na ní konečně dorazili. Přivítal nás sympatický horský vlk, který nás požádal o nehlučnost a zanechání věcí v chodbě. První horolezci prý vstávají v půl druhé, další v půl třetí. My svůj budíček natáhli na 4 hodiny ráno. Vyrazit se musí co nejdřív, kolem poledne se začíná tvořit oblačnost a horší se viditelnost. Poledne je časem, kdy je třeba začít opět sestupovat.
Trošku jsme povečeřeli, bágly si radši vzali s sebou do místnosti, jen Karlos nechal svůj vypůjčený cepín uložený za lavičkou na chodbě. Ráno tam už nebyl.
Nocovali jsme v nadmořské výšce 4020 m. Nemohl jsem spát. Jestli jsem spal první hodinu, tak to bylo hodně. Málo kyslíku. Když jsem se dvakrát nadechl, zadýchal jsem se u toho. Jako bych potřeboval ještě třetí nepřirozené nadechnutí, abych svůj stav uvedl do normálu. Bylo to hodně zajímavé a dost nepříjemné zjištění. Oka jsem už nezamhouřil. Když navíc začali vstávat neohleduplní horolezci, kteří nechali v pokoji hodinu svítit a hlučně si cosi vykládali, bylo mi jasné, že hodina spánku před životním výstupem nebude to pravé ořechové.
Ve 4 zazvonil i náš budík a já hodně zvažoval možnost, že vůbec nevyrazím. Trochu mne bolela hlava, byl jsem unavený a především vůbec neměl chuť cokoliv pozřít. Nakonec jsem ale slupnul Karlosův paralen a uvědomil si, že takováto příležitost se již nemusí opakovat. Všude byla tma. Vyrazili jsme s jednou baterkou. A bez průvodce.
Zpočátku jsme trošku bloudili, což mi na náladě nepřidávalo. Pak již ale vše probíhalo dle Karlosova plánu. Pětihodinové stoupání s dvanáctikilogramovým batohem. Postupem času se můj krok zpomaloval a frekvence zastávek zvyšovala. Ve své poslední fázi výstupu jsem již počítal každý krok. Po dvaceti jsem musel odpočívat. Odměnou nám byl vskutku nepopsatelný pohled na majestátný Popocatepetl v záři vycházejícího slunce.
http://www.youtube.com/watch?v=CaQr76cHJ88&feature=channel_page
VIDEO - Výhled z výšky 4700 m. n. m.
Poslední hodinka již byla utrpením. Nedostávalo se mi dechu. Zabalil jsem svůj výstup někde na kvótě 4700 m. n. m. Bojoval jsem sám se sebou, dál už to nešlo. Na první opravdový výstup to myslím nebylo nejhorší. Karlos pokračoval sám. Vrátil se za dvě hodiny a zdolal hranici 5000 m. Blahopřeji, je to borec. K hranici sněhu se však ani on nedostal. Cepín, mačky, dva spacáky a těžké boty v batohu jsem tedy nesl úplně zbytečně. A že se pronesly.
Když jsem na svého kamaráda dvě hodiny čekal na místě, jež se mi stalo horolezeckým stropem, trochu se mi přitížilo s dýcháním. Kolem poledne se navíc začaly – přesně dle předpovědi mého parťáka – stahovat mraky. Naštěstí jsem se ale svého přítele ve čtvrt na jednu opravdu dočkal. To bylo radosti. Mohl nastat sestup. V prachu a kamení nám trval asi 2 hodiny. Bylo to v pohodě. O moc lepší než-li se drápat nahoru.
Z pod hory jsme navíc chytli stopa až do Mexico City. To nám trošku zvedlo náladu, neboť si chlapík z kanclu za odcizený archaický cepín naúčtoval nekřesťanských 400 pesos. Vydřiduch.
-------------------------------------------------------------------------------------
NOVINKY A FOTKY přímo z Mexika (galerie: studenti, čeští podporovatelé, příroda a okolí):
http://my.opera.com/Filippo-CommUNITYinspiration
Všeobecné informace o projektu:
VIDEA (nejen) z výuky
http://www.youtube.com/user/FILIPPOsenaCI
Starší články (chronologický vývoj projektu) lze nalézt na pravé straně pod kontaktem v „seznam rubrik“ ...
NOVINKA: CI vydalo první publikaci: Bezpečnostní manuál pro oblast LATINSKÉ AMERIKY
http://www.communityinspiration.com/prirucka.htm
Filip Šena
Bod zlomu, aneb konec dobrý, všechno dobré
Ačkoli naše intenzivní propagační snahy přilákaly na úvodní hodiny pouze tři desítky mexických studentů (potřebovali jsme jich dvakrát tolik), atraktivní konverzační výuková metoda si rychle získala jejich důvěru. Stačily dvě výukové lekce (celkem 5h u dospělých a 3h u dětí) a nadšení a vděční obyvatelé Papantly začali kurzy angličtiny s českými dobrovolníky United Vision doporučovat všude ve svém okolí.
Filip Šena
Přestřelka a velká zmrzlina
Ačkoli je Veracruz považován za jeden z nebezpečnějších států mexické federace a čas od času jsme v ulicích Coatepecu skutečně narazili na po zuby ozbrojené příslušníky armády, žádné zvýšené bezpečnostní riziko jsme nepociťovali. Tím víc nás ale zaskočila informace, že přímo v centru Papantly proběhla přestřelka jen pár dní před naším příjezdem.
Filip Šena
Boj o pozice, jednání s radnicí
Během pětihodinové jízdy z Coatepecu do Papantly Imelda vyřizovala jednu SMSku za druhou. V úhrnu jich mohlo být klidně ke třicítce.
Filip Šena
V centru říše Totonaků, aneb první problémy v kultovní Papantle
Kapitola třiatřicátá. Když jsem před měsícem kolegům oznámil, že Imelda navrhuje pro poslední část pilotní fáze česko-mexického rozvojového projektu United Vision kultovní a světoznámou Papantlu, zavládlo nadšení.
Filip Šena
Podpořme mexické ženy
Kapitola dvaatřicátá. Probudila mne velmi hlasitá hudba. Rozmrzele jsem se vydal ke dveřím, abych zjistil, co se to v sedm hodin ráno děje. Nešlo ale o nic zvláštního, to si jen soused trochu přivstal.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej rodinného domu se zahradou v obci Velký Dřevíč
Hronov - Velký Dřevíč, okres Náchod
2 695 000 Kč
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3052x
Od září 2011 pilotní dobrovolnická mise v Mexiku, v barvách UNITED VISION.