Chlast, policie a botičky

Praha chce v historickém centru zakázat popíjení na ulicích. No a co? Zákaz pití alkoholu na ulici přece není atak na svobodu. Ani na piknik na Petříně, kde si chce někdo romanticky vypít 2 deci vína.

Je to reakce na davy opilých stagmanů z Anglie, Dánska a jiných zemí, kteří denodenně o půlnoci ruší noční klid v centru města. V Dlouhé, Příčné, U Dobřenských a v dalších ulicích.

Osobně jsem proti omezování svobody ze strany státu.

Čím méně zásahů a regulací, tím lépe. Známá pravda říká: tvoje svoboda končí tam, kde ta moje začíná.

Ale třeba v Americe podobné nařízení platí desítky let a nikdo se nad tím nepohoršuje. Známe to i z filmů: zdrcení marlowovští detektivové usrkávají na ulici whisky z láhve decentně skyté v papírovém pytlíku.

My jsme zvyklí na něco jiného. A dlouho to nikomu nevadilo. Až teď.

V Praze je návrh této vyhlášky jednoznačným důsledkem diskriminačního a nedomyšleného protikuřáckého zákona. Jedním z těch důsledků, před kterými jsme jako strana varovali.

Protikuřácký zákon nesmyslně vyhnal čudiče před hospody na ulici. A ke kouření si logicky berou svoje drinky sebou. A povídají si. A někteří z nich občas mluví nahlas. Zařvou. A někteří občas sklenici nebo láhev rozbijí. A někteří prostě dělají bordel.

Chtěli byste to mít pod okny každý den?

Já ne. A Pražáci v ulicích v centru taky ne.

Chápu je.

Tohle přece není o svobodě. Tohle je o dennodenní šikaně místních. Kteří náhodou bydlí v centru. A u hospody.

Je to důsledek protikuřácké šikany restaurací a hospod. Která je nesmyslná. A to říkám jako nekuřák.

Na druhou stranu je to snaha přesunout zodpovědnost za noční klid na majitele hospod. A to je nefér. Ti přece za protikuřáckou vyhlášku nemůžou.

Další buzerace obyčejných živnostníků neprospěje ani jim, ani návštěvníkům hlavního města, ale ani nám, Pražákům.

Je přece věcí státu (v tomto případě magistrátu pod vedením Adriany Krnáčové, která takovou vyhlášku připravila), aby dokázal pomocí strážníků právo prosadit a vymáhat. Když už kuřáky na ulici vyhnal. 

Je přece úlohou městské policie dělat v Praze pořádek. Ne v rozdávání botiček. Ale v udržování klidu v ulicích. I když to může být u party ožralů nepříjemné.

Já mám jasno. Radši jeden umravněný ožrala než 10 nasazených botiček. Ale řešit to musí stát. A jasným prosazováním práva, ne prázdnou vyhláškou.

Máte to stejně?