MYTHS AND REALITY: Největší ekonomické problémy od Velké deprese

Určitě jste už také mnohokrát slyšeli tuto velmi často frekventovanou větu. Je ovšem takové srovnání skutečně na místě? Opravdu zažívá svět nejhorší ekonomické problémy od 30. let? Co se týče zemí Východního bloku, určitě to pro ně platí. Žádná větší recese ani deprese je nezasáhla. Většina z nich byla totiž v permanentní recesi, či depresi několik desítek let. To je i případ bývalého Československa. Přestože český ekonom Josef Goldman dokázal existenci hospodářského cyklu i za socialismu, růst ekonomiky v socialisickém táboře nikdy nebyl takový, aby se případný dlouhotrvající pokles dal vůbec označit za recesi. Nebo snad chce někdo říci, že Severní Korea je v recesi? Ponechme tedy tyto země stranou a mimo ponechme také Čínu, která na tom byla ekonomicky tak špatně, že už to snad ani nemohlo být horší. Její otevírání se světu od konce 70. let ji tedy přineslo velmi výrazný ekonomický růst. Tvrzení podobná nadpisu článku však zaznívají i ze 4 donedávna největších ekonomik světa. (Nyní se mezi ně dostala Čína) I v USA, Japonsku, Německu a Velké Británii se mluví o největších problémech od 30. let. Všechny tyto země byly součástí vyspělejšího Západu a kapitalistického zřízení minimálně od konce 2. světové války. Mohou i představitelé těchto zemí skutečně hovořit o současné recesi jako o té nejhorší od GREAT DEPRESSION?

Nejprve si vysvětleme jen pár opravdu základních pojmů. Někteří lidé mají tendenci mluvit o současné ekonomické recesi jako o ekonomické krizi. Média je v tomto omylu bohužel neustále podporují. Recese je z makroekonomického hlediska pokles ekonomické aktivity (pokles HDP) ve dvou a více po sobě jdoucích čtvrtletích .

Deprese = krize je pak dlouhodobý pokles HDP pod potenciál ekonomiky. (dlouhotrvající a hluboká recese) Světová ekonomika neklesala hluboko a ani více než rok, je tedy na místě hovořit pouze o recesi. Označení "krize" je na místě pouze mluvíme-li o krizi finanční. Finanční sektor se opravdu ocitl ve velkých a nebývalých problémech srovnatelných dokonce i se 30. léty 20. století, a proto je toto označení zcela správné. Nyní můžeme přejít k vlastní analýze. Zvolil jsem 6 makroukazatelů (Nezaměstnanost, pokles HDP, pokles průmyslové produkce, pokles maloobchodních tržeb, pokles akciového trhu, inflace) a čísla z let 2008-09 jsem porovnal s jejich staršími sourozenci. Podíváme se teď na každou ze 4 zmíněných zemi zvlášť a pokusíme se shodnotit, nakolik jsou vyjádření o největších ekonomických problémech relevantní.

USA - Spojené státy Americké - 2008-09 vs 1980-82

Na začátku 70. let se zcela zhroutil do té doby hlavní způsob keynesiánského ekonomického myšlení. Do USA a VB dorazila STAGFLACE. (pokles či stagnace HDP současně s vysokou inflací) Koncept trade-of mezi inflací a nezaměstnaností dostal zásadní trhlinu. Ropné šoky z let 73 a 79 situaci ještě vyhrotily. Nezaměstnanost vystoupala na vysokou úroveň (byť byla mnohonásobně nižší, než za Velké deprese) a inflace byla dvojciferná. Po celá 70. léta se americká ekonomika nemohla dostat zcela na nohy. Problémy přetrvávaly až do roku 1982, kdy už byl americkým prezidentem Ronald Reagan a v čele FEDU Paul Volcker. Nezaměstnanost byla v porovnání s nejhlubším rokem právě odeznívající recese ještě o téměř 1,5 % vyšší. Procentuální pokles HDP byl velmi podobný, ale ekonomika tehdy byla na nižším základu. Maloobchodní tržby klesaly 3 roky po sobě. Inflace byla na poměrně vysokých 13,3 %. Do centra ekonomického myšlení se začali dostávat Monetaristé, kteří kladli důraz na nízkou míru inflace. Přesto ještě v roce 1982 byla inflace přes 6 procent. Americká ekonomika se přiklonila "konzervativním obratem" k ekonomii strany nabídky a postupně se její rány zahojily. Kombinace dvojciferné inflace a nezaměstnanosti však straší ve snech američany ještě dnes. Je tedy na Vás, abyste si obě období porovnali sami, mě osobně se však zdá, že USA prožily v 70. letech těžší chvíle.

Velká Británie - Spojené království - 2008-09 vs 1980-82

Velká Británie neprožívala po válce tak oslnivé období růstu jako její zámořský a větší soused. U moci byli labouristé, chvilku konzervativci a pak opět labouristé. Stejně jako celý tehdejší svět se i Spojené království řídilo keynesiánským ekonomickým myšlením a jeho makroekonomickou teorií. Podle upravené Philipsovy křivky se vládnoucí politici snažili řídit hospodářství k nižší nezaměstnanosti za cenu vyšší inflace. Na počátku 70. let však spadla klec a Británie se ocitla ve velkých problémech. Vysoká inflace a nezaměstnanost se na delší dobu trvale usadili v britské ekonomice. Nezaměstnanost byla o téměř 3 % vyšší než v loňském roce. HDP kleslo o 2 procenta v roce 1980 a o dalších 1,2 % i následující rok. Průmyslová výroba klesla o 7 %. Maloobchodní tržby neklesaly v Británii ani tehdy ani dnes, přesto byl jejich růst velmi nízký. Akciové trhy kupodivu na situaci nijak nereagovaly a ceny akcií i nadále rostly. Naopak v recesi, která nás nedávno potkala byly stejně jako i ve 30. letech akciové trhy tím prvním makroukazatelem blížící se recese. Nejděsivějším číslem je pak jednoznačně inflace na úrovni 18 % z roku 1980. Po nástupu Margaret Thatcherové v roce 1979 musela britská ekonomika projít velkými změnami, které sice na krátkou dobu utlumily růst, ale ekonomika se uzdravila a v Británii začala opět růst životní úroveň. Příklon k liberálnějším trhům učinil přítrž hanlivému označení Spojeného království jako "nemocného muže Evropy". Velká Británie prožila v 70. a části 80. let nesporně horší období, než zažívá dnes.

Německo - Spolková republika Německo - 2008-09 vs 1973-75

Německo je zcela jiným případem než předešlé 2 státy. Po II. světové válce bylo naprosto zničené, německá města byla rozbombardovaná a životní úroveň nízká. Na této neúrodné půdě bylo zaseto semínko německého hospodářského zázraku. Konrád Adenauer usedl na kancléřskou židli nově vzniklé SRN a začalo období nebývalého růstu životní úrovně. Raketový růst Západního Německa ostře kontrastoval se stagnací NDR. Zdálo se, že jej jen tak něco nezastaví. Sedmdesátá léta však znamenala menší otřesy i pro znovustvořenou ekonomickou velmoc Evropy. Nezaměstnanost byla až do sjednocení v roce 1991 velmi nízká a omezovala se pouze na svou přirozenou míru. Zajímavostí snad na tomto místě je, že od znovusjednocení Německa neklesla míra nezaměstnanosti pod 7,8 %. Pokles HDP byl pouze pětinový v porovnání s poklesem let 08/09. Průmyslová výroba klesla v minulém roce 3 x více v porovnání s lety 73-75. Akciové trhy reagovaly v obou případech prudkým poklesem. Pouze ukazatel inflace tak vyznívá ve prospěch loňského roku. Jsou-li tedy tyto makroekonomické údaje správné, pak čtvrtá největší ekonomika světa skutečně loni a předloni prožila největší ekonomické problémy od konce II. světové války.

Japonsko - Japonské císařství - 2008-09 vs 1997-79 vs 1973-75

Japonsko bylo na tom po válce velmi podobně jako Německo. Bombardování japonských ostrovů zcela zničilo infrastrukturu a velká města, ale nezničilo japonského ducha. Silně spořiví a ekonomicky aktivní japonci postavili svou zemi brzy na nohy a vedle německého hospodářského zázraku se brzy začalo mluvit i o tom japonském. Císařství zažívalo dobu rychlého ekonomického růstu nepřerušeně až do 70. let, kdy i zemi vycházejícího slunce zastihly světové hospodářské problémy. Jedna z nejvyšších inflací  70. let postihla právě Japonsko. Růst spotřebitelských cen (i když to není úplně správný ukazatel inflace) o 23,2 % byl vskutku hrozivý. Deflace 08/09 a mírná inflace let 97-99 snad ani nesnese srovnání. Nezaměstnanost je v Japonsku tradičně velmi nízká a i ta nejvyšší by byla úspěchem pro každou jinou zemi. Pokles HDP byl loni jednoznačně největší za posledních 70 let, avšak už po celá 90. léta byl japonský růst velmi slabý a vyvrcholil 2 procentním poklesem v roce 1998. Indikativní plánování se definitivně zhroutilo. Nevýrazný růst 90. let je často připisován deflaci, ale to je příliš velké zjednodušení. Deflace neznamená automaticky problém pro ekonomiku, jak se mnozí domnívají. (více na: http://mises.org/daily/1254 - deflation: The Biggest Myths) Důvodů bylo určitě více. Nicméně po srovnání všech releventních čísel vychází i pro "zemi vycházejícího slunce" recese let 08/09 jako období největších hospodářských problémů.

Conclusion

Loni a předloni byla globální ekonomika vtažena do recese a po dlouhé době klesl i globální HDP. Z největších ekonomik rostla pouze Čína. Už od roku 2007 se začalo hovořit o nejhorší recesi od 30. let minulého století. Recese 08/09 patřila určitě k těm největším už jen jejím rozsahem, ale ty nejhorší ekonomické problémy za posledních 70. let pro mnohé země neznamenala. Třeba se ale ještě vrátí. Vládní stimuly uvrhly ekonomiky do dluhových pastí a jejich účinky brzy pominou. Pak se teprve ukáže, zda je oživení opravdu tak silné a stabilní, jak se ještě před nedávnem zdálo. Recese se tedy může vrátit (tvar  písmene W),  anebo oživení může být velmi pomalé (tvar písmene U). Je velkým štěstím, že dluhová krize konečně poukázala na to, co doopravdy nejvíce škodí ekonomice - vládní intervence a fiskální nezodpovědnost. Žádné další nesmyslné utrácení ekonomiku z recese nevyvede! Může ho sice urychlit, ale pouze za cenu neúplného ozdravení a budoucí další recese. Ani centrální banky by si už neměly nesmyslně hrát s tiskařskými stroji a úrokovou mírou. Není to hračka, se kterou se dá libovolně hýbat. Recese let 08-09 nebyla způsobena nedostatkem spotřeby a nadvýrobou, jak se mnozí keynesiánci domnívají, ale hlavně nedostatkem reálných úspor. O příčinách ekonomické recese ale snad v dalším článku. Jestliže jste článek dočetli až jsem, velmi Vám za to děkuji a pakliže nebudete vulgární, budu vděčný za každý Váš poznatek.

Zdroje: Veškeré údaje staženy z webu OECD a z:

http://www.thisismoney.co.uk/economy

http://stats.oecd.org/index.aspx

http://www.miseryindex.us/URbymonth.asp

	1980-82	2008-09
USA
Nezaměstnanost	10,8	9,3
	-1,9	-2,4
	-5,1	-9,3
	-6,0	-6,9
	(+)	-22,0
inflace	13,3	-0,4