Je to pár dnů, co jsem se vrátil z Německa, konkrétně z Landshutu, kde jsem byl spolu se svou manželkou a s našimi třemi dcerami na návštěvě u mého otce a jeho rodiny. Strávili jsme zde nádhernou vánoční dovolenou, včetně Štědrého dne...
Bohužel, téměř pohádkovou vánoční atmosféru narušil zážitek, na který zřejmě do smrti nezapomenu, i když bych ho nejraději ze své paměti co nejrychleji vymazal...
26.prosince jsme totiž využili pozvání do restaurace od velmi dobrých německých přátel mého otce. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o pozvání na večeři, ale o pozvání na oběd, vzali jsme s sebou i všechny tři naše dcerky (4, 6 a 8 let). Atmosféra v restauraci byla velice příjemná, slavnostní, prostě sváteční. Obsluha byla též velmi milá a ochotná. Celkově na nás restaurace působila přívětivým, až rodinným dojmem. Již během pročítání jídelního lístku mě však přece jenom něco zarazilo, či spíše překvapilo. Od plně obsazeného stolu pod oknem jsem totiž zaslechl... češtinu! Ovšem ne ledajakou češtinu. Jednalo se o urážky a nadávky na adresu obsluhujícího personálu toho nejhrubšího zrna. Snad nejslušněji zněla věta: "Tak kde se couráš s tim pivem, ty německá krá..!" Sami si tedy dokážete představit, jakých dalších sprostot nezůstali ušetřeni ostatní návštěvníci restaurace, včetně našich malých dcer...
Když asi po půl hodině dorazila před restauraci přivolaná hlídka tamní městské policie, byli všichni čtyři namol opilí muži vyvedeni před restauraci, kde nastoupili do přistaveného sanitního vozu a ihned byli odvezeni na záchytnou stanici. Vše se samozřejmě neobešlo bez nadávek a urážek, a to jak v češtině, tak i v němčině. Jeden z opilých čechů venku na ulici dokonce vzteky plivnul(!) do tváře stařenky, která náhodně procházela kolem restaurace...
Jakmile se situace v restauraci uklidnila, zajímalo nás, co to mělo znamenat. Pan Horst, náš hostitel, pouze mávl rukou a začal mi vysvětlovat, že je to u nich naprosto běžná věc. Že není dne, kdy by několik opilých čechů nebylo převezeno na tamní záchytku. Pochopitelně mě zajímalo, o koho se jedná. Co jsou zač tito hulváti? Pan Horst mi vysvětlil, že se jedná o české lékaře, kteří v průběhu let přicházeli do Německa z českých nemocnic, aby si finančně polepšili. Bohužel, svou aklimatizaci na nové podmínky tak trochu nezvládli. Pan Horst mi sdělil, že zatímco v Česku museli tito lékaři pracovat i 300 hodin měsíčně a pobírali "směšných" 40 až 50 tisíc korun hrubého měsíčně, u nich v Německu jim bohatě postačí odpracovat 35 hodin týdně, tedy nějakých 140 až 150 hodin měsíčně a jejich plat je oproti platu v Česku doslova královský, tedy něco mezi 6 až 8 tisíci Euro!
Výsledkem toho všeho je stav, kdy čeští lékaři, pracující v Německu, mají spoustu volného času, nudí se, a když se k tomu přidá v přepočtu 150 až 200 tisíc korun měsíčně, potom je neštěstí v podobě nezřízených mejdanů a několikadenních pitek, na světě...
A co z mého otřesného zážitku s českými lékaři v německé restauraci plyne? Velice smutná věc. Pokud totiž tato skupinka sprostých a opilých českých lékařů měla představovat jakýsi předvoj a reprezentativní vzorek oněch více než 3 000 lékařů, kteří se chystají odejít do zahraničí, potom již nyní všechny německé občany, kteří s nimi přijdou do styku, upřímně lituji. Bohužel, tito lékaři si zřejmě neuvědomují, že svým hulvátským chováním dělají nepěknou reklamu i nám ostatním. Platí totiž pravidlo, že podle toho, jak se v cizí zemi chovají čeští turisté a češi, kteří tam pracují, tak přesně takový obrázek si tamní obyvatelé udělají o celém národu.
Pokud nám tedy, vážení lékaři, chcete dělat v zahraničí ostudu, tak si klidně odejděte. O jedno vás ale prosím. Už nikdy se nevracejte zpět! O nevychované hulváty, pro které je navíc mamon přednější, než národní hrdost, tady nikdo z nás nestojí!
