Vždy jsem byla krásná, teď už nemám chybu!

Věci se dějí pořád dokola. Opakující se koloběh stejných situací, stejných rozhodnutí, stejných chyb. A tak je to u všech věcí na světě, stejně tak jako u lidí. Občas se tak ptám, má vlastně v dnešní době mužská část na světě šanci? Nekonečné téma všech hospod po celém světě jsem se dnes rozhodl vměstnat do pár řádků.

Obrázek nepotřebuje komentáře...google.cz

Přestalo mě bavit poslouchat věčné problémy slečen a nářek po lepším životu. Za pár měsíců, co jsem na gymplu jsem zjistil, že i taková výběrová škola je vlastně směska všech možných charakterů a individualit. Co mě ale dostává do kolen je až nekonečná prázdnota mozku pubertálních holek. Je to vlastně jedna velká mizérie. Nevím, kdo nastavil takový trend. Nejhorší věc je, že se tyto jejich sklony projeví v dalších průběhu života. V dnešní době registrujeme velké množství rozvodů, rozchodů, nepovedených souznění, všeho podobného. Nemůžu, ani neříkám , že je problém jen v ženách, ale zamysleme se trochu pánové. Přemýšleli jste vlastně někdy o tom, jaká vlastně slečna může být, než jste se „odvážili“ jí pozvat na drink? Možná je to trošku vyhrocenější způsob selekce, ale já se dnes ztrácím v pojmu „rozumná žena“.

Co je priorita pro slečnu/ženu dnes? Myslíte, že první věc, na kterou se dívají, je vaše pravé já? Minimálně většina ne! Stále si někdo myslíte, že výhra je být inteligentní, na úrovni? Ne, vůbec ne. Nemyslím si, že se jakýsi „zdravý rozum“ od puberty změní. Jak to dnes chodí? Samozřejmě, základem jsou peníze. Bez peněz, jako byste neexistovali. Samý vnější vzhled. Proč se dnes tolik hledí na to, jak kdo vypadá a co kdo má? Vždyť to není žádné bohatství. Ženy dnes vůbec neumí rozlišit to pravé bohatství. Tolik vztahů je založených pouze na oboustranné nevěře udržující se na pomyslném vlásku pouze skrz peníze. Ano, proč ne, však na „cucání“ peněz vlastně nic není.

Že nemám svaly? Ou, tak to je průšvih. Ony totiž slintají u polonahých fotek před zrcadlem. Čím víc svalové hmoty, tím více charakteru… naprosto přímá úměra, naprosto. Nejlepší je být co nejvíce starý. Poskytnout co nejvíce možností. Vlastně dělat zadarmo poskoka – gratuluji, právě jste se stal obětí mladé mršky, co z vás dostane pouze to, co potřebuje ona. Je vám dobře? Bomba.

Trendem je ničit konkurenci, a to ve všech směrech. Doplácí na to vždy pouze ti, kteří jsou nevinní. Mezi slečnami dnes panuje taková přetvářka, jakou jsem si nikdy nedovedl představit. Jen si sáhněte do srdcí slečny, které před „kamarádkami“ házíte úsměvy, dozvíte se novinu a bleskem jí přenášíte dál a dál s posměšným podtextem.  Jako jedna velká drůbežárna funguje tento styl.

Představte si svět bez Fejsbůku. Co by dělali „kopmjůtrové nádhery“? Museli by vyrazit ven, někam na vzduch, mezi lidi. Tam, kde by vynikla jejich pravá nepřejícná a odporná stránka. Před objektivem a před monitorem se dokáže každá tvářit. S projevem na veřejnosti už je to ale těžší. Jak si dnes máme my, normálně smýšlející jedinci mužského pohlaví vybrat? Když metr od vás někdo pronese větu : „Lidi nemají nic jiného na práci, než sedět u Facebooku, tak proč bych tam nebyla?“.

Ne nadarmo se říká: „Jablko nepadá daleko od stromu“. Inu, jaký rodič, takové dítě. Je to vlastně v pořádku, když milá slečna doma naservíruje situace absolutně jinak, než se ve skutečnosti staly, a rodiče vesele přede všemi prezentují absolutní lži. Pro ty naše „princezny“ se prostě dnes dělá úplně vše, a tak se to vrátilo. Každý rozumný člověk si dokáže v hlavě srovnat co je, a co není dobré. U velké většiny dnes ale pochybuju. Jsem rád, že všechny tyto teorie jsou jen relativní, a neudávají hodnotu 100%. Vždy se v davu najdou světlé výjimky, které za všechny tyto služby stojí, protože jich dokáží nezneužít ale vážit si jich! Vždy se najde světlá výjimka, která dokonale porozumí a pomůže a samozřejmě si také věci uvědomí. Opět ale končím u toho jednoho. Každý začínáme u sebe..

Autor: Filip Bartoš | úterý 21.12.2010 22:03 | karma článku: 18,30 | přečteno: 2017x