Příroda je nejlepší káva

Frustrace, stres nebo dokonce deprivace? Tihle škůdci jsou vašimi každodenními společníky? Neustálá přepracovanost, únava a neschopnost si odpočinout? Ano, možná vím, proč tomu tak je. Ne, není to díky nepřejícímu okolí, natvrdlému šéfovi nebo špatnému počasí. 

Několikrát jsem v mých článcích či úvahách zmiňoval popis jakéhosi negativního energetického pole v podobě kyselých obličejů, unavených lidí a pouze přežívajících bytostí bez smyslu aktivně žít. Dřív to možná bylo sci-fi, dnes je to obyčejná věc. Já si dnes ale posvítím na "aktivitu", která mně osobně velmi pomohla. Postupně se mi daří vystupovat z toho "modelu" způsobu života, který nám "někdo" (používám neurčitý tvar, protože nechci vířit subjektivní informace, o kterých téměř nic nevím) diktuje. Pro ty, kteří ještě nevnímají alespoň částečně - například potraviny, které jsou uměle vyrobeny, výmaz hlavy pomocí televize a novin, propaganda veškeré možné zábavy na úkor myšlení, tupění mozku léky a tak dále. O tom budu mluvit jindy. 

Psychika je dost možná nejdůležitější část člověka, jakožto osobnosti. Můžete být ohromně talentovaný, ale pokud vás psychický stav nepustí, všechny vaše schopnosti jsou v tu chvíli k ničemu. Až příliš zapomínáme, že pokud se necítíme dobře, jsme věčně nemocní, tak je to pouze zvuk jakési duševní "kontrolky", která nám říká, že se dostatečně nestaráme o svou duši, nebo dokonce vůbec. Já se tomu ani nedivím. Taky jsem měl problémy s dobrou a špatnou náladou v době, kdy jsem jel pořád stejný týdenní model. Ráno do školy, ze školy ihned domů, doma zabedněný až do večera, poté spánek a znova a znova.

V průběhu tohoto roku jsem začal využívat skutečného bohatství, které má každý z nás k dispozici úplně zadarmo. Minimálně v mém Zlínském kraji. Stačí jedna věc - otevřít dveře od domu. Jsem přesvědčený, že každá vesnice má nejméně 5 míst, kam můžete vyrazit v jakoukoliv dobu, kde budete sami, a přesto na vás bude působit jakási "přírodní nabíječka". Nejlépe v okolí lesů nebo přímo v nich. Měl jsem dny, kdy jsem se nebyl schopný koncentrovat ani na zapnutí počítače. Hlava byla prostě zavařená. Tak jsem se zvedl, sednul na kolo a vyjel jsem do přírody. Nemuselo to být ani extra daleko. Stačilo dosáhnout místa, kde bylo absolutní ticho, jen v trávě zpívali cvrčci. Stačila půl hodina úniku od všelijakých rušivých zvuků, tupých zaslepených názorů a negativních projevů. Když jsem se vrátil domů, cítil jsem se, jako bych navštívil svůj dům po týdnu, a přitom jsem byl venku třeba necelou hodinu. Začal jsem to opakovat a pochopil, že to opravdu má smysl a není to mrhání časem. Nejlépe jsem této přírodní nabíječky využil v době učení na maturitu. Když už mi šla hlava kolem, čistý vzduch lesa mi pomohl se opět koncentrovat.

Nezáležení na tom, jestli to spojíte přímo se sportem, nebo ne. Kdo si to však sám nevyzkouší, nikdo tuhle možnost získat lepší psychický stav nikdy nepozná. A že je špatné počasí? To je největší nesmysl v historii argumentů :-). Naopak - nejlépe po dešti je v lese nejčerstvější vzduch a když vás pořádně pokropí voda z listů stromů, to je teprve budíček. Nebo že je příliš zima? Ten samý případ. Mráz donutí tělo pracovat ve stylu obrany imunitního systému a opět nastartuje celý organismus pracovat.

Práce s energií je nesmírně důležitá. Nemusím být kvantový fyzik, abych empiricky poznal, co ovlivňuje negativně a pozitivně. Někdo si pod pojmem energie představí tu materiální tzn. jak dobře se vyspím a najím. Tu důležitější, duševní energii nemůžeme zachytit okem. Tělo potřebuje svou energii stejně tak, jako duše. Jsou to dvě složky na stejné úrovni, které dohromady tvoří celek.

Jsem moc rád, že nejsem jediný, kdo si to uvědomuje a těží z toho. V mém okolí jsem narazil na spoustu lidí, kteří jsou aktivní a poznávají nádherné okolí zejména díky jízdě na kole. Ačkoliv vůbec nejsem příznivec nějakého "fitness-super-life-stylu", tak chválím probuzení některých monster, co vylézají z posiloven a začínají cvičit venku.

Mým cílem a celého tohoto článku není pochvalovat sebe, nebo své okolí, jak jsem a jsou dokonalí. Mým dlouhodobým cílem je dělat své okolí příjemnější tak, abych mohl každého s úsměvem pozdravit, aniž by se na mě čertil a naopak. Abychom se navzájem víc respektovali a byli šťastní a zdraví společně, ne jednotlivě. Pokud víc lidí bude poznávat kouzlo přírody ve smyslu zdroje energie, přijde větší zájem o péči o celou planetu, menší závislost na dopravě autem, ubyde nemocných lidí a světem se bude šířit víc pozitivní energie, než ta negativní. Věřím tomu.