Od konce roku 2009 až po současnost. To je doba největšího rozmachu této sociální sítě. Z průměrného serveru, který používaly pouze malé skupinky výjimek, které měly internetový přehled daleko větší, než kdejaký obyčejný člověk. Jak je tomu teď? Je vůbec člověk, který Facebook nemá? V našich friendlistech figurují starší sourozenci, jenž Facebook dříve považovali za nesmysl. Dokonce naše tety, strýcové a co je pravděpodobně vrchol nulového soukromí -přítomnost rodičů na Facebooku! Proč k této situaci došlo? Co je na Facebooku zvláštního a drží nas na něm? A je to vůbec dobře?
Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku.google.cz
Nejdříve bych se vrátil k samotným kořenům, ještě tehdy málo známého Facebooku. Z mého pohledu tehdy 13ti-letého internetového neználka používajícího emotivně lidé.cz a líbímseti.cz to byla adresa, u které bych spíše věřil že příjde za rok doba ledová, než že tuto stránku za necelý rok a půl bude používat x milionů lidí po celém světě. Facebook mělo opravdu jen pár lidí a objevovaly se zde pouze statusy, sem tam nějaká ta fotka z dovolené či nějakého výletu a jedinou odlišností od tehdy populárních a nejvíce používaných a již zminěných lidé a líbímseti byly "kvízy" a aplikace, které neměli žádný sociální smysl, ale můj dětský mozeček je bral poněkud vážněji. Skupin bylo pro celý Facebook tak 10, možná i míň, a něco jako události možná ani nebyly založeny ..Ale ještě než přišly úvodní dny, celé prosezené u chápání smyslu Facebooku mi pusou přeletěly věty jako : "Tak tuhle blbost si nikdy nezaložím". Kéž bych ji dodržel..
Chvíli po začátku minulého školního roku ovšem propukla ta pravá "Facebook vlna". Najednou se na tento server přestěhovala veškerá pozornost a monstrum jménem Facebook si začalo vybírat oběti a u teenagerů vymazalo z mapy internetového světa kompletně líbímseti a lidé a všechno tomu podobné..Nastavil se nový režim - Facebook, jediná sociální síť pro všechny. Naráz z původních cca 100 přátel vzrůstalo rapidně číslo, a u mě se zastavilo před pročištěním zhruba na čísle 400. Když už můj bratr, takřka internetový abstinent má Facebook? To už se asi věci dějí.. Z ničeho nic u Facebooku každý tráví tak moc hodin denně? Proč? Co se stalo hlavním zdrojem zla?
Je dané pravidlo, čím víc lidí znáte, tím víc o světě víte..Jako mávnutím kouzelného proutku víte co se děje v koutech svého okolí, kde jste 100 let nebyly. Téměř každý příspíval skoro denně statusem, fotkou, odkazem.. No není to skvělé vědět o ostatních co nejvíc? Není skvělé vědět kdo byl na jaké akci a co všechno vyváděl? Není skvělé shlédnout fotky polonahých kamarádek a mnohdy se tím .. ehm, uspokojit? (Tomu sám nechci věřit, že někdo dělá, ale realita je zrádná..). Není fajn vědět že kamarádka chystá na nákupy? Přece rádi víte, kdo je s kým ve vztahu, že ano? Všechny tyhle malichernosti perfektně vyrýsovaly povahu člověka dnešního typu. Co nejvíce vědět, co nejvíce znát, a co nejvíce pomluvit..
Copak tohle vše je potřeba k normálnímu životu? Tohle má být prostředkem k tomu, aby se lidstvo zlepšilo? Facebook doslova vybízí k tomu, aby si lidé na sebe dělali špatný obrázek, a získávali od člověka co nejvíce negativ, které později můžou použít v pravou chvíli a ponížit člověka. Každého by jen zajímalo, co druzí dělají, jak tráví volný čas nebo ho zahazují, každého zajímá kdo se s kým rozešel a kdo s kým teď koho podvádí. Dřív by člověk ze Zlína nevěděl, že někdo jsem, dnešní trend - jít po Zlíně, a jen si u každého druhého říkat: "Jé, toho znám... toho jsem viděl na Facebooku, ten je ve vztahu s tou a tou" ..A už to začíná, funkce Přidat do přátel, otevření chat okna, a první seznámení.. Proč jsme naráz všichni uměle spojeni? Každý zná od vidění každého..absolutně vymizela nějaká osobní diskrétnost..určitá forma soukromí a touha poznat člověka, neznámého člověka.. Dnes, pokud umíte trošku rozpoznat lidskou povahu, z Facebook profilu znáte z 50% daného člověka. To je všechno špatně. A důsledky Facebooku? Hned několik..
Naráz se stal Facebook nejen zdrojem odkrytých informací, ale taky střediskem všeho dění. Zničil jakousi kulturu neznalosti okolí. Mne osobně nejvíce mrzí vytlačení známého ICQ. Dříve v kontaktech zhruba těch 200 lidí, které znám, a s kterýma bylo potřeba být občas v kontaktu. Psali se statusy, a bylo zaručeno, že pokud v něm figuroval smutný smajlík, obrátilo se na tebe hned několik lidí. Pokud se tam objevila kachnička, pár lidí pochopilo, že teď nebudou psát. Jenže teď? Více než polovina lidí, co dřív na ICQ bylo denně, ho dnes ani nezapne! Veškerá komunikace je právě teď na Facebooku. Co bych dal za ty dřívější nekončící konverzace na ICQ. Už ale i ICQ je důkaz porušení té kultury poznávání se opravdově, ne jen přes obrazovku. Teď prakticky není možnost těšit se na jakékoliv rande či schůzku s dívkou, s kterou jste se poznali na akci. Ráno po automatickém zapnutí Facebooku již naskakují žádosti o přátelství. Opět začne chat konverzace, dohodnutí na schůzce, příjde na věc a hle - chvíle trapného ticha. To je hodně bídný kult dnešní doby, poznat dívku pouze přes slova, kdy není možno poznat emocionální stránku dívky.
A to je jedno z mála, proč mi Facebook vadí. Uvažoval jsem kolikrát o zrušení Facebooku, ale zjistil jsem, že bych se touto volbou naprosto izoloval od svého okolí. Přišel o informace o akcích všeho druhu. Ruku na srdce, kdo dnes pošle pozvánku na narozeninovou párty smskou? Kdo se chodí dívat na plakáty k autobusové zastávce, kde se tento víkend koná zábava? Chcete se zeptat co bylo za domácí úkoly? Jinak než před Facebook už to ani nejde. Odkaz na novou zajímavou písničku? Jedině přes pohodlné tlačítko sdílet. Věděl by vůbec někdo, že píšu blog? Po uveřejnění článku na Facebook čtenost rapidně vzroste. Je to tak bohužel, všechny tyto trendy nás pohltily v důsledku velmi rychlého předání informací. Dalším problém nastává také velká aktivita puberťáků na Facebooku, ale o tom třeba zase jindy. Ale kolik z těch informací vlastně potřebujeme? Nestačilo by přeci jenom večer zapnout Facebook na 10 minut a vybrat 10 důležitých přátel, o které se zajímáte a jsou vašimi nejblížšími, a zbytek skrýt?
Každý den slýchávám věty o "neschopnosti opustit Facebook". Jde to, ale dře to. Je to jen na nás, jak se postavíme hrozbě totálního vymizení kultury a správného života, bez šíření nepravdivých, a nesmyslných informací. Pokud se najde pár lidí, co to bude chtít změnit, může se to stát inspirací pro všechny ostatní. Není špatná věc, být na Facebooku. Ale je určitá mez, která označuje jakousi důstojnost, nabízet ostatním lidém informace o sobě. Byly byste ke každému tak otevření, kdybyste konverzace z Facebooku přenesly do reality? Myslím, že v drtivé většině ani zdaleka ne. Zkuste jeden den bojkotovat Facebook. Uvidíte, že se vrátíte, bude vám trvat delší dobu než projedete všechny novinky, ale po sléze zjistíte, že nejste ani o kousíček chytřejší ani moudřejší.
Tohle téma má obrovskou perspektivu pro hlubokou diskuzi, a proto mě nějaký "like" nespasí. Byl bych velmi rád, pokud by co nejvíce lidí přidalo svůj názor, a popřípadě konečně rozumně, místo jedné písničky použilo tlačítko sdílet smysluplně. Pokud bude čím dál víc lidí o tomto problému uvažovat, tím více budeme všichni spokojeni a problém se bude dát řešit!
Nejdříve bych se vrátil k samotným kořenům, ještě tehdy málo známého Facebooku. Z mého pohledu tehdy 13ti-letého internetového neználka používajícího emotivně lidé.cz a líbímseti.cz to byla adresa, u které bych spíše věřil že příjde za rok doba ledová, než že tuto stránku za necelý rok a půl bude používat x milionů lidí po celém světě. Facebook mělo opravdu jen pár lidí a objevovaly se zde pouze statusy, sem tam nějaká ta fotka z dovolené či nějakého výletu a jedinou odlišností od tehdy populárních a nejvíce používaných a již zminěných lidé a líbímseti byly "kvízy" a aplikace, které neměli žádný sociální smysl, ale můj dětský mozeček je bral poněkud vážněji. Skupin bylo pro celý Facebook tak 10, možná i míň, a něco jako události možná ani nebyly založeny ..Ale ještě než přišly úvodní dny, celé prosezené u chápání smyslu Facebooku mi pusou přeletěly věty jako : "Tak tuhle blbost si nikdy nezaložím". Kéž bych ji dodržel..
Chvíli po začátku minulého školního roku ovšem propukla ta pravá "Facebook vlna". Najednou se na tento server přestěhovala veškerá pozornost a monstrum jménem Facebook si začalo vybírat oběti a u teenagerů vymazalo z mapy internetového světa kompletně líbímseti a lidé a všechno tomu podobné..Nastavil se nový režim - Facebook, jediná sociální síť pro všechny. Naráz z původních cca 100 přátel vzrůstalo rapidně číslo, a u mě se zastavilo před pročištěním zhruba na čísle 400. Když už můj bratr, takřka internetový abstinent má Facebook? To už se asi věci dějí.. Z ničeho nic u Facebooku každý tráví tak moc hodin denně? Proč? Co se stalo hlavním zdrojem zla?
Je dané pravidlo, čím víc lidí znáte, tím víc o světě víte..Jako mávnutím kouzelného proutku víte co se děje v koutech svého okolí, kde jste 100 let nebyly. Téměř každý příspíval skoro denně statusem, fotkou, odkazem.. No není to skvělé vědět o ostatních co nejvíc? Není skvělé vědět kdo byl na jaké akci a co všechno vyváděl? Není skvělé shlédnout fotky polonahých kamarádek a mnohdy se tím .. ehm, uspokojit? (Tomu sám nechci věřit, že někdo dělá, ale realita je zrádná..). Není fajn vědět že kamarádka chystá na nákupy? Přece rádi víte, kdo je s kým ve vztahu, že ano? Všechny tyhle malichernosti perfektně vyrýsovaly povahu člověka dnešního typu. Co nejvíce vědět, co nejvíce znát, a co nejvíce pomluvit..
Copak tohle vše je potřeba k normálnímu životu? Tohle má být prostředkem k tomu, aby se lidstvo zlepšilo? Facebook doslova vybízí k tomu, aby si lidé na sebe dělali špatný obrázek, a získávali od člověka co nejvíce negativ, které později můžou použít v pravou chvíli a ponížit člověka. Každého by jen zajímalo, co druzí dělají, jak tráví volný čas nebo ho zahazují, každého zajímá kdo se s kým rozešel a kdo s kým teď koho podvádí. Dřív by člověk ze Zlína nevěděl, že někdo jsem, dnešní trend - jít po Zlíně, a jen si u každého druhého říkat: "Jé, toho znám... toho jsem viděl na Facebooku, ten je ve vztahu s tou a tou" ..A už to začíná, funkce Přidat do přátel, otevření chat okna, a první seznámení.. Proč jsme naráz všichni uměle spojeni? Každý zná od vidění každého..absolutně vymizela nějaká osobní diskrétnost..určitá forma soukromí a touha poznat člověka, neznámého člověka.. Dnes, pokud umíte trošku rozpoznat lidskou povahu, z Facebook profilu znáte z 50% daného člověka. To je všechno špatně. A důsledky Facebooku? Hned několik..
Naráz se stal Facebook nejen zdrojem odkrytých informací, ale taky střediskem všeho dění. Zničil jakousi kulturu neznalosti okolí. Mne osobně nejvíce mrzí vytlačení známého ICQ. Dříve v kontaktech zhruba těch 200 lidí, které znám, a s kterýma bylo potřeba být občas v kontaktu. Psali se statusy, a bylo zaručeno, že pokud v něm figuroval smutný smajlík, obrátilo se na tebe hned několik lidí. Pokud se tam objevila kachnička, pár lidí pochopilo, že teď nebudou psát. Jenže teď? Více než polovina lidí, co dřív na ICQ bylo denně, ho dnes ani nezapne! Veškerá komunikace je právě teď na Facebooku. Co bych dal za ty dřívější nekončící konverzace na ICQ. Už ale i ICQ je důkaz porušení té kultury poznávání se opravdově, ne jen přes obrazovku. Teď prakticky není možnost těšit se na jakékoliv rande či schůzku s dívkou, s kterou jste se poznali na akci. Ráno po automatickém zapnutí Facebooku již naskakují žádosti o přátelství. Opět začne chat konverzace, dohodnutí na schůzce, příjde na věc a hle - chvíle trapného ticha. To je hodně bídný kult dnešní doby, poznat dívku pouze přes slova, kdy není možno poznat emocionální stránku dívky.
A to je jedno z mála, proč mi Facebook vadí. Uvažoval jsem kolikrát o zrušení Facebooku, ale zjistil jsem, že bych se touto volbou naprosto izoloval od svého okolí. Přišel o informace o akcích všeho druhu. Ruku na srdce, kdo dnes pošle pozvánku na narozeninovou párty smskou? Kdo se chodí dívat na plakáty k autobusové zastávce, kde se tento víkend koná zábava? Chcete se zeptat co bylo za domácí úkoly? Jinak než před Facebook už to ani nejde. Odkaz na novou zajímavou písničku? Jedině přes pohodlné tlačítko sdílet. Věděl by vůbec někdo, že píšu blog? Po uveřejnění článku na Facebook čtenost rapidně vzroste. Je to tak bohužel, všechny tyto trendy nás pohltily v důsledku velmi rychlého předání informací. Dalším problém nastává také velká aktivita puberťáků na Facebooku, ale o tom třeba zase jindy. Ale kolik z těch informací vlastně potřebujeme? Nestačilo by přeci jenom večer zapnout Facebook na 10 minut a vybrat 10 důležitých přátel, o které se zajímáte a jsou vašimi nejblížšími, a zbytek skrýt?
Každý den slýchávám věty o "neschopnosti opustit Facebook". Jde to, ale dře to. Je to jen na nás, jak se postavíme hrozbě totálního vymizení kultury a správného života, bez šíření nepravdivých, a nesmyslných informací. Pokud se najde pár lidí, co to bude chtít změnit, může se to stát inspirací pro všechny ostatní. Není špatná věc, být na Facebooku. Ale je určitá mez, která označuje jakousi důstojnost, nabízet ostatním lidém informace o sobě. Byly byste ke každému tak otevření, kdybyste konverzace z Facebooku přenesly do reality? Myslím, že v drtivé většině ani zdaleka ne. Zkuste jeden den bojkotovat Facebook. Uvidíte, že se vrátíte, bude vám trvat delší dobu než projedete všechny novinky, ale po sléze zjistíte, že nejste ani o kousíček chytřejší ani moudřejší.
Upozornění! Tento článek byl napsán 8.listopadu a všechny čísla a údaje nejsou oficiální, ale podle mého působení na této sociální síti!
