Jen 2 poznámky:

1. Nevidím rozumné důvody vracet se k překonaným vymezením pojmu perpetua mobile (PM) z dávné historie. Pokrok termodynamiky v 19. století se postaral o zpřesnění definice PM, uznávané současnou vědou:

- PM 1. druhu je CYKLICKY PRACUJÍCÍ stroj (ne nutně mechanický, může to být i biochemický proces apod.) porušující 1. termodynamický zákon, což lze formulovat různě, např. že jeho celková energetická bilance je trvale kladná (v každém cyklu produkuje více energie než spotřebovává).

- PM 2. druhu je CYKLICKY PRACUJÍCÍ stroj porušující 2. termodynamický zákon, což lze opět formulovat různě, např. že trvale koná práci pouze na úkor přeměny tepla bez jakýchkoli ztrát a bez jakékoli dodané práce na jiný typ energie, nebo že trvale snižuje entropii izolovaného systému.

Aplikace obou definic na setrvačnost pohybu v inerciálním systému je proto více než sporná.

2. (k poslední větě článku) Považovat vesmír jako celek za izolovaný systém považuji za velmi troufalé. Připustíme-li např. v souladu s mainstreemem reálnost skryté energie, dochází s rozpínáním vesmíru k trvalému nárůstu jeho celkové energie.

Vždy je užitečné "vrátit" se k čisté myšlence, pokud jde o pochopení podstaty. :-) Ostatní druhy PM jsou jen technické podrobnosti, pro mě celkem nezajímavé, i když je pochopitelně znám. Nic na podstatě původní ideje nemění.

Ad izolovanost vesmíru: To nebude asi k mému blogu, protože tam se ani na vteřinu nepochybuje o otevřenosti vesmíru. Tady asi došlo k nějakému nedorozumění. Stačí si přečíst ten text ještě jednou, aby to bylo jasné.

V bývalé ČSSR existovalo perpetuum mobile v několika podobách. Např:

Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Kdo nic nezkazí, je povýšen.

Kdo je povýšen, nemusí nic dělat.

Kdo nic nedělá ....

Další případ neustálého pohybu je tzv. rotace funkcí. Nemusím snad princip vysvětlovat. Obávám se, že toto perpetuum mobile je tak účinné, že se projevuje i v současnosti.

Baví mě vaše blogy a líbí se mi vaše buldočí zarputilost s níž narážíte do vlastních zdí a mantinelů a nedbaje působení frustrační teorie, dál se vrháte do osvěty, nevnímaje lávy sám na sebe vršící.

A přitom by stačilo malinko, jen trošilinku, sestoupit z výšin a u kořenů najít možná zapomenuté, možná přehlídnuté.

Už jen to, že perpetuum mobile je z definice stroj, vylučuje ze hry mnohé vámi napsané či nastíněné. A když k tomu přidáme, že tento stroj má pohyb (z názvu věčný) konat v prostředí s třením, pak jste mohl vynaloženou energii směrovat zcela jinam a zvýšit své šance státi se průkopníkem.

Perpetuum mobile není stroj ani omylem. Je to čistá fyzikální idea, a že se ve zpopularizované podobě začala chápat jako stroj, protože z toho utilitaristický člověk cítil možný užitek.

Galileo perpetuum chápal jako dokonalý pohyb, který se strojem nemá vůbec nic. Pro něj byly předobrazem perpetua třeba planety, což fakt stroj asi nebude. Galielo vlastně udělal jedno z prvních fyzikálních sjednocení, když pochopil, že ideální pohyb, jaký je vidět na planetách, je skrytý i v pohybech na Zemi.

Myslím, že jste nepochopil, o čem píšu. Základem každého stroje jsou fyzikální zákony, tedy abstrakce. Základem perpetua mobile je abstrakce čistého pohybu (čehokoliv), beze ztrát, ke kterému v praxi nutně přibudou nenulové ztráty energie. Každý stroj je pouhou realizací čistých ideí (nedokonalou) a já mluvím o těch čistých idejích, které nevidíte, ale jsou podstatou fyziky. :-)

Ciste hypoteticky: I kdyby nekdo vyrobil perpetum mobile, napr. neco co se furt toci a 100% sve energie vyuzije beze ztrat pro tento svuj pohyb, tak krom toho ze se na to muzeme divat to neni k nicemu. Pokud bychom z toho odebrali 0,000....01% energie k necemu uzitecnemu, tak se to musi zastavit.

Takze jinymi slovy to "perpetum mobile" by stejne nebylo k nicemu...

V zásadě jo, ale když tomu odebereme trochu energie, tak se to trochu zpomalí, ale nezastaví. Zastaví se to proto, že to musí neustále ztrácet energii.

teda, nahradit univers totalversem, to klobouk dolů. jen pro zajimavost, četl jste Parmenida od Platóna?

Četl jsem Vopěnku "Uhelný kámen...", kde obšírně odkazuje k většině antických pramenů, kolem tématu nekonečna.