Dobrý den, měl bych na pana doktora Fikáčka malou teoretickou otázku. Uvažujme pozorovatele v klidu vůči souřadnému systému x, y, z a to v bodě (0, 0, 0). V čase t=0s těsně kolem něj prolétne kosmická loď rychlostí 0,9násobku rychlosti světla ve směru osy x, přičemž současně vyšle foton ve stejném směru. V čase t=1s (při c=300.000 m/s) se foton pro nehybného pozorovatele nachází na ose x v bodě, který je od něj ve vzdálenosti 300.000m, a loď v bodě vzdáleném 270.000 m; foton má tedy z jeho "pohledu" náskok před lodí 30.000m. Z "pohledu" pozorovatele v lodi má však foton ve stejném čase (t=1s) náskok před lodí 300.000m. Není možno, že se pak nachází přinejmenším na dvou místech najednou, z "pohledu" každého z pozorovatelů jinde? (Fakt je, že jsem neměl čas na to, lámat si hlavu s dilatací času nebo kontrakcí délek, v čemž bude možná ten problém .) Děkuji za odpověď.

Pro každého pozorovatele se foton nachází na jiném místě, ne však pro jednoho pozorovatele (což je údajně příklad kvantové mechaniky).

V analogii to lze velmi snadno vysvětlit rotací. Představme si, že každý pozorovatel může měřit jen vzdálenost na ose svého pohybu. Tedy, leží-li třeba jakbo na silnici před ním, je schopen přesně změřit, že bylo např. 5 metrů od jeho startu, když k němu dojde.

Druhý pozorovatele startuje z téhož místa jako první, ale nesměřuje k jabku, ale pohybuje se kolmo k ose start-jabko. A protože může měřit jen na své ose, zjišťuje, že vzdálenost mezi startem a jabkem je pro něj nulová. Je to dáno otočením směrů těchto dvou pozorovatelů.

Naše 3D vzdálenost se dá totiž chápat jako stín skutečné 4D vzdálenosti, třeba těch pěti metrů. Když se pohybujeme ve směru 4D vzdálenosti, pak jim registrujeme přímo tak jak je (špagát mezi startem a jabkem je položen na silnici a Slunce svíto kolmo shora).

Když se ale pohybujeme jiným směrem, je to jako bychom ten špagát naklonili. Čím více ho nakloníme, tím bude jeho stín (naše 3D vzdálenost) kratší. Když bude kolmo k silnici, bude jeho stín bodový.

I s obrázek je to v mém bloku tady: https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=500021

Chápu (poměrně) jak to myslíte, ale trochu mi tam nepasují fotony, které se z toho vlnění elektromagnetického pole vyjmout nedají bez jejich zániku.

Nemá to nic společného s elektromagentikcým polem. :-)

Jestli to dobře chápu, tak každá částice by měla mít svoji pilotní vlnu z důvodu směru šíření a frekvence odpovídající hmotnosti/energii částice. Nedovedu si představit, že by vlnící se prostředí nezávislé na částici mohlo způsobovat pozorované jevy, ale třeba se pletu. Potom by zřejmě nešlo pilotní vlnu a částici od sebe oddělit, a máme trochu jinak vyjádřený vlnově částicový dualismus.

Nee. Existuje zřejmě vícerozměrná časoprostorová "supratekutina", ze které jsou vytvořeny všechny částice a plavou v ní. Ano, je to názorná vlnově částicová dualita.

Koukněte na to video. Tak je názorně převedeno, jak vlna, na které plave částice, způsobuje interferenci polohy částice.

Nicméně částici od vlny oddělit lze, asi stejně jako lze kus ledu, který vznikl z vody, z té vody vyjmout. Tomu pak Kodaň říká kolaps vlnové funkce. :-)

Jiz A. Einstein se vymezoval proti pravdepodobnostni interpretaci vlnove funkce slovy God does not play dice with the universe. Vzdor tomu Nobelovu cenu dostal za uspesnou aplikaci (uz v r. 1905) Planckovy kvantove hypotezy na fotoelektricky efekt.

Proti samotnemu kvantovani energie vyhrady nemel. Dokonce ani proti pripisovani vlnove povahy casticim. Jen usiloval o neco obecnejsiho, nez kvantova mechanika sama, s cimz avsak nepokrocil.

Kvantova mechanika pravdepodobne zacne selhavat, az se lidstvo propracuje k dostatecne vysokym energiim.

Ony ty dostatečně vysoké energie už jsou zastoupeny hmotou, kterou můžete vzít do ruky a skutečně v této záležitosti kvantová mechanika selhává, respektive není rovnítko mezi mikro a makro - viz "kočka" v blogu...

Nemusíme se třeba shodnout na "pilotní vlně" (čert vem), ale každopádně je to zajímavé počtení Díky.

Pokud jsou mozne dve teorie na jeden problem, pak je vic nez pravdepodobne, ze existuji i nejaka treti potazmo ctvrta. Jsem zvedava s cim veda na tohle tema prijde priste. :)

Až vydáte knihu s touto tématikou, ihned si ji koupím.

Nejdřív udělám blogy na jednotlivé tajemnosti kvantovky a pak tu knížku, jo? :-)

Křesťani říkají fyzikům: "Vy nevíte jak vznikl vesmír ale my ano, stvořil ho bůh". Tím ale jenom problém přesunuli z otázky jak vznikl vesmír k otázce jak vznikl bůh a navíc ještě přibylo množství dalších otázek ohledně vlastností a jednání boha. Podobně s pilotní vlnou - elektron nám prochází vždy jenom jednou štěrbinou, paráda, ale jak je zajištěna ta interakce s pilotní vlnou, že po ní klouže a jaké jsou její další vlastnosti...? Pilotní vlna má dobrý význam při popisu částice, ale jak by vypadala při popisu Schodingerovy kočky? Každopádně pilotní vlna je pouze jiným pohledem na systém, který je popsaný vlnovou funkcí. Nepopíše/nevysvětlí proces měření, ten hlavní problém KT. Proto de Brogliho pilotní vlnu velcí fyzikové už dávno opustili.

Ona ta vlna je zřejmě to, čemu se říká kvantové vakuum. Z ní vznikají jak virtuální, tak reálné částice. Tedy interakce je přirozená.

Na rozdíl od Schrodingerovy vlny, která je jen pravděpodobnostní, je reakce pilotní vlny s částicí daleko jasnější a logičtější. Je hodně velký nesmysl představovat si, jak nějaká "nemateriální" pravděpodobnostní vlna ovlivňuje pohyb materiální částice. Je-li vliv pilotní vlny na částici nejasný v detailech, je působení Schrodingerovy vlny esoterický nesmysl. :-) Schrodingerova vlna je jen zdeformovaná podoba vlny pilotní, nic jiného.

Proces měření je s pilotní vlnou zcela bez problémů. Prostě impuls, který dá pozorovací částice částici pozorované změní její stav. Ostatně stejně se to chápe i v Kodani. Problém měření je tak úplně stejný jak pro Kodaň tak pro pilotní vlnu, tedy nemluví zatím ve prospěch ani jedné z nich.

Fyzikové pilotní vlnu opustili proto, že nebyli schopni dát dohromady její matematický model a tak přešli na model jednodušší a povrchnější, i když fyzikálně nesmyslný. Jako ten Ptolemaios. Je to mix setrvačnosti, zvyku, nesnadnosti nalezení matematického modelu, co je donutilo k prozatímnímu pokroucenému řešení. Ostatně bych si všiml, že Kodaň ani není žádná interpretace. Je to jen pozitivistický povrchní popis jevů bez pochopení, logiky a fyzikálního smyslu.

Ostatně, kdyby to bylo dobré pochopení, nevznikly by za 90 let desítky jiných interpretací, které je dokazují nekvalůitu Kodaně. A velkými fyziky bych zas tolik neargumentoval. Pravda nejde odhlasovat, a to ani hlasy těch nejlepších. Kdybychom dali na autority, stále bychom byli u Aristotela a jeho primitivní fyziky. Jediné, co rozhoduje je pravda a ne autorita.

Navíc bych upozornil, že všechny nové koncepce vznikaly proti mainstreamu, takže správné řešení musí jít proti mainsteamu, to je jeho nutná podmínka. Věda není církev, aby u ní rozhodovala autorita. To je vždy degenerační. :-) Mainstream se ostatně skládá výhradně z koncepcí, které dřív maintream nebyly

a jak je to s pilotní vlnou a s dvouštěrbinou? dokáže vlna rozvlnit foton tak, aby dopadl jinam, než na přímku? a dokáže vlna predikovat polohy světelných čárek?

No, to je její hlavní přednost. Pilotní vlna krásně vysvětluje inteferenci i jedné částice, protože interferuje vlna, ne částice. Vlna, která částici "nese" nebo přinejmenším výrazně ovlivňuje, prochází oběma štěrbinami, i když je tam jediná částice, která pochopitelně prochází jen jednou štěrbinou.

Tedy principiální vysvětlení snadné a elegantní (viz přiložené první video). Pilotní vlna ale zatím nemá, žel, dobrý matematický model, takže s přesnou matematickou predikcí je problém. :-( Stejný jaký měl Koperník se svou ideo, dokud mi správný matematický model nedodal Kepler.