Zajímavé, ale dopustil jste se obvyklé chyby amatérksých vykladačů literatury, naletěl jste na intecionální klam, jenž definovali ve svém díle Verbální ikona Wimssatt s Beardsleym. Franz Kafka možná trpěl určitou formou neuroticismu, nicméně nelze soudit díla z analýzy osobnosti autora ani toho, co údajně ve chvíli psaní či při nápadu samém měl na mysli. Kafka je mimochodem hodně snadno čitelný autor a mně nikdo nečinilo problém pochopit většinu z jeho relativně zašmodrchaných ale jinak dosti jednoznačných podobenství. Mnohem obtížnější je interperace Jamese Joyce, ale i na tu jsozu manulály a dost obtížně se interpetují i postmoderní autoři, kteří se vyžívají v pohrávní si s rovinami metanarativity, aniž by cokoli v jejich díle dávalo jednoznačný smysl. Kdyžto smysl většiny Kafových děl, například Umělec v Hladovění, Zpěvačka Jsoefína a myší národ a další je celkem jednoznačný. Kafka je ve světě hodně čten, ale jeho literární význam bych zas až tak nepřeceňovala.

Zajímavé, ale dopustil jste se obvyklé chyby amatérksých vykladačů literatury, naletěl jste na intcionální klam, jenž definovali ve svém díle Verbální ikona Wimssatt s Beardsleym. Franz Kafka možná trpěl určitou formou neuroticismu, nicméně nelze soudit díla z analýzy osobnosti autora ani toho, co údajně ve chvíli psaní či při nápadu samém měl na mysli. Kafka je mimochodem hodně snadno čitelný autor a mně nikdo nečinilo problém pochopit většinu z jeho relativně zašmodrchaných ale jinak dosti jednoznačných podobenství. Mnohem obtížnější je interperace Jamese Joyce, ale i na tu jsozu manulály a dost obtížně se interpetují i postmoderní autoři, kteří se vyžívají v pohrávní si s rovinami metanarativity, aniž by cokoli v jejich díle dávalo jednoznačný smysl. Kdyžto smysl většiny Kafových děl, například Umělec v Hladovění, Zpěvačka Jsoefína a myší národ a další je celkem jednoznačný. Kafka je ve světě hodně čten, ale jeho literární význam bych zas až tak nepřeceňovala.

"Jsou otázky, které bychom nepřekonali, kdybychom od nich nebyli už od přírody osvobozeni."

myslí tým otázky "zmyslu života" a "slobodnej vôle".

a na tie Nieje odpoveď, takže by sme sa na nich(ako ja zasekli), ale ako píše Kafka, väčšina ľudí, takéto otázky nerieši, pretože sú od nich oslobodený - geneticky, neriešia to čo nemá riešenie, alebo by zabralo hodne veľa času.

aj keď na obe otázky som našiel odpoveď:)

https://trnik.blog.sme.sk/c/388856/1-2-existuje-ob...

Nevím, co Kafka myslel, ale tyhle naivní problémy jsou už dávno vyřešeny.

Svobodná vůle je jen zdánlivá a smysl veškerého života není žádný, neboť smysl je jen nálepka lidského vědomí, kterou si člověk lepí na procesy, které někam směřují. Proto existuje smysl jen uvnitř společnosti. Smysl života jednotlivce jsou druzí lidé nebo něco vytvořit, smysl celého lidstva neexistuje.

Smysl a svobodná vůle jsou témata pouze pro ty, kdo se neodkáží emočně vyrovnat sami se sebou a vyrovnávají to přehnaným zdůrazňováním sebe sama. :-)

Pochopit lze snadno po návštěvě úřadu.

Ale kdež. Kafkovy hlavní motivy byly odmítání otcem, nespavost, míchání snu a skutečnosti, a jeho geniální kreativita.

Taky jsem četl zamlada Kafku a s lečíms jsem souzněl, něčemu nerozuměl. Nedávno jsem si četl o likvidaci židů v Praze za Protektorátu a napadlo mě, že ta situace byla tak šílená, že se ji Kafka se svojí zostřenou vnímavostí prostě dožít nesměl - a proto umřel na TBC pln nerozhodnosti a měl holocaust vyřešen.

Kafka byl i v míru ve velkém stresu, skoro jako běžní lidé za války. Právě proto ho lidi za války a po ní začali chápat. :-(