Nemyslím, že horizont událostí je jev. Jeho podstatnou definicí je, že se jedná o bod za nímž je úniková rychlost vyšší, než rychlost světla, tedy neuniká žádná informace. Je to znát i na snímku černé díry, kdy je horizont vymezen koncem světla okolo černé díry. Zjednodušeně pojato.

Jenže ten horizont lze snadno zrychlením posunout a to i pro pozorovatele hodně daleko. Pro toho, kdo je na Zemi, je horizont někde. Když vystartuje raketa k černí díře a má motoru zapnuté, horizont couvne dozadu. Když motory vypnu posune se horizont směrem k raketě.

Neboli, je-li nějaká informace těsně pod horizontem a není dosažitelná, stačí se vydat se zrychlením k černé díře, a najednou je ta informace dosažitelná. Horizont tedy má "nekonečně" mnoho poloh, které jsou fyzikálně zcela rovnocenné, a splňují definici z komentáře výše.

A protože jsou v OTR všechny i zrychlené soustavy rovnocenné, neexistuje žádná výjimečná poloha horizontu. Je to totéž, jako když svým pohybem měníme vizuální velikost kamaráda v dálce.

Iluzí je tedy nejméně to, že horizont na tom místě, kde se nám jeví. Jeho poloha je relativní :)

"Poloha horizontu černé díry závisí na rychlosti (a zrychlení) pozorovatele ve směru k černé díře" - Jak jste na to přišel?

Z OTR uvažováním. A následně to lze zjistit z počítačových simulací. Třeba tady: https://youtu.be/4rTv9wvvat8 .

Zajímavé téma.

Průchod horizontem by šel možná poznat podle pozorování okolí černé díry. Objekt spadne do ČD v konečném vlastním čase, ale pro vzdáleného pozorovatele v čase nekonečném; "zamrzne" těsně nad horizontem. Dokonce tak ani nevidíme vlastní vznik ČD. Padající objekt by mohl zrychleně vidět budoucnost vesmíru včetně zkrácení vlnových délek záření, komplementárně k červenému posuvu padajícího objektu pozorovaného zvenčí. Podle některých autorů může být na horizontu tzv. ohnivá stěna, které by si kosmonaut nejspíš všiml. Stále toho hodně nevíme, mj. kvůli nekompatibilitě OTR a kvantové mechaniky.

Padajícímu objektu se kontinuálně zrychlují procesy, které vidí mimo černou díru, a to už dřív, než do ní spadne. Když prochází horizontem, není tam žádný skok ve zrychlování. Padající tak nemůže nijak poznat, kdy (ve svém čase) prošel horizontem v poloze z pohledu vnějšího pozorovatele.