Když byl zvolen prezidentem Miloš Zeman, měla jsem docela radost. Představoval pro mě lepší volbu, jestli nějaká v tom dilematu mezi ptačí a prasečí chřipkou (jak kvitoval Vladimír Franz) vůbec byla. Pod tíhou událostí posledních (tý)dnů jsem se ale dnes připojila s ostatními Mladými lidovci k výzvě, aby prezident abdikoval.
Pan Zeman má bez pochyby velký přehled a podle mého to myslí s Českou republikou dobře, leccos se mu vyloženě povedlo (např. veto zákonu o dětských skupinách), ale stejně tak, jako bych byla pro odvolání šéfa (nebo třeba ředitele školy apod.), který by se na veřejných/podnikových akcích opakovaně choval vulgárně, tak jsem pro abdikování prezidenta. Je politováníhodné, když se naprosto nevhodně chová učitel či řádový zaměstnanec, ředitel už si to ale prostě dovolit nesmí. Proto mi i přijde naprosto mimo mísu porovnávat prezidenta republiky s "obyčejným" poslancem nebo dokonce lidem, jak se teď děje. To jsou prostě hrušky a jablka.
Osobně by mi možná stačila i omluva, myslím si ale, že se spíš dočkám právě té abdikace (třeba pro pokročilý věk, špatný zdravotní stav atd., tiskový mluvčí už by si něco vymyslel…) než spolknutí pýchy. Jako prezident se opravdu musí chovat za každých okolností jako profesionál, což se naprosto neděje. Jeho nevhodné chování neovlivňuje jen českou scénu (jako třeba Kalouskovo nebo jiných politiků - ti jsou v zahraničí v podstatě každému ukradení), ale celosvětovou. Prezident reprezentuje celou zemi. Té ostudy už bylo dost. Např. měli letos čeští zdravotníci díky jeho výrokům až půl roku pozastavené kontrakty v Saudi, stálo hodně snahy, abychom zde mohli znovu pracovat. A mnoho dalších příkladů, které jsou více známy.
Prezident se nám chová jako malé dítě v rukách liberálních rodičů, které už všem dost přerostlo přes hlavu. Na převýchovu už je to samozřejmě příliš odrostlý výrostek, přesto bychom neměli vzdát snahu mu říct, že jeho chování není ani vtipné, natož profesionální.
