Vláda bude zaskočena tím, že živnostnici přestanou „parazitovat“

Výrok o živnostnicích  - parazitech v podání pana Mládka z ČSSD je příliš slavný na to, abych ho připomínal. Za připomenutí však stojí zpráva, která proběhla médii 21. října tohoto roku: případné vládní spolupráci s ČSSD nebo toleranci jejich menšinové vlády brání podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše to, že sociální demokraté chtějí zvýšit daně. "To je absolutně neslučitelné s naším programem. To by musela ČSSD akceptovat náš program," řekl. Sympatický výrok, já jsem také proti jakémukoliv zvyšování daní.

Bohužel ČSSD akceptovat daňový program hnutí ANO nemusela. Včera jsme se dozvěděli, že se tři strany rýsující se koalice dohodly na jejích zvýšení. A to, že se budou zvyšovat „až od 1. ledna 2015“ není žádná sláva – oni by je totiž zvýšit rychleji ani nestihli. Chystá se sektorová korporátní daň, na kterou ekonom a člen NERVu Petr Zahradník reagoval slovy: „Lze konstatovat, že v nynějším stavu české ekonomiky by zřejmě máloco bylo tak destruktivní a kontraproduktivní, jako právě tento nástroj.“  Zůstane zachována takzvaná přirážka pro vyšší příjmové skupiny, což je progresivní zdanění, které mělo byt v roce 2015 zrušeno.

A hlavně, v koaliční smlouvě je obsaženo faktické zvýšení daní pro živnostníky. Obavám se, že to je velká chyba. Živnostník oproti zaměstnancům nese násobně vyšší rizika a nesrovnatelnou administrativní zátěž. Sice odvádí státu méně, zároveň ale má nárok na zhruba 2x menší starobní důchod, placená nemocenská mu začíná až od 22. dne nemoci a na výpovědní lhůty, odstupné, placené dovolené nebo zastrojování úhrady škody může prostě rovnou zapomenout.

Tedy, OSVČ za své podnikání ručí celým svým majetkem, stát oproti tomu vůči OSVČ má násobně menší závazky. To je těžký život pro „parazita“, který se přece tak snadno může obrátit na nejbližší Úřad práce, zažádat o podporu v nezaměstnanosti a ucházet se o místo zaměstnance – podmínky jsou vcelku příznivé, 15 nezaměstnaných na jedno volné místo!

A to víte, že po dalším zpřísnění podmínek samostatné výdělečné činnosti, hned potom co předchozí „pravicová“ vláda porušila své závazky z voleb a vrazila letos živnostníkům nový daňový balíček do zad, to víte, že nové zpřísnění celou řadu živnostníků na Úřad práce skutečně vyžene. A nejenže se pak od těch zbylých nevybere na daních tolik peněz, kolik se dnes předpokládá, ale i z toho mála, co se vybrat podaří, ještě budeme muset hradit sociální dávky bývalým živnostníkům. 

Ano, jedná se o koaliční kompromis a ten s sebou obnáší i snížení daní v jiných oblastech. Jenže ta pozitiva velmi pravděpodobně rychle narazí jak na nepříznivý vývoj deficitu státního rozpočtu, tak na omezení ze strany EU. Tato vláda by mohla být naději, na kterou tak mnoho lidi tak dlouho čekalo. Destabilizovat české daňové prostředí a pouštět se do změn by pak bohužel mohlo být chybou, která ji samotnou již za několik měsíců zaskočí. Tak jako byla ODS „zaskočena“ evropskou hospodářskou krizi a nenaplnila svůj slib nezvyšovat daně. Tak jako pan Babiš byl zaskočen volebním výsledkem a nenaplnil tak svůj sliv nezvyšovat daně. Tak bude i premiér Sobotka zaskočen tím, že české hospodářství zůstane v recesi a dluhy v důsledku nového státního rozpočtu ještě vzrostou. Proto jeho koalici nezbude než realizovat všechna naznačená zvýšení daní a opomenout několik slíbených snížení.  

Mysleme na to, co voliči vždy od nových stran očekávali. Své protestní hlasy nám věnovali proto, že chtěli změnu. Já pevně doufám, že s touto Poslaneckou sněmovnou a nově vznikající vládou ta změna skutečně přijde. Už nemáme moc času a šancí politikařit a následně být zaskočeni hospodářskou realitou, nyní je čas abychom my politici - všichni společně - začali makat. Začněme tedy tím, že přijmeme státní rozpočet, jehož deficit nám dovolí nebýt zaskočení a hlavně nezvyšovat daně lidem, kteří již dnes platí více než dost.

Co se programové prohlášení vlády jako celku týče, obsahuje závazek přijmout ústavní zákon o referendu. Pro nás to znamená, že takové vládě musíme dát možnost tento závazek naplnit. Zároveň ale v případě konkrétních věcí, například týkajících se zvyšovaní daní, nemůžeme pomáhat vládě konat chyby.