ANO plné střetů

O Andreji Babišovi, jeho skupině Agrofert a jeho roli ministra financí toho bylo již napsáno mnoho. Nemůžu ovšem říct, že by mě přestalo udivovat, kterak nedávno naservíroval všem českým řidičům půlkorunové zdražení každého litru pohonných hmot, když zároveň nechal své ministry odhlasovat návrh na zachování daňového zvýhodnění nafty pro zemědělce. Sám nehlasoval, a tím je celá věc vyřízená a naprosto košer. Budiž. Tankovat se přece dá i jinde než v Česku, řidiči kamionů, kteří tankují před příjezdem na české území, o tom vědí své.

Zároveň mě udivuje, jak lakonicky se vyjadřuje ke svému nynějšímu působení ve společnosti NWR jednička hnutí ANO pro evropské volby Pavel Telička. V rozhovoru pro Echo24 Telička potvrzuje verzi Ministra průmyslu a obchodu Mládka, že se podílel na zpracování původního návrhu na prodloužení těžby v dole Paskov se spoluúčastí státu ve výši 1,1miliardy. O autorství včera vyjednaného „kompromisu“ pak obě strany cudně mlčí. Telička však ve zmíněném rozhovoru přiznává, že se ze své pozice v rámci dozorčí rady NWR podílel na rozhodnutí společnosti důl zavřít. Budiž. Ani stát ani NWR na této transakci nijak zvlášť nevydělá, neboť stát tím pouze oddálí sociální problémy na severní Moravě a není tajemstvím, že NWR bude muset podstoupit rozsáhlou restrukturalizaci.

Zarážející je ovšem fakt, jak se oba pánové k těmto politickým rozhodnutím staví. Babiš na jednání vlády nehlasoval pro zvýhodnění zelené nafty a podle svých slov se tak vyhnul střetu zájmů. Telička se odmítá s novináři pouštět do diskusí ohledně soukromé společnosti, aby se prý vyhnul střetu zájmů. Oba pánové tak přehlížejí fakt, že ve střetu zájmů již dávno jsou. Bez ohledu na svá veřejná prohlášení nebo formální zvednutí ruky. Takto očividné propojení politiky s byznysem totiž, jakkoliv nemusí být protizákonné, zanechává zvláštní pachuť. Nelze však tvrdit, že jsme nebyli varováni – „Nejsme jako politici, makáme!“, hlásaly ještě před půl rokem billboardy hnutí ANO. Jak sami jeho členové veřejně přiznávají, práce v parlamentu a politice obecně je opravdu nebaví – raději pořád makají pro soukromé společnosti a své působení v politice pojímají jako nadstavbu této činnosti, která ji mnohdy značně usnadňuje.

Ambice ANO však nekončí u záchrany politické scény v České republice. Podle posledních průzkumů je toto hnutí dokonce favoritem voleb do Evropského parlamentu. Otázka jak (a pro koho) budou jeho zástupci pracovat tam, však zůstává nezodpovězená.