Mých 52 000 íček a 2 podpisy Miloše Zemana

Íček jako bodů "iDnesů" - to jen pro pořádek, aby si někdo nemyslel, že se jedná o nějakou spojitost s bývalým poslancem Langerem. Nuže, dosáhl jsem počtu 52 000. Jakou to má spojitost se Zemanem?

iDnesovská íčka jsou přidělována registrovaným uživatelům - automaticky - za každou novou navštívenou stránku serveru. Jejich nasbíráním pak docílíte např. toho, že můžete diskutovat nebo získáte za potřebný počet hodnotné ceny.

A tak jsem dosáhl závratného počtu 52 000 íček a letmo jsem nahlédl na příslušné stránky, co s tím.

Upřímně - nic.

Ceny zde nabízené mne opravdu nelákají. Čímž netvrdím, že by nebyly hodnotné. Ale literární a zejména filmový vkus mám naprosto odlišný od marketingového oddělení. Stejně tak v hudbě, o vstupenkách nemluvě.. Mnohem praktičtější by byl v tomto směru slevový kupón.

Kdysi zde byly i jakési dárkové předměty "iDnes".

A dokonce, před jakousi změnou pravidel a anulací předchozích íček - jsem si vybral tuším telefonní diář. Poštovné platit mi přišlo nesmyslné a tak jsem zvolil osobní odběr. Bylo to ale stejně nesmyslné. Aglomerace, ve které se tehdy výdejní místo nacházelo, byla přístupná spíše pro "inkousty", kteří se do práce dopravují autem. Pro běžného uživatele MHD... naprostá katastrofa...

"Za devatero ulicemi, devatero zatáčkami, devatero přechody..." Trochu to připomíná, jak začínal legendární seriál "Tři chapi v chalupě".

Dárkové předměty jsem si dodnes nevyzvedl. Inkriminovaná íčka jsou fuč. Dárkové předměty jistě taky.

A tak by se sbírání íček pro mně stalo zcela neužitečným, kdyby...

...kdyby někdo v iDnesu nevymyslel, že nehodným diskutérům se íčka budou odebírat, až do ztráty možnosti diskutovat úplně.

Mohu tedy 520x porušit pravidla diskuse - za jedno porušení se strhává 100 íček.

Prostě: máme demokracii a svobodu slova.

Krásně se v tomto smyslu vyjímá i článek, kterým kdysi upozorňovalo iDnes na změnu svobody slova v  tisku: "Jak nejmenovaný mafián využíval Íčko" (Ted Langera.) Posměšně se této změně též přezdívalo "náhubkový zákon".

No a dnes opět dostala demokratická svoboda další náhubek.

Prezident Miloš Zeman podepsal další dva povedené zákony.

První podpis je pod zákonem o používání skryté identity inspektorů ČOI.

Věřím, že inspektoři tuto možnost využívat poctivě skutečně k odhalování nepoctivců. Na druhé straně nepochybuji, že někteří takoví najdou cesty jak toto eliminovat. Češi jsou vynalézaví. I pokud jde o lumpárny a obcházení zákonů.

Druhý podpis je pod zákonem týkajícím se faktu, "že povinnosti zveřejňovat smlouvy na internetu budou zproštěny některé státní, krajské a obecní firmy." 

Tím skončila další svoboda - a sice transparentnosti. To už není dle přísloví "pod svícnem největší tma".  To je oficiální, státní posvěcení jistých skutečností.

Ostatně už tzv. nález Ústavního soudu v případě ČEZ leccos naznačoval.

Dalším "zásekem" je tzv. Komise k úniku informací... zpovídající novináře - (vraťte se k zařátku tohoto blogu, čím to vlastně celé začalo) - no a nemenším nástrojem "biče demokracie" je slavnostně ustanovený Úřad pro kybernetickou bezpečnost.

Touto salámovou metodou se pomalu blížíme k tomu, že hodnota demokracie, svobody slova a projevu se bíží hodnotě íček iDnes, Máme je, ale moc si jich neužijeme a k ničemu většině stejně nejsou.

Ale mocným poslouží znamenitě.