"Jo, ano, beru!"
Když jednoho dne roku 1988 zazvonil u mých dveří zvonek, netušil jsem, co všechno to způsobí. Za dveřmi stál nový soused.
"Prosím vás, nemáte šroubovák?"
"No mám..."
"Můžete mi ho půjčit, já jsem si zabouchl dveře od bytu."
A po nějaké chvíli znovu zvonek: "Hotovo, vracím. A vůbec, pojďte na panáka."
Tak takhle začalo mé mnohaleté kamarádství s Michalem, které trvá dodnes. Jeho synovi Martinovi byl v té době rok, dcera Veronika byla výhledově "na cestě".
Nemá cenu tady popisovat všechny kamarádské peripetie. Mezi mílníky mohu samozřejmě počítat rok 1989, kdy Michal přišel o práci a hledal, jak dál, aby zajistil budoucnost svých dětí... Dnes je majitelem autolakovny a syn Martin kráčí v jeho stopách.
Mezi významné události našeho kamarádství s Michalem patří samozřejmě narození dcery Veroniky a noc plná písničky v podání Karla Štědrého "Ó Vero - Veroniko..." Následně pak školní léta, vánoce a silvestry - během kterých mi obě děti začaly nejprve říkat strejdo a později prostě Martine. Nemá cenu tady mluvit o spoustě osobních věcí, při kterých jsem při Michalovi stál jako opora, včetně volání pohotvosti,když se malé děti dusily ze "skvělého" pražského vzduchu. A nebo včetně klasické manželské krize - no, naštěstí vše dobře dopadlo. Dobře dopadla i láhev koňaku, kterou Michal koupil s tím, že se vypije, až synovi bude 18... vypili jsme ji ovšem o nějaký ten rok dříve.
A je jen logickým vyústěním, že Martin, Michalův syn, jen převzal tátovo žezlo "kamarádství", když se rodiče a sestra odstěhovali blíže k místu podnikání a on zůstal v pražském bytě sám... později s přítelkyní - samozřejmě jsem si nevedl jejich přehled, i když mnoho jich nebylo. V paměti mi opravdu utkvěla jen ta poslední, se kterou se Martin seznámil poněkud originálně. Na inzerát, poněkud nevšední.
"Hledám dívku za účelem sexu. Zn.:..."
Prosím, nepohoršujte se hned. Dnešní mládež je opravdu svobodomyslná, což neznamená nutně, že by byla lehkomyslná. I když právě tenhle inzerát na "seznámení" tomu nenapovídá. Martin nám totiž dívku jménem Veronika představil na jedné malé gril párty, kterou jsme pořádali na dvorku. A protože není zrovna lehkomyslný, přiznal se mi, že jsou spolu už dva roky. A s kamarádskou upřímností se humorně svěřil o jejich originálním způsobu seznámení.
Inu, neuvěřitelné jsou cesty života - mohl bych sám vykládat!
Takže z obyčejného, ehm, pudového inzerátu nakonec vznikl vztah. A všechny mravokárné odpůrce lehkomyslností mohu ujistit, že nehledě na originání text inzerátu, vlastně o žádnou lehkomyslnost nešlo. Minulý pátek se totiž, celkově po tříleté známosti konala svatba Martina a Veroniky, na kterou jsem byl také pozván.
A ženich, Martin, aby to měl pojištěno, skutečně prohlásil: "Jo, ano, beru!"
Možná se bál, aby mu Veroniku někdo inzerátově nepřebral. Tak si to chtěl pojistit. Nikdy totiž nevíte, co se může vyklubat z takového inzerátu. Takže to dopadlo všechno více než dobře.
Ode mne pak ženich s nevěstou dostali jako doplňující dárek do vínku jeden šroubovák (viz hlavní foto). Pro štěstí. Jedním malým šrobouvákem totiž mohou někdy začít i docela velké věci.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 7
Vánoční svátky v USA? - Návštěva pár vánočně vyzdobených míst, ale i jedna společenská událost - to jsou nezapomenutelné věci z mé cesty v prosinci 1991.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 6
Byl první týden v prosinci 1991 a byl předvánoční čas. Můj měsíční pobyt v USA na pozvání známé úspěšně pokračoval. Na nás tehdy nezvykle brzy, ve washingtonských obchodech už naplno zářily vánoce. A nejen tam.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 5
Prosince 1991 a moje měsíční cesta do USA. Pochopitelně: od prvního okamžiku plná zážitků, drobných i větších problémů, jako by mi chtěl Osud říct, že jiné už to nebude. I v případě rozhovoru s naší velvyslankyní v USA.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 4
Tak jsem konečně přistál v USA! Bylo 7. prosince 1991. Imigrační kontrolou jsem prošel, známá si mne převzala na letišti a můj exkluzivní měsíční pobyt mohl začít.
Martin Faltýn
Když prvně na Západ, tak do USA - 3
Na přelomu roku 1991/92 jsem byl pozván na měsíc do USA. Moje první cesta na Západ! Že to nebyla maličkost, je nasnadě. Ale v prvé řadě bylo nutno doletět a překonat administrativní překážky v podobě imigračních úředníků.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 1308
- Celková karma 16,44
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek