Občané musí být stádo bez vlastní vůle, je potřeba jim velet!

  Objevují se různé proudy a nové možnosti a některé oblasti ztrácí význam. Už nestačí vytisknout noviny, lidi se domluví na sociálních sítích, není to nebezpečné? Proč nás má řídit skupinka samozvanců a dělat z nás blbce? Kam to všechno spěje? Je tohle opravdu smysl života?

  Dnes a denně je člověk bombardován informacemi. Je tolik zdrojů, že jen hlupák a pasivní člověk sedí u televize a hltá a nepřemýšlí. Tahle společnost má tolik problémů a řešení pořád nikde. O všem se jen nekonečně diskutuje a nic se neřeší. Ti, co nám vládnou, ač byli zvoleni, chovají se ne jako by byli ve službě, ale jako vyvolení, kteří mají neomezenou moc. Proč jsme otroky zákonů, kterými si hrstka lidí zajišťuje svou moc nad ostatními a v žádném případě neslouží, jen vládnou.

Kam jsme se to dostali? A není to už jen o nás, kteří jsme byli za železnou oponou a tedy poněkud zaostalí. Je to o celé planetě. Problémy jsou stejné v Americe jako v Evropě a jako v Asii. Jako bychom se blížili zase ke katastrofě, která byla vždy koncem, po kterém přišlo něco nového. Doba ledová, potopa...

Řekla bych, že právě ten boj o vliv na co nejširší vrstvu lidí, o moc nad nimi a ambice těch, u kterých převládnou některé vlastnosti víc než jiné a oni jdou za vidinou neomezené moci, to je příčina. Tahle cesta nevede nikam, jen k další katastrofě. "Lidstvo ale možná najde tu chybu a katastrofa nepřijde. Lidstvo se obrodí samo." / Anastasia, VL.Megre/

Může mě trefit šlak, když čtu nebo poslouchám zprávy a pan Sobotka a Zaorálek nám přednášejí, kdo má morální právo nám kázat,  hovoří, jako ti jediní osvícení, kteří vědí. Vždyť se nic neřeší. Pořád se slovíčkaří a vymýšlejí se zákony na každou kravinu a problémy běžné stále narůstají. Vždyť proč jsou pořád stejné. Cikáni jsou na okraji společnosti, parazitují, protože jim nic jiného nezbývá, armáda úředníků, kterých je taková síla, že o svobodě jednotlivce se vůbec nedá uvažovat. Všechno nám předepisují zákony, pomalu kdy máme spát, jíst, pracovat, co dělat a nedělat, abychom uhájili holý život. Všechno nám dát už hotové, nalajnované, schválené a předžvýkané. Proč s námi mohou takto snadno manipulovat? Protože jsme pasivní. A kdy to začalo?

Podle mě se vznikem peněz. Všechno je to o nich. Jejich původní význam, nahradit zlato, aby nedocházelo k přepadání obchodníků, kteří jej měnili za zboží, je dávno fuč. Všichni se ženou za bankovkami, potištěnými papírky s hromadou rozlišovacích znaků, ale majících ve skutečnosti jen hodnotu kousku papíru. Myslím skutečnou hodnotu. Zlato je alespoň vzácný kov s vlastnostmi, jaké jiný prvek nemá, ale bankovky? Jsou to obrázky, kterých se natiskne tolik, kolik je třeba, ale nic neřeší.

Začíná to od malička. Dnešní děti nejsou potomky svých rodičů a v budoucnu samostatné bytosti, ale jen obnova stáda poslušných lidiček bez vlastní vůle. Jsou odtrženy od malička od všeho, co by je mohlo ovlivňovat jinak, než vyžaduje spolek mocných ovladačů veřejného mínění. Vždycky se objeví vlnka a hned je rozfoukaná a hladinka je zase pěkně klidná.

Nejdříve se rodily děti doma. V chalupách a proto se říkalo rodná. Rodná chalupa, ves, zem, VLAST. Lidé i v dospělosti znali svou rodnou vísku, chalupu a měli k ní vztah. To bylo třeba odstranit. Vymyslely se porodnice. Objevila se vlnka domácích porodů a hle, taktika, nejdříve jakoby podpořit, aby se zklidnily vášně a pak striktně zakázat, když se pozornost oslabí. 

Vyučování. Děti se učily doma, co bylo třeba a vyučily se u sousedů řemeslníků a pak šly do světa. Dnes? Jesle(zase už od dvou let), školka, škola, střední škola...vše v režii státu. A jak dosáhnout toho, aby se nikdo nevzpouzel? Prachy! Bez nich to nejde. Že se jich nikdo nenají? Že potrava se pěstuje v zemi? Odstavit. Půdu je třeba člověku odepřít, aby byl závislý. Naženeme je do měst a tam do paneláků. A vše řídit pomocí médií. Hlásat do úplného zblbnutí, že jen ve městech je život. A že se někteří cukaj, unikají na chaty a chalupy? Zdražit, znemožnit! Mohli by se osamostatnit a už by byla nekázeň. Ježiši, vždyť kdyby měli dokonce les a rybník, to nedopustit. To by se nám stádečko mohlo rozběhnout a kdo by nám sloužil. Místo toho nákupní centra. Barvy, hudba, atrakce, to by bylo, aby nezblbli.

Svátky? Dříve to byly tradice, které vycházely z přírodních zákonů, ročních období. Dnes? Komerce. Všechno je třeba dodat už hotové, zabalené do barevných obalů, vystavené na všech okem dostupných místech a masáž reklamou, která kdyby se dala implantovat nejlépe už miminům pod kůži, bylo by půl starostí. Tohle a jen tohle je to pravé, s tím budete IN. A původní význam? Je v p...

Výsledek? Žijeme bohatě navenek a strašně chudě uvnitř. Nemyslíme a hlavně netvoříme. A když, tak jen na kšeft, abychom si mohli koupit víc toho pozlátka. 

TVOŘENÍ !!! To je smysl ŽIVOTA. Bůh stvořil nebe a Zemi a člověka, aby tvořil s ním a radoval se z tvoření. Proměnit Zemi v kvetoucí zahradu, plnou šťastných a svobodných lidí. To je jediná cesta. Jen kdyby se lidé zastavili a zamyslely, kam se vlastně ženou, za čím? Vždyť když si pořídí to či ono, to štěstí nepřichází...A zase nový cíl, lepší auto a už ho mám a zase nic. Tak bejvák, luxus, všechno se leskne, září a? Zase nic. Ale když rozkvete kytka, urodí se krásná jablíčka na stromku, pro který jsme vybrali to správné místo a starali jsme se...Když se dítě poprvé usměje, řekne první slovo...Když najdu svou "druhou polovinu", toho člověka, který bude tvořit se mnou ten svět, to je štěstí, protože to je Boží záměr. A nemusí mě k tomu blbnout hlavu nějaká církev, zase jen mocenská organizace.

"Jeho otec na základě opravdu nepopiratelných vědeckých argumentů říkal, že Bible, z níž celé náboženství vychází, není ve skutečnosti kniha, ale koláž šestašedesáti různých rukopisů, u nichž není známo skutečné jméno ani totožnost autora; že mezi napsáním první a poslední knihy uplynulo skoro tisíc let, víc času než od doby, kdy Kolumbus objevil Ameriku. A že žádná živá bytost na celé planetě, od opic po ptáky, nepotřebuje desatero přikázání, aby věděla jak se má chovat. Důležité je jenom to, aby se všichni řídili zákony přírody a svět přetrvá v harmonii." /Paulo Coelho, Čarodějka z Portobella/

Od všeho takového nás odhánějí, odstavují a vymývají mozek reklamou, aby s námi mohli manipulovat. Kdy budeme vstávat, co budeme v práci dělat, kdy vyzvedneme děti, co jim dáme jíst, kdy půjdeme spát, abychom druhý den mohli správně sloužit a být poslušní. HLAVNĚ NEMYSLET!!!Jen sloužit těm vyvoleným. 

Život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby ho člověk dožil. Ono s ním totiž nic jiného dělat nedá. A to už bych tak nezdůrazňoval. /Jan Werich, Miroslav Horníček/

Opravdu musíme žít takhle?

Jedni nás ovládají, protože jsme si je zvolili v mezích zákona. Miliardáři pomocí peněz a církev pomocí rituálů. Co takhle se vzepřít? Ale to je kacířství, za to se upalovalo...

 "Nejsme sami. Svět se mění a my jsme částí této proměny. Andělé nás vedou a chrání. Přes všechny nespravedlnosti, přesto, že se necítíme schopni změnit vše špatné v lidech a ve světě, přes skvělé argumenty velkého inkvizitora je láska stále silnější a pomůže nám v růstu. A teprve pak budeme schopni pochopit hvězdy, anděly a zázraky." / Paulo Coelho, Valkýry/

Tohle jsou citáty z knih, které se nejvíce prodávají po celém světě. Možná tam lidé nacházejí nějakou útěchu v téhle složité a nelehké době. Já tedy alespoň ano. Dopřát si každý den chvíli, kdy nás nic neruší a přemýšlet. Nacházet odpovědi v sobě, meditovat, to je cesta.