Nejstrašlivější ze všech zbraní je? SLOVO !

 Mnoho lidí se domnívá, že přemýšlí a při tom si pouze třídí své předsudky! Málo je těch šťastných jedinců, kteří dál, až do okamžiku smrti, zkoumají mystérium skutečnosti, zpřesňují a přehodnocují své chápání světa a pravdy. Často přijímáme informace ne podle toho, co se nám snaží sdělit, ale podle toho, kdo nám je sděluje.

   Většinou lidé spěchají se svým komentářem události, aniž by popřemýšleli o všech dostupných okolnostech, ale hlavně! aniž by se poradili se svým cítěním. Mysl je jen "počítač", který nám přihrává obrovské množství myšlenek, které jsou ale stále pod vlivem předsudků. Jen necháme-li ono sdělení na sebe působit, tedy přihlédneme i k pocitům, které to v nás vyvolává, říká se tomu intuice, tehdy můžeme posoudit skutečnost objektivněji.

  Slovem se dá znehodnotit sebelepší počin. Slyšíme-li například, že majitel Agrofertu ze svého zisku investoval do kliniky, vybavil ji potřebnými přístroji, aby tak pomohl nemocným spoluobčanům, posoudíme to jako šlechetný čin. Pokud ale stejnou informaci podá "nezávislý" komentátor tak, že Andrej Babiš zařídil kliniku pro svého kamaráda doktora, už to vyzní zcela opačně. A vo vo tom to je.

 Pan Kalousek se zaklínal tím, jak chce šetřit v náš prospěch a snížil naši životní úroveň na minimum. Vedle toho jsme slyšeli kolik kde uniklo nebo bylo odkloněno milionů do soukromých kapes těch vyvolených. Bohužel já si myslím, že on to myslel i možná upřimně, ale chybí mu jisté cítění. Asi si nedokáže představit, jak se žije mladé mamince s dětmi, na které otec neplatí, protože nemá z čeho. Jak se žije z důchodu, který zdaleka nepokryje náklady na živobytí a není možné si přivydělat důstojnou prací. Jen jakési posluhování a ještě řádně označen vestou a pojízdnou popelnicí, aby všichni viděli parazita. Činnost Úřadů práce se smrskla na buzeraci v podobě všelijakých lejster a potvrzení a hlavně na čekání. Stojí se celé hodiny v přelidněných halách a lidé jsou mrzutí a čím dál skeptičtější.

 A nejspíš bude hůř. Sociální demokraté zajisté nebudou podporovat volnou soutěž na trhu práce a zboží. Jen ještě přísněji kontrolovat, jestli všichni řádně platí ty zlodějské daně. 

  Nikdo nečeká na vyjádření pana prezidenta. Všichni už dopředu vyhodnocují kroky,  které mu přisoudil někdo jiný. Do úplného zblbnutí opakované fráze, které tak urputně šíří pan Kalousek, nedovolí samostatné myšlení posluchačů. Jen se vrší další a další spekulace a vytváří se negativní nálada. Všichni čekají jako vzteklí psi na sebemenší chybu, aby ji řádně rozmazali. Redaktoři se do zblbnutí ptají na nepotřebné a nezajímavé detaily a neustále předhazují a dokonce záznamem dokládají to, co kdysi ten zpovídaný prohlásil a nepřipouští, že se situace změnila. Že jen pařez své názory nemění. Chtějí jen zdiskreditovat. Ale proč? Proč se stále šíří z našeho nejsledovanějšího média jen negace?

 Jediná cesta je nejspíš přímá demokracie. Držím palce panu Okamurovi a věřím, že nebudeme jako rukojmí pro pár ministrů a poslanců, ale že budeme moci rozhodovat více sami o sobě. I přímá demokracie v podání hnutí ANO slibuje, že se leccos změní. Že budeme například znovu soběstační ve výrobě potravy a nebudeme muset konzumovat všelijaké náhražky jen proto, že jsou levnější a tedy dostupné pro ty tři pětiny chudých a na dávkách závislých.

 Slovo je mocná zbraň. Slovem se dá zcela odepsat nepohodlný člověk. Pomluva vyloučí z kolektivu toho, kdo by mohl ohrozit postavení, vybudované na lži. Na falešné nepostradatelnosti. Málo kdo si dá tu práci vyhodnotit situaci na pracovišti s přihlédnutím ke skutečnosti. Pomluva nahlodá a mnohdy zcela paralyzuje myšlení a čím je absurdnější, agresivněji podaná, tím méně se postižený může bránit. Mnohdy je tak otráven, že odejde sám a často se stane, že na jeho slova dojde, jenže to už je pozdě na všechno. Vztahy jsou zpřetrhané a pomluva ulpí. Zůstane ten negativní pohled, ač to bylo jen slovo proti skutečnosti.

V nadpisu jsem si vypůjčila slova Paula Coelha ze zadní strany knihy Rukopis nalezený v Akkonu. V perexu citát Williama Jamese a slova M.Scotta Pecka z knihy Nevyšlapanou cestou.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jiřina Faltisová | sobota 21.12.2013 10:30 | karma článku: 7,57 | přečteno: 336x
  • Další články autora

Jiřina Faltisová

Demagogie pana Okamury II.

4.11.2017 v 14:06 | Karma: 16,68

Jiřina Faltisová

Demagogie pana Okamury

25.5.2017 v 15:27 | Karma: 13,80