Držme se koruny XI.

Už jsem blogů na téma "držme se koruny" napsal 10, ale pořád je o čem psát. Takže dnes tady máme 11té pokračování této série. Dnes už nemusíme opět zdůrazňovat, že heslo "držme se koruny" se ukázalo být správnou politikou. To už myslím chápe každý s výjimkou posledních několika eurohujerů, kteří nyní radši mlčí. Dnes se ale musíme podívat na některé novinky, které by mohly mít dopad i na nás a naši KORUNU. Je to jednak "kyperská zkušenost", oznámení páně prezidenta Zemana, že hodlá podepsat tzv. euroval a požadavek ODS, aby se o přijetí EURA u nás konalo referendum. Tak pojďme na to.

Kyperská anabáze, kterou nyní prožíváme, ukazuje, že dluhová krize je stále s námi. ECB a vládní elita EU se sice neustále snaží vytvořit dojem, že krize se "vyřešila" přijetím "opatření" viz 2pack, 6pack, bankovní unie atd. ale realita je jiná. Podstatou problému jsou obrovské dluhy naakumulované za posledních více než 30 let a tyto dluhy nikdo žádným opatřením "nesmaže". Ty se prostě musí zaplatit a nebo se musí jejich držitelům říci, že se jim nezaplatí. Obě tyto možnosti někdo nakonec "odnese". v prvním případě to zaplatí ďaňový poplatník a v druhém případě, který se nyní "novátorsky" zkouší na Kypru by to mohlo dopadnout na bohaté držitele hotovosti. Jak to dopadne na Kypru brzo uvidíme. každopádně ale dojde k zásadní změně. Rubikon byl překročen ochotou ministrů financí eurozóny provést bez právního základu tzv. haircut neboli "oholení vkladatelů".

Představme si, co by nastalo, kdyby se něco takového stalo u nás v Česku. U nás tedy naštěstí nemáme EURO a tím pádem u nás ECB nemůže bankám nařídit "zavřít krám" a vkladatelům uvolňovat 100euro denně jako je tomu na Kypru. Něco takového je snad srovnatelné jedině s československou měnovou reformou z roku 1953, kterou provedli naši komunisté.

Pan prezident Zeman před několika dny oznámil, že hodlá podepsat zákon o vzniku Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Připomeňme, že Lisabonská smlouva výslovně zakazovala zachraňování bankrotujících států z peněz ostatních států EU. Toto pravidlo bylo zcela pošlapáno a v případě Řecka, Portugalska, Irska, Španělska a nyní Kypru dochází k "zachraňování států" z peněz jiných států EU. Původně se to dělalo z narychlo ustavených fondů.

Nyní se to má dělat z ESM jehož vznik musí posvětit všech 27 členských států včetně ČR. ESM má fungovat tak, že do něj peníze dávají pouze státy eurozóny a používat se má na záchranu opět pouze zemí eurozóny. Pro Českou republiku tedy z jeho fungování ZATÍM nevyplývají žádné závazky. Přesto je příznačné, že prezident Klaus vznik ESM nepodepsal a dělá to nyní prezident Zeman. Servilní vyvěšování vlajky EU na Pražském Hradě tomuto chybnému kroku jen dává "korunu".

Tím se dostáváme k požadavku ODS na konání referenda o přijetí EURA v Česku. Ano, tento požadavek je naprosto legitimní a správný. Zastánci EURA v ČSSD a TOP09 sice tvrdí, že o tom již rozhodlo referendum v roce 2003, ale to není pravda. Tehdy čeští občané sice schválili členství v EU včetně časově nedefinovaného vstupu do EURA, ale legislativní, politické a ekonomické okolnosti tohoto kroku byly fundamentálně odlišné od situace, kterou máme v Evropské unii nyní.

Zatímco v roce 2003 vstup do eurozóny neznamenal převzetí závazků za žádné jiné státy, nyní přijetí EURA bude znamenat pro Česko přijetí závazků za jiné státy v rozsahu cca 300 mld. českých korun. Něco takového není možné udělat bez souhlasu veřejnosti, která tento závazek má platit. Proto je požadavek na konání referenda při případném vstupu do EURA naprosto legitimní.

Blíží se nám parlamentní volby a česká veřejnost by si měla položit otázku: Přejeme si, aby se u nás doma stále platilo KORUNOU nebo chceme jít do EURA? Toto bude klíčová otázka, která před námi bude stát. A podle odpovědi na tuto základní otázku by se mělo hlasovat. Není důležité, zda má politik fialové číro nebo rovnátka. Důležité je to, zda chce do EURA nebo NIKOLIV. Více na www.fajmon.eu.